Aufbaukommando (1941)

První transport do terezínského ghetta, 24. listopadu 1941

24. listopadu 1941 v pět hodin ráno vyjela z Prahy do Terezína skupina 342 mladých židovských mužů. První transport do vznikajícího terezínského ghetta dostal název Aufbaukommando (komando výstavby, zkráceně AK I). Na Hybernské nádraží se dostavili kvalifikovaní dělníci - svářeči, tesaři, elektrikáři, zedníci, kamnář i pekaři - s batohy, které podle příkazu obsahovaly osobní věci, jídlo na několik dnů a deku. Úkolem této pracovní jednotky bylo provést stavební úpravy stávajících terezínských kasáren a dalších budov v posádkovém městě na severu Protektorátu, které mělo zakrátko pojmout tisíce Židů transportovaných do zřizovaného ghetta. V Praze mužům z AK I řekli, že se budou moci svobodně pohybovat a o víkendech navštěvovat své rodiny. Ve skutečnosti se okamžikem příjezdu stali prvními vězni ghetta.

V létě 1941 bylo při pražské Židovské náboženské obci zřízeno oddělení G (ghetto), které mělo připravit plán na vytvoření židovského pracovního tábora v Protektorátu. Terezín se jako jedna z možných lokalit objevuje v dokumentech oddělení G až v listopadu 1941. Přes výhrady vedení židovské obce k tomuto místu a obavy z jeho pevnostního charakteru nakonec padla volba Němců právě na Terezín: kasárna byla vhodná pro masové ubytování, městské hradby a pevnostní valy zajišťovaly snadnou izolaci od vnějšího světa a dva a půl kilometru odtud byla železniční stanice.

Příslušníci AK I byli uvězněni v jednom ze sešlých kasárenských objektů, vybaveném jen několika poškozenými postelemi, pár stoly a lavicemi. Z bývalých koňských stájí, prázdných skladů a dalších prostor, které nikdy nesloužily k bydlení, se nyní staly ubytovny, často špatně osvětlené a bez možnosti vyhřát je na snesitelnou teplotu. Ruth Bondyová ve své knize Jakob Edelstein o příjezdu Aufbaukommanda I píše: (...) předvojová jednotka (...) našla Sudetská kasárna (...) prázdná a špinavá (...) V přízemí se nacházely stáje, skladiště, záchody, primitivní sprchy a dvě tmavé, zcela nevybavené kuchyně (...) Ve stájích se válelo harampádí a vlhká, holá betonová podlaha byla špinavá. Na ní se v mrazivých prosincových nocích ukládali první příchozí, bez matrací, bez trochy slámy, jen s batohy pod hlavou a vodou kapající ze stropu. Navzdory slibům neopatřili Němci žádné jídlo, příchozí žili ze zásob, které si donesli z domova, a trpěli čím dál větším hladem. (s. 248-249)

Komando výstavby téměř nesmělo kasárna, kde bylo ubytováno, opouštět, nemohlo se tedy ani věnovat stanoveným úkolům. O týden později přesto dorazil do Terezína transport s dalším tisícem mužů, tzv. Aufbaukommando II, které bylo pověřeno podobným úkolem jako příslušníci první skupiny. 4. prosince dorazila do Terezína dvaadvacetičlenná Rada starších, v jejímž čele stál Jakob Edelstein.

Následovaly další transporty, takže do konce roku 1941 se v nepřipravených ubikacích terezínského tábora ocitlo osm tisíc vězňů. Původní civilní obyvatelstvo, které Terezín opustilo až koncem června 1942, se nesmělo s nikým z deportovaných Židů dostat do styku. Zakrátko také přišla řada zákazů: chodit po chodníku, nakupovat v obchodech, pískat si nebo zpívat atd. Židy v Terezíně hlídalo šest set českých četníků, střídajících se na tři směny. Iluze o snesitelném produktivním židovském městě s vlastní samosprávou se nadobro rozplynula. Židům transportovaným v AK I a II bylo naslibováno mnoho výhod, které ovšem byly postupně rušeny. Také nejvýznamnější privilegium příslušníků komanda výstavby, ochrana před transporty na východ, přestalo v roce 1944 platit a většina z nich byla z Terezína deportována do Osvětimi. Z 342 mladých a zdravých mužů deportovaných 24. listopadu 1941 do Terezína se osvobození dočkalo pouze 86.

Klíčová slova

Jakob Edelstein

  • Literatura:

  • Adler, Hans G. Terezín 1941-1945. Tvář nuceného společenství (Terezín 1941-1945. The Face of a Forced Community). Praha: Barrister&Principal, 2003, s. 380.

  • Bondyová, Ruth. Jakob Edelstein. Praha: Sefer, 2001, s. 487.

  • Franková, Anita. Přípravy ke koncentraci protektorátních židů. Předhistorie terezínského ghetta. in: Terezínské studie a dokumenty, sv. 2001, s. 29-50.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.