Volný metodický návod k modulu Právo v době bezpráví

Modul Právo v době bezpráví je založen na unikátním propojení online zdrojů zveřejněných na vzdělávacím portálu holocaust.cz. Prostřednictvím práce s databází obětí holocaustu, s fotografiemi a dalšími digitalizovanými archivními dokumenty, texty historiků, svědectvími pamětníků či dalšími obrazovými materiály mohou žáci interaktivně a za použití moderních technologií zkoumat dějiny holocaustu a druhé světové války a diskutovat o klíčových problémech moderní společnosti.

Databáze obětí holocaustu, která je k dispozici na portálu holocaust.cz, obsahuje přes 130 000 záznamů lidí, kteří byli kvůli svému židovskému původu během druhé světové války pronásledováni a zavražděni a pocházeli z českých zemí nebo prošli terezínským ghettem. Stručné záznamy jednotlivých mužů, žen a dětí jsou propojeny s obsahem portálu holocaust.cz a prostřednictvím projektu Terezínské album doplňovány o autentické dokumenty a fotografie.

V tomto modulu mají žáci příležitost prozkoumat autentické prameny z archivu pražské policie a na osudech jednotlivců se seznámit se zákony a nařízeními, jež v době druhé světové války omezovaly život židovských spoluobčanů a vylučovaly je ze společnosti. Na základě získaných poznatků a informací budou mít žáci prostor hledat odpovědi na otázku, jakou roli hraje právo (zákony, nařízení) v totalitním a rasistickém režimu. Dokumenty pražské policie ukazují, jak se tato nařízení dotýkala konkrétních lidí, kteří na ně reagovali nejrůznějším způsobem: zatímco někteří se jim podřídili, mnozí se rasistickému zákonodárství vzpěčovali a protižidovské zákazy či příkazy porušovali. Uplatňování a porušování těchto diskriminačních předpisů je možné zkoumat a rekonstruovat na příkladech jednotlivých lidí, kteří se stali oběťmi holocaustu, během práce vyhledávat informace o době, místech a lidech a získat tak potřebný kontext pro pochopení zkoumaných jevů.

Toto pátrání by v modulu Právo v době bezpráví ale nemělo být vlastním cílem celého procesu, ale spíše prostředkem k výuce o dějinách holocaustu a jejich prostřednictvím k výchově lidí, kteří odmítají projevy antisemitismu, xenofobie či rasismu jako takové a jsou schopni si uvědomit, jak nepřijatelné jsou z pohledu lidských práv. Modul Právo v době bezpráví si také klade za cíl poukázat na podstatu agresivní politiky totalitních režimů a omezených možností potenciálních obětí jí čelit. Tento cíl je ve shodě s jedním z očekávaných výstupů při výuce moderních dějin, jak je definuje Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (RVP G). Podrobnější zařazení modulu do struktury RVP G najdete na konci tohoto textu.

Jednou z velkých výhod práce s online zdroji na holocaust.cz, je jejich flexibilita. Jak přesně s modulem Právo v době bezpráví pracovat a kolik si na něj vyčlenit hodin, je proto zcela na rozhodnutí jednotlivých pedagogů. Domníváme se, že svobodný přístup umožní včlenit práci s modulem do různých školních vzdělávacích programů a že přesný popis metodiky by pedagogy omezoval. Ideální je práci s databází předem vyzkoušet a pracovat v kontextu konkrétních výukových záměrů. Aby měl modul zamýšlené pedagogické výsledky, je však vhodné jej uskutečnit v souladu s následujícími principy.

Práce s modulem by měla mít tři základní etapy - přípravu, samotnou práci s databází a reflexi. Všechny tři etapy by měly svou formou a obsahem žáky vést k tomu, aby si uvědomili, jak se konkrétně projevuje rasismus, xenofobie a antisemitismus a proč bychom tyto nebezpečné tendence neměli přecházet bez povšimnutí.

Příprava

Před samotnou prací s databází je vhodné otevřít některá z témat, kterými se bude modul zabývat. Je možné se například tázat, co je právo či zákon a kdo jsou občané. Lze například využít aktivitu Definování pojmu, která umožní určité terminologické sjednocení pro následující práci:

  • Definování pojmu - na začátku této aktivity si každý žák samostatně poznamená svou pracovní definici pojmu právo, zákon atp. (záleží na zadání).

  • Následně bude pracovat ve třech po sobě jdoucích dvojicích (partner musí být vždy jiný). V první dvojici oba žáci konfrontují své definice a společně vytvoří novou. V druhé dvojici vytvoří novou definici z těch již upravených. V poslední dvojici pak vytvoří konečnou definici, kterou napíší na list papíru a na závěr prezentují ostatním.

  • Napsané definice pak můžete umístit v učebně a v průběhu dalších činností se k nim vracet.

