Deportace do Osvětimi

Dne 16. prosince 1942 vydal šéf německé policie a SS H. Himmler tzv. Osvětimský výnos (něm. Auschwitz-Erlass), který stanovil pro všechny Cikány, cikánské míšence a neněmecké příslušníky romských skupin balkánského původu  internaci ve vyhlazovacím a koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. Nařízení o deportacích se vztahovalo na území Velkoněmecké říše, Protektorát Čechy a Morava, Belgii, Holandsko a Lucembursko. Himmlerův výnos následně doplnil Hlavní úřad říšské bezpečnosti 29. ledna 1943 o prováděcí směrnici a 30. ledna 1943 o pokyny o zabavování majetku cikánů jako nepřátel Říše.1 Zároveň tento výnos znamenal konec všech , o kterých nacisté dříve diskutovali.

Přípravné práce na deportační akci probíhaly v Protektorátu v utajení. Sestavování transportů nařizovala německá kriminální policie a samotné provedení bylo svěřeno protektorátní kriminální policii a četnictvu. Kriminální policie podle výsledků svého rasového vyšetřování rozhodla o tom, koho považovala za rasového cikána nebo míšence a tím o jeho zařazení do transportů.2

Určitou šanci na vyjmutí z transportů měli pouze Romové s dobrým spojením s částí většinové společnosti, která měla kontakty s okupanty, kterých se dalo využívat. Jedním takovým případem byla rodina významného romského hudebníka Jožky Kubíka (1907–1978) z Hrubé Vrbky.3 Jistou naději skýtala také světlejší barva pleti, příp. úplatky. Na konci dubna 1943 byla protektorátní policie na Moravě napomenuta německou kriminální policií za množství výjimek, které udělila. Po novém přezkoumání byla většina takto udělených výjimek Kriminální ústřednou zrušena a Romové byli odvezeni v dalších hromadných transportech.4

Transporty protektorátních Romů se měly na základě příprav protektorátní kriminální policie a neuniformované protektorátní policie týkat nejprve vězňů cikánských táborů v  Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu. Tyto plány však byly změněny kvůli epidemii tyfu. Příslušní úředníci se totiž obávali zavlečení epidemie do koncentračního tábora v Osvětimi, a tak byli odtransportováni nejprve romští muži, ženy a děti žijící až dosud na svobodě.

Ve větších městech se železniční dopravou byli po několik dnů shromažďováni romští muži, ženy a děti na tzv. sběrných místech – v zabraných sokolovnách, hostincích a dalších objektech, kde strávili při sestavování transportu několik dní. Veškeré peníze i majetek jim byl zabaven, v mnoha případech rozkraden, rozprodán ve veřejných dražbách nebo propadl Říši.​5

Po sestavení transportu následovala cesta po železnici v nákladních vagonech bez jídla a pití až k branám KT Auschwitz-Birkenau. Tam byli uvězněni Romové a Sintové z Říše a dalších evropských zemí přímo kontrolovaných nacisty ve zvláštním úseku B-II-e označovaném jako cikánský rodinný tábor, kde bylo postupně internováno přes 22 000 romských mužů, žen a dětí. Většina z nich tam zahynula.6

První hromadný transport protektorátních Romů čítající 1038 osob vyjel dne 6. března 1943 z Brna.7 Během roku 1943 pak následovaly další transporty z různých částí Čech a Moravy a také z obou cikánských táborů, které do Osvětimi dorazily 10. března (transport vypravený z Prahy čítal 650 osob), 19. března (z Olomouce 1048 osob). 7. května odjel transport vězňů z tábora v Letech (863 osob), a 22. srpna z tábora v Hodoníně u Kunštátu (768 osob). Poslední transporty odjely 19. října (z Prahy a Brna, 92 osob) a 28. ledna 1944 (z Prahy a Brna, 37 osob). Celkem tak protektorátní úřady postupně deportovaly do Osvětimi hromadnými transporty cikánů zhruba 4 500 protektorátních Romů a Sintů. Dalších více než sto osob bylo odvezeno jednotlivě.​8

ZruseniCikanovu.Polednilist.08.03.194317(65).s.2.jpg

Článek Zrušení Cikánovů. In: Polední list. Praha 8. března 1943, č. 17, s. 2. Dostupné z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:a0506700-de2b-11e2-b28b-001018b5eb5c ​[cit. 2020-05-17].

