Nová webová aplikace přibližuje, jak byli za války Židé omezováni na území Prahy
Kde za druhé světové války bydleli židovští obyvatelé Prahy před tím, než byli deportováni? Která místa nesměli
za okupace navštěvovat? Na jakých místech byli zadrženi za porušení protižidovských zákazů a nařízení? Odpovědi
poskytuje aplikace MemoGIS Praha, zprovozněná u příležitosti dnešního Mezinárodního dne památky obětí holokaustu. Webovou
aplikaci nazvanou MemoGIS Praha (memory – anglicky paměť, GIS – geografický informační systém) vytvořil Masarykův ústav a Archiv AV ČR ve
spolupráci s Institutem Terezínské iniciativy a Multikulturním centrem Praha. Projekt podpořila Technologická agentura České republiky a bude dlouhodobě rozvíjen v rámci českého uzlu Evropské infrastruktury pro výzkum holocaustu. Aplikace
načítá data z Databáze obětí do současné mapy Prahy. Současně s aplikací vznikla také didaktická příručka Tváře, místa, osudy: používáme aplikaci MemoGIS ve výuce.
Zachránci a zachránění - vzorová hodina
V rámci projektu Nechte mě být, jaká jsem - vrstevnické vzdělávání a historická gramotnost
podpořeném MŠMT
v roce 2021 vznikla lekce Zachránci a zachránění. Obsah lekce je inspirován příběhem Anne Frankové a je možno ji využít při práci s výstavou Nechte mě být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové.
Lekce je přizpůsobená distanční výuce, ale je možno ji využít i prezenčně.
"Cikánský tábor" v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau
Při příležitosti připomínky dne 7. května 1943, kdy dorazilo zhruba 860 mužů, žen a dětí označených za cikány
a cikánské míšence
z protektorátního "cikánského tábora" Lety u Písku a z Moravy do koncentračního a vyhlazovacího tábora u polského města Osvětim, přinášíme
text historika Michala Schustera Cikánský tábor
v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau.
Cikánský rodinný tábor
, který fungoval v rámci koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, je neodmyslitelnou
součástí nacistické genocidy Romů a Sintů a dalších osob označených za „cikány a cikánské míšence“. V době
jeho existence od února 1943 do srpna 1944 táborem prošlo zhruba 23 000 mužů, žen a dětí z různých částí Evropy.
Článek se soustředí také na osudy Romů a Sintů z Čech, Moravy a Slezska, kterých bylo v táboře vězněno zhruba
5 500 a z nichž většina internaci nepřežila.
Databáze obětí
Databáze obětí nacistického rasového pronásledování obsahuje téměř 125 000 záznamů lidí, kteří byli kvůli svému židovskému nebo romskému původu pronásledováni a zavražděni v nacistických a jiných koncentračních táborech během druhé světové války
Databáze digitalizovaných dokumentů
Autentické dokumenty vztahující se k obětem holocaustu obsahují kromě fotografií jednotlivých obětí také množství dalších informací a dávají nám tak možnost poznat tváře a osudy obyčejných lidí, kteří se měli ztratit z naší paměti.
Tisk
V online verzi Databáze obětí zveřejnujeme zpracované i nezpracované archivní dokumenty a fotografie obětí holocaustu
z českých zemí - zejména deportovaných do nacistických ghett a koncentračních táborů z Prahy, Brna a Plzně. 
Výstava o dějinách židovské školy v Praze, která zde fungovala v letech 1908-1942 a v období nacistické okupace
se stala jedinou školou, ve které mohli působit židovští pedagogové a učit se židovské děti, je otevřena ve vstupní
hale budovy Jáchymky - Jáchymova ulice č. 3, Praha 1.
