Holocaust Romů

Práce s příběhem Jaroslava Heráka

Tato vzorová hodina slouží jako úvodní část k historii holocaustu Romů na českém území na základě konkrétního případu romské rodiny z Luhačovic a je určena studentům, kteří již mají základní informace o holocaustu.

  • Cíl:

  • Studenti si uvědomí, že se holocaust týkal nejen Židů, ale i dalších etnických skupin (Romů). Zamyslí se nad tím, že na českém území žily romské rodiny, které byly perzekuovány (a to nejen nacisty, nýbrž Čechy samotnými) a proč.

  • Prostředky:

  • Kritická analýza obrazového materiálu.

  • Velikost skupiny:

  • 20 studentů (čtyři skupiny po pěti studentech).

  • Věk:

  • 15-18.

  • Doba:

  • Vzhledem k délce vyhledávání na Internetu jsou nutné dvě vyučovací hodiny a domácí práce.

  • Předmět:

  • dějepis, občanská nauka

  • Evokace:

  • Studenti vytvoří skupinky po čtyřech. Nejdříve následuje krátký brainstorming. Učitel napíše na tabuli velkými písmeny pojem Holocaust, který je studentům již známý a krátce s nimi diskutuje o jeho důsledcích.

    • Studenti lokalizují na mapě město Luhačovice.

    • Poté si prohlédnou fotografii romského osídlení, která se v Luhačovicích usadila koncem 19. století, diskutují nad tehdejším způsobem života a bydlení romských rodin, které již přestávaly kočovat a začaly se usazovat. Své myšlenky studenti zapíší na připravený papír.

    • Dále se zaměří na fotografii rodiny Emila Heráka z roku 1940 a srovnají životní podmínky romských rodin z tohoto období s fotografií předcházející. (Do popisu mohou zahrnout i styl oblékání, které je rovněž výrazem životní úrovně.) Jako další pomůcku k charakterizování životní situace můžeme v této chvíli použít fotokopii s odhadní cenou domku otce Jaroslava Heráka, kde je charakterizována celková stavba a použitý materiál. (Studenti si jistě povšimnou dnes již oficiálně nepoužívaného označení U cikánů.) Své poznatky ze srovnávání obou obrázků opět napíší na papír.

    • Všechny skupiny si vyberou mluvčího, který v této fázi prezentuje výsledky z pozorování obou obrázků, popř. dokumentu o stavbě domu Jaroslava Heráka.

    • Na základě fotokopie vysvědčení se studenti pokusí charakterizovat osobnost Jaroslava Heráka. (např. vynikal ve zpěvu a v tělesné výchově, měl nedostatky v hlavních předmětech, měl vysoký počet neomluvených hodin. V hlavičce je opět označení cikán jeho otce.)

    • Zjistěte, jak byli Romové postupně vyčleňováni ze společnosti a zbavování svých práv na základě následujících dokumentů:

      Studenti diskutují nad dokumenty Vyhláška okresního úřadu v Uherském Brodě omezující volnost pohybu Romů v Luhačovicích a Protestní dopis singulárního výboru proti usazení Romů a snaží se najít důvod, proč byly oba dokumenty tamějším českým obyvatelstvem, resp. úřady, sepsány. (Např. strach před okrádáním lázeňských hostů, nepořádnost a nečistota zdejších Romů). Zde by bylo dobré, upozornit studenty na stereotypizaci (nálepkování, házení lidí jisté skupiny do jednoho pytle bez ohledu na jejich individuální vlastnosti a jednání), což je na tomto dokumentu zřetelné. Další obrazový dokument, který poslouží k charakteristice antisemitského chování českých úřadů, je cigánská legitimace Jaroslava Heráka vydaná Okresním úřadem v Uherském Brodě. Svoje pozorování studenti opět zapíší na papír a srovnají s ostatními skupinami v plénu.

    • Dále následuje etapa - okupace českých zemí. Studenti diskutují nad hromadným soupisem Romů a srovnávají ji s hromadnou registrací židovského obyvatelstva. Dále si prohlédnou dokument o dražbě majetku deportovaných luhačovických Romů (sledují období, v kterém byla sepsána, všímají si dvojjazyčnosti, z které je patrná probíhající germanizace.)

    • Co se s rodinou Herákových dělo po deportaci se studenti dozví v úvodu Osudu Jaroslava Heráka (viz především odstavec Za branami tábora v sekci označené B II.... ). a na základě prostudování textu o cikánském táboře v Osvětimi-Birkenau charakterizují v bodech, co tento tábor byl a jak zde deportovaní žili. Volitelně si mohou studenti prostudovat též vzpomínku Irena Heráka, zvláště kapitolu Osvětim-Birkenau, kde se hovoří též o útěku Jaroslava Heráka.

  • Domácí slohový úkol:

  • Napište pravdivý příběh rodiny Jaroslava Heráka (ca 200 slov) na základě informací, které jste se dozvěděli během vyučovací hodiny při práci s Internetem.

  • Závěr:

  • Studenti sledovali příběh romské rodiny Heráků odehrávající se během okupace. Uvědomili si, že podobnou situaci prožívala během války celá řada romských rodin. Zjistili, že kořeny nenávisti a rasismu vůči Romům na českém území lze sledovat již v předválečném období a že zde existuje částečná podobnost s antisemitismem vůči Židům. Vědí, že Romové byli deportování do tzv. cikánského tábora v Osvětimi-Birkenau a jak zde deportovaní žili.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.