První transporty evropských Židů - 80 let od tvz. Akce Nisko

Dnes, tj. 18. října si připomínáme odjezd prvního transportu evropských Židů – před 80 lety vyjel první transport z Ostravy do Niska nad Sanem. V rámci tzv. Akce Nisko bylo v druhé polovině října 1939 vypraveno celkem sedm transportů z Ostravy, Katovic a Vídně s více než pěti tisíci Židy. Organizaci celé akce zajišťovalo Gestapo a koordinací byl pověřen Adolf Eichmann. Poblíž obce Zarzecze byli shromážděni vězni, kteří se mohli hodit na výstavbu budoucího tábora. Paradoxem Akce Nisko zůstává, že již v době odjezdu prvního z transportů se nacistické vedení rozhodlo deportace do Niska prozatím zastavit. V dubnu 1940 byl tábor v Zarzecze zrušen a vězni se mohli vrátit domů.

Na našich stránkách najdete text Akce Nisko - první deportace (1939), který je sestaven na základě vzpomínek Ruth Elias, která ve své knize vzpomínek Naděje mi pomohla přežít, zachytila osud svého kamaráda Williho, kterému se z Niska podařilo uprchnout, a na základě výpovědí bývalých vězňů.

Před pěti lety vyšel též text První transporty evropských Židů v dějinách holocaustu Jana Dvořáka, Jana Horníka a Adama Hradilka v historické revue Paměť a dějiny, který přináší další svědectví bývalých vězňů tábora v Nisku a také osudy některých vězňů, kteří se po útěku z Niska dostali na sovětské území a byli zde zatčeni NKDV a odsouzeni k mnohaletému vězení v táborech v Gulagu.

Terezínské kalendárium - Terezín v konečném řešení židovské otázky

U příležitosti 100. výročí narození Miroslava Kárného, které jsme si připomněli 9. září 2019, zveřejňujeme na portálu holocaust.cz dílo manželů Kárných Terezínské kalendárium - Terezín v konečném řešení „židovské otázky ". Text, na kterém Miroslav a jeho manželka Margita pracovali přes 15 let, je kompilací jejich odborné a dokumentační práce.

Miroslav Kárný, historik holocaustu a jeden ze zakládajících členů Terezínské iniciativy a zakladatel Institutu Terezínské iniciativy, se narodil 9. září 1919 v Praze. V roce 1939 byl nucen přerušit studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde studoval češtinu a historii. Do Terezína byl deportován jako člen tzv. Aufbaukomanda. Přes Osvětim a Kaufering se dostal do Dachau, kde byl osvobozen. Po válce pracoval jako redaktor Rudého práva a od 70. let se věnoval výzkumu dějin konečného řešení židovské otázky v českých zemích. Po roce 1989 se mohl této činnosti věnovat bez omezování kontaktů se zahraničními odborníky a institucemi. Byl jedním ze zakládajících členů Terezínské iniciativy a v roce 1993 její nadace, později transformované na Institut Terezínské iniciativy.

Databáze obětí