 

Romové z obce Bohusoudov (okr. Jihlava) shromáždění k transportu do koncentračního tábora Auschwitz  II.-Birkenau, 1943. (Foto: Muzeum romské kultury).


Další kapitola: MOŽNOSTI PŘEŽITÍ

Poznámky

1:

Nečas, Ctibor. Holocaust českých Romů. Praha: Prostor, 1999. 173 s. s. 20–21.

2:

Např. Státní oblastní archiv Třeboň, fond CT Lety, karton 14, inv. č. 75.

3:

Nečas, Ctibor. Českoslovenští Romové v letech 1938-1945. In: Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1994. s. 71.

4:

Nečas, Ctibor. Českoslovenští Romové v letech 1938-1945. In: Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1994. s. 73.

5:

Nečas, Ctibor. Českoslovenští Romové v letech 1938-1945. In: Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1994. s. 70-71.

6:

Více o „cikánském táboře“ v KT Auschwitz-Birkenau viz např. Memorial book: The Gypsies at Auschwitz-Birkenau = Księga Pamięci: Cyganie w obozie koncentracyjnym Auschwitz-Birkenau = Gedenkbuch: Die Sinti und Roma im Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau: The gypsies at Auschwitz-Birkenau. München: Saur, 1993. .

7:

Himmler, Heinrich. Geheimreden 1933 bis 1945 und andere Ansprachen. Frankfurt a. M., Berlin, Wien: Bradley F. Smith und A. F. Peterson, 1974. 320 s. s. 76–78.

8:

Více o transportech Romů z českých zemí viz např. Nečas, Ctibor. Nad osudem českých a slovenských Cikánů 1939-1945. Brno: Univerzita J. E. Purkyně v Brně, 1981. 180 s. s. 62–63.

Seznam použité literatury:
  • Rickmann, Anahid S. „Rassenpflege im völkischen Staat“. Zum Verhältnis der Rassenhygiene zur nationalsozialistischen Politik. Bonn: Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität zu Bonn, 2002.
  • Nečas, Ctibor. Romové na Moravě a ve Slezsku (1740-1945). Brno: Knižnice Matice moravské, 2005. 475 s.
  • Nečas, Ctibor. Romové v České republice včera a dnes. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. 132 s.
  • Nečas, Ctibor. Českoslovenští Romové v letech 1938-1945. In: Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1994.
  • Nečas, Ctibor. Holocaust českých Romů. Praha: Prostor, 1999. 173 s.
  • Nečas, Ctibor. Andŕoda taboris. Tragédie protektorátních cikánských táborů v Letech a v Hodoníně. Brno: 1995.
  • Nečas, Ctibor. Nemůžeme zapomenout. Našti bisteras. Nucená táborová koncentrace ve vyprávěních romských pamětníků. Olomouc: Univerzita Palackého v Oloumoci, 1994. 244 s.
  • Nečas, Ctibor. Nad osudem českých a slovenských Cikánů 1939-1945. Brno: Univerzita J. E. Purkyně v Brně, 1981. 180 s.
  • Schmidt, Zilli. Gott hat mit mir etwas vorgehabt! Erinnerungen einer deutschen Sinteza. Berlin: Stiftung Denkmal für die ermordeten Juden Europas, 2020.
  • Serinek, Josef, Tesař, Jan a Ondra, Josef. Česká cikánská rapsodie. Praha: Triáda, 2006.
  • Memorial book: The Gypsies at Auschwitz-Birkenau = Księga Pamięci: Cyganie w obozie koncentracyjnym Auschwitz-Birkenau = Gedenkbuch: Die Sinti und Roma im Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau: The gypsies at Auschwitz-Birkenau. München: Saur, 1993.
  • Váša, Pavel a Trávníček, František. Slovník jazyka českého. Praha: Fr. Borový, 1937.
  • Zimmermann, Michael. Rassenutopie und Genozid. Die nationalsozialistische Lösung der Zigeunerfrage. Hamburg: Christians, 1996. 547 s.
  • Benz, Wolfgang, Distel, Barbara a Königseder, Angelika. (Hg.): Ort des Terrors. Geschichte der nationalsozialistischen Konzentrationslager, Bd. 8. München: 2008.
  • Aly, Götz. Die restlose Erfassung: Volkszählen, Identifizieren, Aussondern im Nationalsozialismus. Frankfurt am Main: Fischer, 2000.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.