Možnosti přežití

Po odtransportování většiny romského obyvatelstva zůstal na území Protektorátu na svobodě blíže neurčený počet Romů. Skupina zhruba dvou set z nich, která byla propuštěna při sestavování transportů na základě povolení kriminální policie, se měla zřejmě v budoucnu podrobit nucené sterilizaci.1 Malá část Romů byla nuceně nasazena na práci v Říši, část se ukrývala (např. u příbuzných, přátel nebo v lesích), část uprchla na Slovensko.2

Ani útěk a skrývání však neznamenaly jistou záchranu. Větší skupiny (např. rodiny) se pohybovaly pomaleji, byly více nápadné a hůře nacházely potřebný úkryt a jídlo. Jednotlivec mohl mít sice větší šanci uniknout, ale na druhou stranu se musel často odhodlat opustit své nejbližší bez jistoty, že se někdy shledají. Uprchlíci se nemuseli skrývat jen před bezpečnostními orgány, ale také před většinovým obyvatelstvem. Ačkoliv se našli lidé, kteří se snažili nejrůznější formou pomáhat, např. poskytnutím dočasného nebo trvalého úkrytu, jídla apod., ne každý byl ochoten riskovat a pomoct. Tím spíše cikánům, kteří běžně čelili předsudkům a opovržení. Genocidní opatření úřadů z těchto rasistických postojů tehdejší společnosti vycházela. Lidé proto běžně souhlasili s postupnými radikalizujícími se tendencemi směřujícími k potlačování práv různých skupin obyvatel vedoucích až k jejich hromadné likvidaci. Navíc byl anticikanismus spolu s antisemitismem v nacistickém režimu nepřetržitě přiživován propagandou v tisku a rozhlase.

Strastiplný osud měla např. Zilli Reichmannová (nar. 1924) z rodiny česko-německých Sintů, která uprchla z cikánského tábora v Letech u Písku v listopadu 1942. Po několika dnech byla zatčena a v březnu 1943 odtransportována do Auschwitz-Birkenau. Téhož roku se tam setkala i se svou tříletou dcerou, rodiči a dalšími příbuznými, kteří mezitím prošli cikánským táborem v Letech u Písku a následně v Hodoníně u Kunštátu. Zatímco Zilli byla 2. srpna 1944 odvezena do KT Ravensbrück, zbytek rodiny byl téhož dne poslán do plynu. Z pobočného tábora KT Ravensbrück se jí později podařilo uprchnout a ukrývala se v Berlíně, kde se dočkala osvobození. Po skončení války se usadila v Německu, kde dosud žije a podává svědectví o svém pronásledování.3
 

Někteří jednotlivci se také aktivně zapojovali do protinacistického odboje. Např. na Českomoravské vrchovině se proslavil „Černý partyzán“ Josef Serinek (1900–1974), který na podzim 1942 úspěšně uprchl z cikánského tábora Lety u Písku a následně zformoval partyzánský oddíl Čapajev, jinak zvaný Černý.4 Dalším byl např. Antonín Murka (1923–1989), který se po svém útěku z cikánského tábora Hodonín u Kunštátu zapojil do protinacistického odboje na rodném Valašsku.5


Další kapitola: ZÁVĚR

Poznámky

1:

Nečas, Ctibor. Českoslovenští Romové v letech 1938-1945. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1994, in: Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. s. 73.

2:

Nečas, Ctibor. Českoslovenští Romové v letech 1938-1945. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1994, in: Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. s. 71-73.

3:

Její vzpomínky vyšly knižně viz  Schmidt, Zilli. Gott hat mit mir etwas vorgehabt! Erinnerungen einer deutschen Sinteza. Berlin: Stiftung Denkmal für die ermordeten Juden Europas, 2020. Dostupné z: https://www.stiftung-denkmal.de/wp-content/uploads/Zilli-Schmidt_Gott-hat-mit-mir-etwas-vorgehabt_Web-PDF_Einzelseiten.pdf ​[cit. 2020-05-17].

4:

Frankl, Michal. "Emancipace od Židů". Český antisemitismus na konci 19. století. Praha, Litomyšl: Paseka, 2007, s. 403..

5:

Nečas, Ctibor. Nemůžeme zapomenout. Našti bisteras. Nucená táborová koncentrace ve vyprávěních romských pamětníků. Olomouc: Univerzita Palackého v Oloumoci, 1994, s. 244. s. 180–186.

Seznam použité literatury:
  • Rickmann, Anahid S. „Rassenpflege im völkischen Staat“. Zum Verhältnis der Rassenhygiene zur nationalsozialistischen Politik. Bonn: Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität zu Bonn, 2002.
  • Nečas, Ctibor. Romové na Moravě a ve Slezsku (1740-1945). Brno: Knižnice Matice moravské, 2005, s. 475.
  • Nečas, Ctibor. Romové v České republice včera a dnes. 3. vyd. Olomouc: UP Olomouc, 1999, s. 132.
  • Nečas, Ctibor. Českoslovenští Romové v letech 1938-1945. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1994, in: Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
  • Nečas, Ctibor. Holocaust českých Romů. Praha: Prostor, 1999, s. 173.
  • Nečas, Ctibor. Andŕoda taboris. Tragédie protektorátních cikánských táborů v Letech a v Hodoníně. Brno: 1995.
  • Nečas, Ctibor. Nemůžeme zapomenout. Našti bisteras. Nucená táborová koncentrace ve vyprávěních romských pamětníků. Olomouc: Univerzita Palackého v Oloumoci, 1994, s. 244.
  • Nečas, Ctibor. Nad osudem českých a slovenských Cikánů 1939-1945. Brno: Univerzita J. E. Purkyně v Brně, 1981, s. 180.
  • Schmidt, Zilli. Gott hat mit mir etwas vorgehabt! Erinnerungen einer deutschen Sinteza. Berlin: Stiftung Denkmal für die ermordeten Juden Europas, 2020.
  • Serinek, Josef; Tesař, Jan; Ondra, Josef. Česká cikánská rapsodie. Praha: Triáda, 2006.
  • Memorial book: The Gypsies at Auschwitz-Birkenau = Księga Pamięci: Cyganie w obozie koncentracyjnym Auschwitz-Birkenau = Gedenkbuch: Die Sinti und Roma im Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau: The gypsies at Auschwitz-Birkenau. München: Saur, 1993.
  • Váša, Pavel; Trávníček, František. Slovník jazyka českého. Praha: Fr. Borový, 1937.
  • Zimmermann, Michael. Rassenutopie und Genozid. Die nationalsozialistische Lösung der Zigeunerfrage. Hamburg: Christians, 1996, s. 547.
  • Benz, Wolfgang; Distel, Barbara; Königseder, Angelika. (Hg.): Ort des Terrors. Geschichte der nationalsozialistischen Konzentrationslager, Bd. 8. München: , 2008.
  • Aly, Götz. Die restlose Erfassung: Volkszählen, Identifizieren, Aussondern im Nationalsozialismus. Frankfurt am Main: Fischer, 2000.
Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.