Zároveň je možné se již v této fázi zabývat protižidovskými nařízeními, byť též lze toto téma probrat až během práce s databází. Jako příklad nabízíme aktivitu Nařízení proti Židům, která je určena pro skupinovou práci a jejím cílem je dát žákům prostor, aby se seznámili s vybranými nařízeními proti Židům a aby přemýšleli o jejich dopadech.:

  • K aktivitě potřebujete sadu cca deseti nařízení, jejichž plnou verzi najdete na portálu holocaust.cz( viz Protižidovské zákony a nařízení). Tato nařízení napíšete jednotlivě na kartičky a v každé skupině je rozdělíte mezi žáky. Nařízení si mezi sebou žáci nesmějí ukazovat. Každý člen skupiny samostatně nakreslí na list papíru symbol, kterým by se nařízení dalo vyjádřit. Následně si ve skupině nakreslené symboly žáci ukáží a snaží se odhadnout, o jaké nařízení jde.

  • V druhé části aktivity se žáci společně pokusí seřadit jednotlivá nařízení v pořadí, jak podle nich ovlivňovala život lidí. Nejde o nalezení správného řešení - to asi neexistuje, ale o nařízeních přemýšlet. Své pořadí pak žáci vysvětlí ostatním skupinám.

Práce s databází

Pro zahájení práce s databází obětí se nabízí několik možností. Žáci mohou vyhledávat podle jmen a příjmení, začít od jednotlivých dokumentů, podle dat narození apod. Stejně tak je variabilní i forma zadání a jeho zpracování. Zvolený postup by sice měl směřovat k tomu, aby se žákům podařilo porozumět roli práva v době bezpráví, ale zda vzniklé práce budou mít podobu prezentace, příběhu, divadelní scénky, obrazu, básně či čehokoliv jiného, necháváme na jednotlivých učitelích. Na nich bude také rozhodnutí, zda využít práci ve skupinách, nechat pracovat jednotlivce, výstupy společně prezentovat, či je použít pro nějakou celoškolní akci atd.

Variabilita vzdělávacího modulu, interaktivní a různorodý způsob práce s databází obětí a možnost různého zadání práce mohou také vhodně podpořit inkluzivní vzdělávání. S databází můžou pracovat žáci různého nadání a různých schopností – někdo bude schopen bravurně vyhledávat v kontextu, jiný dokáže logicky propojovat informace o životě více lidí, další třeba porozumí termínům v německém jazyce.

Ačkoli chceme, aby uživatelé přistupovali k databázi s co nejmenším množstvím doporučení či omezení, rádi bychom upozornili na tři důležité aspekty, které je vhodné zohlednit:

  • Dokumenty vztahující se k jednotlivým osobám jsou většinou autentické materiály z archivu pražské policie (uloženého dnes v Národním archivu v Praze). Nejsou tedy nijak upravovány či opravovány. Žáci budou mít jedinečnou možnost pracovat s autentickými historickými prameny a zkusit si tak práci historiků. Tento druh činnosti by jim měl pomoci využívat různorodé texty jako zdroj informací a zároveň si uvědomit, jak se vlastně psané dějiny vytvářejí.

    S autentickými materiály se někdy nepracuje snadno, a to i z čistě praktických příčin - nečitelnost rukopisu, nesrozumitelnost některých výrazů. Je nám jasné, že nepředejdeme všem možným komplikacím a ani se o to nesnažíme - toto jednoduše k práci s dobovými dokumenty patří. Alespoň částečnou pomoc nabízíme v sekci Nápověda k databázi obětí a digitalizovaným dokumentům, kde najdete vysvětlení některých pojmů či nejčastějších druhů dokumentů.

  • Vzhledem k původu dokumentů - jde o policejní archiv - je nutné si rovněž uvědomit, že popisují jen výsek ze života těch, kterých se týkají. Mnoho informací v nich chybí nebo nejsou popsány přímo, žáci budou mít tedy jistou volnost a prostor pro určitou detektivní práci. Výsledek jejich pátrání nebude jednoduše ověřitelný - neexistuje jediná správná odpověď, jediný správný pokus o rekonstrukci. Ale to by mělo být ve výsledku kladem práce s databází.

  • Třetím důležitým aspektem je kontextová podpora dokumentů z databáze. Portál holocaust.cz je bohatým zdrojem podrobných informací o osudech Židů a Romů za druhé světové války a při rekonstrukci konkrétních osudů a příběhů je tak možné zasazovat získané informace do dobového kontextu.

