Holocaust

Před 80 lety zakázali Židům se stěhovat

Když v pátek 13. září 1940 otevřeli pražští Židé oficiální noviny pražské Židovské obce Židovské listy, nemohli si nevšimnout oznámení vytištěného tučným písmem na pravé straně titulní stránky. Nová úprava najímání bytů pro Židy v Praze stručně konstatovala, že Ústředna pro židovské vystěhovalectví v Praze rozhodla, že Židé nesmějí více najímati v Praze volné byty. Tak uvádí svůj článek pro holocaust.cz americký historik Benjamin Frommer.

To, co se z dnešního pohledu může zdát jako méně významná událost holocaustu, bylo součástí prostupného procesu systematického zbavování lidí označených za Židy práv, svobod a důstojnosti. A to nikoli se zbraní v ruce, ale pomocí velkého množství dílčích byrokratických pravidel, nařízení a pokynů, jejichž celkový cíl nemusí být snadno rozpoznatelný.

více…

Naše milá Jáchymka

7. srpna 1940 vstoupilo v platnost nařízení , podle kterého byly židovské děti vyloučeny ze všech škol v Protektorátu. Nadále mohly navštěvovat pouze židovské školy, které byly zřizované židovskými obcemi. V Praze to byla škola v Jáchymově ulici, tzv. Jáchymka. V září 2020 si tedy připomeneme začátek školního roku 1940/1941, kterým Jáchymka vstoupila do poslední etapy své existence. Paní Evelina Merová se s námi podělila o vzpomínky na své dětství a na dobu strávenou v této škole. Podívejte se na video.

Den romského holocaustu, 2. srpna

V noci z 2. na 3. srpna 1944 zavraždili nacisté v plynových komorách poslední vězně tzv. „cikánského“ rodinného tábora v Auschwitz-Birkenau. Celkem bylo v táboře během 17 měsíců jeho existence (od února 1943 do července 1944) vězněno na 23 tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně 20 tisíc romských a sintských vězeňkyň a vězňů bylo v táboře zavražděno v plynových komorách, hladem, nedostatečnou péčí a mučením.

Tento den má svůj důležitý význam i v českém prostředí – 2. srpna 1942 proběhl v Protektorátu Čechy a Morava soupis všech „Cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu“. Toto nařízení vydalo ministerstvo vnitra a oběžníkem jej nařídilo všem svým podřízeným úřadům 22. června 1942. Všichni, kteří tomuto nařízení podléhali, se museli dostavit na místní úřad, kde s nimi byly sepsány podrobné protokoly – evidenční listiny. Hned v následujících dnech musela část těch, kteří byli zaevidováni, muži, ženy i děti, nastoupit na cestu do protektorátních koncentračních táborů – Lety u Písku a Hodonín u Kunštátu.

K připomínce obou významných výročí přispíváme letos zveřejněním nových studií o historii koncentračního, oficiálně zvaného „cikánského“ tábora v Letech u Písku . Jeho autorka, historička Aletta Beck jej vytvořila na základě vlastního tříletého výzkumu unikátních dokumentů z archivního fondu CT Lety uloženého ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Současně s tímto textem přinášíme nejširší veřejnosti také text historika Michala Schustera o pronásledování lidí označených za cikány – hlavně Romů a Sintů .

více…

Databáze obětí na holocaust.cz má novou část: Údaje o obětech rasového pronásledování Romů, Sintů a dalších osob označených za cikány na území ČR během druhé světové války

Na našem webu jsme v rámci Databáze obětí zveřejnili údaje o 329 obětech nacistické genocidy cikánů z území dnešní ČR. Jedná se o lidi, kteří zahynuli v protektorátním cikánském táboře Lety u Písku . Nacistická rasistická perzekuce lidí označených za cikány se za druhé světové války dotkla většiny Romů a Sintů na území dnešní ČR. Veřejně přístupná část databáze zobrazuje základní údaje o jednotlivých vězních zemřelých v tomto táboře v době jeho trvání od srpna 1942 do srpna 1943, tj. jméno a příjmení, datum a místo narození, datum příchodu do tábora, datum odchodu z tábora, datum a místo úmrtí. Větší část zjištěných údajů je uložena z důvodu ochrany osobních údajů v neveřejné části databáze, která je určena pro registrované badatele a pozůstalé. Zájemci mohou své dotazy směřovat také přímo na pracovníky Institutu Terezínské iniciativy na email database@terezinstudies.cz.
Projekt Databáze romských obětí holocaustu v letech 2016-2020 finančně podpořila americká nadace Bader Philanthropies.

Terezínské kalendárium - Terezín v konečném řešení židovské otázky

U příležitosti 100. výročí narození Miroslava Kárného, které jsme si připomněli 9. září 2019, zveřejňujeme na portálu holocaust.cz dílo manželů Kárných Terezínské kalendárium - Terezín v konečném řešení „židovské otázky ". Text, na kterém Miroslav a jeho manželka Margita pracovali přes 15 let, je kompilací jejich odborné a dokumentační práce.

Miroslav Kárný , historik holocaustu a jeden ze zakládajících členů Terezínské iniciativy a zakladatel Institutu Terezínské iniciativy, se narodil 9. září 1919 v Praze. V roce 1939 byl nucen přerušit studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde studoval češtinu a historii. Do Terezína byl deportován jako člen tzv. Aufbaukomanda. Přes Osvětim a Kaufering se dostal do Dachau, kde byl osvobozen. Po válce pracoval jako redaktor Rudého práva a od 70. let se věnoval výzkumu dějin konečného řešení židovské otázky v českých zemích. Po roce 1989 se mohl této činnosti věnovat bez omezování kontaktů se zahraničními odborníky a institucemi. Byl jedním ze zakládajících členů Terezínské iniciativy a v roce 1993 její nadace, později transformované na Institut Terezínské iniciativy.

Databáze obětí

Databáze obětí nacistického rasového pronásledování obsahuje téměř 125 000 záznamů lidí, kteří byli kvůli svému židovskému nebo romskému původu pronásledováni a zavražděni v nacistických a jiných koncentračních táborech během druhé světové války

Databáze digitalizovaných dokumentů

Autentické dokumenty vztahující se k obětem holocaustu obsahují kromě fotografií jednotlivých obětí také množství dalších informací a dávají nám tak možnost poznat tváře a osudy obyčejných lidí, kteří se měli ztratit z naší paměti.