Vládní nařízení ze dne 7. listopadu 1940 o odpočivných (zaopatřovacích) platech Židů

Vláda Protektorátu Čechy a Morava nařizuje podle čl. II ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15. prosince 1938, č. 330 Sb.:

§ 1

(1) Odpočivné (zaopatřovací) platy Židů, kterých nabyli nebo nabudou ze služeb u zaměstnavatelů uvedených v § 5 vládního nařízení ze dne 4. července 1939, č. 136 Sb. z roku 1940, o právním postavení Židů ve veřejném životě, nesmějí převyšovati částku 50.000 K ročně, včetně případných důchodů podle zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

(2) Toto platí také tehdy, když se při výměře odpočivného (zaopatřovacího) platu přihlíží k židovským rodinným příslušníkům.

§ 2

Jsou-li tu nežidovští rodinní příslušníci, jest připočísti k nejvyšší částce (§ 1, odst. 1) ony částky, o které se podle všeobecných pensijních právních předpisů zvyšuje odpočivný (zaopatřovací) plat vzhledem k těmto příslušníkům.

§ 3

Ustanovení § 1 platí přiměřeně i pro zaopatřovací platy židovských pozůstalých (vdov a sirotků), a to i když by se na zaměstnance nevztahovalo ustanovení § 1.

§ 4

Toto nařízení neplatí pro nežidovské pozůstalé zaměstnanců Židů uvedených v § 1.

§ 5

O částku, o niž převyšují celkové odpočivné (zaopatřovací) platy s případnými důchody podle zák. č. 26/1929 Sb. částku 50.000 K (§ 1), příp. vyšší částku přípustnou podle § 2, se krátí odpočivné (zaopatřovací) platy vyplácené z prostředků zaměstnavatel uvedených v § 5 vl. nař. č. 136/1940 Sb. Při několika odpočivných (zaopatřovacích) platech z prostředků téhož zaměstnavatele nebo různých zaměstnavatelů uvedených v § 5 vl. nař. č. 136/1940 Sb., krátí se jednotlivé platy v poměru odpovídajícím jejich nezkrácené výši tak, aby celkové platy s případnými důchody podle zák. č. 26/1929 Sb. nepřevyšovaly částku 50.000 K, příp. vyšší částku přípustnou podle § 2.

§ 6

K opatřením podle §§ 1 až 4 je příslušný úřad (orgán), jehož likvidatura zařizuje výplatu odpočivných (zaopatřovacích) platů.

§ 7

(1) Osoby, jichž se týká toto nařízení, jsou povinny ohlásiti úřadům (orgánům), uvedeným v § 6, okolnosti rozhodné pro opatření podle §§ 1 až 4 nejdéle do 30 dnů od účinnosti tohoto nařízení, popřípadě ode dne vzniku takové okolnosti.

(2) Opominutí této povinnosti nebo nesprávné údaje jsou trestné podle všeobecných předpisů trestních a disciplinárních.

§ 8

Na návrh Ústředny pro židovské vystěhovalectví může příslušný ústřední úřad, nadřízený úřadu (orgánu) uvedenému v § 6, upustiti od opatření podle § 1, jestliže by v důsledku jeho provedení byla ohrožena výživa tam jmenovaných osob nebo jejich rodinných příslušníků a bylo by nutno poskytnutou podporu z vystěhovaleckého fondu pro Čechy a Moravu.

§ 9

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou je všichni členové vlády.

Dr. Hácha v. r.

Ing. Eliáš v. r.

Ježek v. r.

Dr. Kalfus v. r.

Dr. Kapras v. r.

Dr. Krejčí v. r.

Dr. Kratochvíl v. r.

Dr. Havelka v. r.

Čipera v. r.

Bubna v. r.

Dr. Klumpar v. r.

Sbírka zákonů, č. 130/1940, s. 1208.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.