Reflexe

Závěrečné etapě práce s modulem Právo v době bezpráví je třeba věnovat patřičnou pozornost a dostatečný prostor, neboť právě v ní by měli žáci dostat prostor k rekapitulaci procesu, kterým procházeli, k přemýšlení o tom, kam vede ve svých důsledcích agresivní politika totalitního státu namířená vůči skupině obyvatel, a tak mít možnost odnést si z celého vzdělávacího procesu něco pro svůj vlastní život. V případě, že práci s modulem uskutečníte jako dlouhodobý projekt, je vhodné reflektovat proběhlé aktivity průběžně. Reflexi lze uskutečňovat velice různě a záleží na zvyklostech a stylu každého vyučujícího. V obecné rovině doporučujeme, aby se právě v této fázi objevily otázky typu - Jaký smysl měla jednotlivá protižidovská nařízení?, Lze tato nařízení označit jako zákony?, Shodují se tato nařízení s vaší definicí práva?, Mohou existovat zákony, které jsou namířené proti skupině obyvatel?, Mohou jít zákony proti lidským právům?, Lze takové normy ještě nazývat zákony?, Jak konkrétně tato nařízení ovlivňovala každodenní život lidí, kteří jim podléhali?, Proč byli lidé ochotni dodržování těchto zákonů vymáhat?, Mohou se podobná nařízení objevit i dnes?, Jak je možné jim zabránit?

V rámci reflexe by zároveň žáci měli mít možnost vyjádřit se k tomu, jak se jim pracovalo, co si během práce uvědomovali, co by chtěli dodat a podobně.

Co se týče formy, nabízí se:

  • závěrečná diskuse, během níž položíte některé z uvedených otázek

  • zpracování eseje na téma Právo v době bezpráví

  • průběžné vedení pracovního deníku, kam si žáci můžou zaznamenávat své pocity a zjištění apod. (Tento způsob vyžaduje delší čas potřebný k tomu, aby si žáci na tuto práci zvykli. Pracovní deník by měl za všech okolností zůstat soukromým dokumentem a zveřejnit by jej - nebo jeho části - měl pouze autor - pokud bude chtít.)

  • dokončování vět - aktivita při které na flipové papíry napíšete začátky vět (např: Platí-li zákony jen pro někoho...) a žáci je potom bez mluvení dopisují a následně čtou a komentují pohledy ostatních

  • aktivita nazvaná Zamysli se - sděl - diskutuj - v této aktivitě zadáme žákům určité téma ve formě otázky nebo tvrzení a žáci se nad ním krátce zamyslí. Například: Bylo podle vás porušování protižidovských nařízení trestným činem?, apod. Žáci pak utvoří dvojice, jeden bude označen jako osoba A, druhý jako osoba B. Osoba A má dvě minuty na to, aby pověděla svůj příběh nebo názor na zadané téma, osoba B přitom mlčí; může přikyvovat nebo vrtět hlavou, ale nesmí promluvit. Dokonce i když osobě A chybějí výrazy, musí osoba B zůstat zticha a osoba A může pokračovat, pokud ji napadne nová myšlenka, nebo zůstane také zticha, dokud ji něco nenapadne. Během následujících dvou minut si žáci role vymění. Poslední dvě minuty pak mohou oba žáci otevřeně konverzovat.

  • a mnoho dalších...

Modul Právo v době bezpráví v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázium

Při vytváření modulu a podpůrných materiálů jsme vycházeli z požadavků definovaných RVP G.

Z hlediska vzdělávacích oblastí lze modul nejpřirozeněji použít v rámci oblasti Člověk a společnost ve vzdělávacím oboru dějepis. Obsahově zapadá do tématického celku Moderní doba 1, protože pomáhá naplňovat očekávaný výstup žák vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit. Práce s autentickými historickými dokumenty také přispívá k naplnění očekávaného výstupu žák rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace, který je v tematickém celku Úvod do studia historie.

Používání modulu pomůže především k rozvoji následujících klíčových kompetencí:

V rámci kompetence k učení:

Používáním informačních textů, autentických dokumentů, obrazových materiálů a dalších zdrojů se žáci učí kriticky přistupovat ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovávat a využívat při svém studiu.

V rámci kompetence k řešení problémů:

Práce s obsahem a jednotlivými materiály portálu nutí žáky kriticky interpretovat získané poznatky a zjištění a ověřovat je, pro své tvrzení musí nacházet argumenty a důkazy, a následně i formulovat a obhajovat závěry.

Vzhledem k povaze pramenů a ke skutečnosti, že nemohou odpovědět na úplně všechny otázky, by žáci také měli být otevření k využití různých postupů při řešení problémů a schopni nahlížet problém z různých stran.

V rámci kompetence občanské:

Seznámením s dějinami jedné z menšin žijících na našem území a sledováním, jak byl život jejich příslušníků postupně omezován by mělo žákům pomoct hájit svá práva i práva jiných, vystupovat proti jejich potlačování a spoluvytvářet podmínky pro jejich naplňování.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.