„Cikánský tábor I“ Lety u Písku

Předmluva

O koncentračním táboře v Letech u Písku, úředně označeném CT I Lety u Písku, tedy cikánský tábor, se už dlouho vede veřejná diskuze, která je z našeho hlediska mimo jiné komplikována tím, že v dostupných textech nejsou většinou přesně popsány zdroje, které byly použity, a jakým způsobem se s nimi pracovalo. To znesnadňuje nejen pochopení informací širší veřejností, ale také další badatelskou práci. Tento text vychází především z archivního fondu CT Lety uloženého ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Velké části tohoto fondu se skládají z opisů nebo konceptů úřední korespondence, což znamená, že nemusí být vždy kompletní. Další dokumenty, které se nacházejí v jiných archivech a mohly by informace doplnit, nebyly pro tento článek použity. Následující text má přispět k vyjasnění dosavadních nedorozumění ve veřejně diskuzi, a proto se soustředí jen na to, co se nachází ve fondu CT Lety. Dosud publikovaná literatura k tématu byla použita jen pro získání doplňujících informací. Vzpomínky přeživších vězňů nebyly v rámci projektu Databáze obětí nacistického pronásledování cikánů  systematicky rozpracovány a slouží v článku pouze pro doplnění. Pro lepší přehlednost jsou citace jednotlivých zdrojů omezeny. Všechny citace archivních zdrojů se vztahují na fond CT Lety z SOA Třeboň, pokud není uvedeno jinak. Rozšířená verze textu včetně všech zdrojů je dostupná zde.
 

Úvod

Na území Protektorátu Čechy a Morava vznikly v létě 1942 dva tábory s oficiálním označením cikánské (dále CT): CT I Lety u Písku a CT II v Hodoníně u Kunštátu. Na místě cikánského tábora v Letech fungovaly již před jeho založením dva tábory – kárný pracovní tábor (KTP) a sběrný tábor (ST). Jednotlivé tábory se od sebe odlišovaly. Hlavní rozdíl spočíval v režimu panujícím v táborech, ale také v jejich účelu. CT I Lety u Písku sloužil k nucené koncentraci lidí a byli to četníci a policisté, kdo rozhodoval o tom, kdo má být v „cikánském táboře“ uvězněn. Proto se vězni tábora stávali jak lidé, kteří se sami neidentifikovali jako Romové nebo Sintové, tak i ti, které nacisti nepovažovali podle svých rasových teorií za cikány. Ovšem vzhledem k tomu, že se všichni vězni nacházeli ve stejném táboře, stali se oběťmi nacistického pronásledování cikánů.

Slovo cikán nemá vždy stejný význam jako Rom nebo Sinto. Jedná se o vnější označení lidí, kteří se sami mohou identifikovat zcela odlišně, a často se používá jako diskriminující nadávka pro Romy nebo Sinty. Zároveň se tímto pojmem může i vyjádřit obsah, který nelze nahradit slovy Rom a Sinto. V následujícím textu se slovo cikán objevuje jako dobový pojem, který je potřeba vnímat v kontextu rasové ideologie, rasistických stereotypů nebo politiky pronásledování. Vzhledem k tomu, že se ne všichni vězni tábora v Letech identifikovali jako Romové nebo Sintové, snažím se v textu vyhýbat určení identity lidí, kteří se k tomu již  nemohou vyjádřit. Více viz ediční poznámka.

[ctlety-uvod-hala.jpg]

Hala bývalého prasečáku na uzemí tehdejšího cikánského tábora I v Letech u Písku s grafity Péráka, upozorňující na děijny tohoto areálu. (Foto: Aletta Beck)


Další kapitola: VZNIK A PODOBA CIKÁNSKÉHO TÁBORA


 

Seznam použitých archivních zdrojů a literatury:

Archivní zdroje:

Státní oblastní archiv v Třeboni, fond CT Lety:

