NOC Z 8. NA 9. BŘEZNA 1944 – největší hromadná poprava československých občanů za 2. světové války

[family_camp_small.jpg]Tzv. Terezínský rodinný tábor v Osvětimi-Birkenau – jedno oddělení baráků označované zkratkou „B II b“ byl zřízen v září 1943 a fungoval vedle jiného rodinného tábora s označením B II e – tzv. Zigeunerlager (Cikánský tábor) do července 1944. V celkem 7 transportech do něj bylo odvlečeno podle dostupných údajů 17 500 lidí. Všechny tyto transporty byly vypraveny z Terezína.

Většina z vězňů tábora byla zavražděna ve dvou nocích: podruhé v noci z 11. na 12. července 1944 a poprvé v březnu 1944 – právě před 75 lety. Během jedné noci z 8. na 9. března 1944 nacisté v plynových komorách Osvětimi- Birkenau zahubili 3 792 lidí – dětí, mužů a žen, z nichž většina byla československými občany.

Na svých evidenčních kartách měli napsáno „Sonderbehandlung“ - „zvláštní zacházení“ - výraz, který v nacistickém systému znamenal možnost odsouzení a provedení popravy bez rozhodnutí soudu
– a údaje „6 měsíců“.

Během půl roku svého věznění žili v tomto táboře lidé v „lepších“ podmínkách než ostatní vězni Osvětimi-Birkenau a v naději, že je nečeká mučení a smrt. Díky úsilí vychovatele dětí z Terezína – Alfreda „Fredyho“ Hirsche – zde také mohl fungovat zvláštní, tzv. Dětský blok, ve kterém se vychovatelé starali o nejmladší vězně – jak materiálně v lepší stravě, tak duchovně ve formě vyučování.

8. března 1944 byli ti, kteří ještě žili, shromážděni, večer odvezeni nákladními auty do plynových komor a zavražděni. Před smrtí zpívali československou hymnu a následně píseň, která se později stala hymnou Státu Izrael – jak dokládá svědectví Salmena Gradowského - příslušníka komanda obsluhy plynových komor.

3792 zavražděných představuje největší masovou popravu československých občanů během druhé světové války. Představuje ale také tisíce jejich blízkých, kteří o ně přišli a truchlili, a tisíce lidských životů, kterým nebylo dovoleno se narodit.
 

JUDR. JOSEF BOR (1906 - 1979)

Josef Bor, původním jménem Josef Bondy, byl advokátem a později spisovatelem. Ve svých knihách se věnoval tématu Šoa a patří k významným autorům, kteří přispěli k porozumění osudu Židů během nejtemnější kapitoly lidských dějin. V těchto dnech si připomínáme 40. výročí jeho úmrtí. Při této příležitosti přinášíme životopisný medailon  z pera Marka Lauermanna.

 


Databáze obětí

Databáze obětí "konečného řešení židovské otázky" obsahuje více než 120 000 záznamů lidí, kteří byli kvůli svému židovskému původu pronásledováni a zavražděni v nacistických koncentračních táborech.

Databáze digitalizovaných dokumentů

Autentické dokumenty vztahující se k obětem holocaustu obsahují kromě fotografií jednotlivých obětí také množství dalších informací a dávají nám tak možnost poznat tváře a osudy obyčejných lidí, kteří se měli ztratit z naší paměti.

 

Databáze obětí vrací tváře

glaserovi.jpgV online verzi Databáze obětí zveřejnujeme zpracované i nezpracované archivní dokumenty a fotografie obětí holocaustu z českých zemí - zejména deportovaných do nacistických ghett a koncentračních táborů  z Prahy, Brna a Plzně. 
 


více…

JÁCHYMKA - DĚJINY ŽIDOVSKÉ ŠKOLY V PRAZE
 

jachymka.jpgVýstava o dějinách židovské školy v Praze, která zde fungovala v letech 1908-1942 a v období nacistické okupace se stala jedinou školou, ve které mohli působit židovští pedagogové a učit se židovské děti, je otevřena ve vstupní hale  budovy Jáchymky - Jáchymova ulice č. 3, Praha 1.

více...



 

 

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.