  • Karton 1, inv. č. 29 – Zřízení Kárného pracovního tábora v Letech

  • Karton 1, inv. č. 31 – Zřízení Cikánského tábora v Letech

  • Karton 1, inv. č. 33 – Služební řády, domácí řády, řád pro hospodářskou službu cikánského tábora

  • Karton 1, inv. č. 35 – Rozkazy, periodická hlášení a různá korespondence velitele tábora

  • Karton 3, inv. č. 39 – Zřízení telefonní stanice, zajištění vody pro tábor

  • Karton 3, inv. č. 40 – Likvidace tábora

  • Karton 4, inv. č. 41 – Likvidační správa cikánského tábora Lety

  • Karton 8, inv. č. 52 – Osobní spisy velitelů tábora

  • Karton 8, inv. č. 53 – Lékaři a zdravotní personál – osobní spisy

  • Karton 14, inv. č. 73 – Dodání osob do cikánského tábora

  • Karton 14, inv. č. 74 – Jmenné seznamy Cikánů

  • Karton 14, inv. č. 75 – Změny stavu, propuštění z cikánského tábora, seznamy zemřelých

  • Karton 15, inv. č. 76 – Transporty do Osvětimi

  • Karton 15, inv. č. 77 – Seznamy osob uznaných za necikány

  • Karton 15, inv. č. 79 – Děti narozené v CT, seznam zemřelých dětí a dospělých pochovaných na provizorním hřbitově

  • Karton 22, inv. č. 93 – Pracovní skupiny

  • Karton 23, inv. č. 96 – Epidemie tyfu

  • Karton 26, inv. č. 106 – Měsíční deníky potravin, hlášení zemskému úřadu o situaci na úseku stravování vězňů, denní výkazy kuchyně o počtu stravovaných osob a o spotřebovaných dávkách jednotlivých potravin

  • Karton 28, inv. č. 108 – Stavby v táboře, stavba studny

  • Karton 28, inv. č. 113 – Vepři a ovce

  • Karton 29, inv. č. 125 – Zimní oblečení žen a dětí, odběrní poukazy na textilní zboží

  • Kniha 4, inv. č. 4 – Kniha evidence telefonických hovorů

  • Kniha 23, inv. č. 24 – Podací protokol 1942-1943

  • Kniha 24, inv. č. 25 – Podací protokol 1943

Literatura:

Ayaß, Wolfgang. „Asoziale“ im Nationalsozialismus. Stuttgart: Klett-Cotta, 1995.

Klinovský, Petr. Lety u Písku. Neznámý příběh dozorců. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2016, in: Paměť a dějiny, sv. 2.. Dostupné z https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2016/04/PD_02_16_s3-16.pdf.

Pätzold, Kurt: Häftlingsgesellschaft. In: Benz, Wolfgang; Distel, Barbara; Königseder, Angelika. (Hg.): Ort des Terrors. Geschichte der nationalsozialistischen Konzentrationslager, Bd. 8. München: , 2008., s. 110-125.

Polansky, Paul. Tíživé mlčení: svědectví těch, kteří přežili Lety. Praha: G plus G, 1998.

Schmidt, Zilli. Gott hat mit mir etwas vorgehabt! Erinnerungen einer deutschen Sinteza. Berlin: Stiftung Denkmal für die ermordeten Juden Europas, 2020. Dostupné z: https://www.stiftung-denkmal.de/wp-content/uploads/Zilli-Schmidt_Gott-hat-mit-mir-etwas-vorgehabt_Web-PDF_Einzelseiten.pdf.

Schüler-Springorum, Stefanie: Masseneinweisungen in Konzentrationslager: Aktion „Arbeitsscheu Reich“, Novemberpogrom, Aktion „Gewitter“ . In: Benz, Wolfgang; Distel, Barbara; Königseder, Angelika. (Hg.): Ort des Terrors. Geschichte der nationalsozialistischen Konzentrationslager, Bd. 8. München: , 2008., s. 156-164.

Zimmermann, Michael. Rassenutopie und Genozid. Die nationalsozialistische Lösung der Zigeunerfrage. Hamburg: Christians, 1996, s. 547.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.