Německé napadení Polska

1. září 1939 vtrhla německá armáda na základě nepravdivé záminky na polské území. Napadení Polska předstvavuje začátek války, na nějž se nacistické vedení připravovalo již od získání moci v roce 1933. Válka sloužila také k tomu, aby německý národ získal životní prostor na východě a mohl dál prozasovat plány na společenskou a rasovou přestavbu.

Na základě německo-sovětského paktu o neútočení v září 1939 obsadila německá armáda západní část Polska a Sovětský svaz východní část. Čtvrtina západní provincie byla přímo připojena k Říši, na zbylé části obsazeného území byl vytvořen tzv. generální gouverment, jemuž vládl Hans Frank.

Především obsazené východní území Polska a Sovětského svazu se mělo stát obrovskou laboratoří, v níž měli být Slované, Židé a další národy odsouzeny k vyhubení, vyhnání, či otročení pro německou říši, zatímco jejich území mělo být po válce kolonizováno nadřazenou německou rasou.

Německý voják hlídá skupinu zadržených Poláků a Židů, září 1939. (Foto: Harry Lore, courtesy of USHMM Photo Archives.)

Válka měla být příležitostí k očištění německé rasy od všech údajných rozkladných a rasově méněcenných skupin obyvatelstva. Tyto představy začaly být okamžitě naplňovány na polských územích připojených k Německé říši a na území tzv. Generálního gouvernementu. Zodpovědnost za protižidovskou a rasovou politiku od začátku války stále více přecházela na Hlavní úřad říšské bezpečnosti a říšského vůdce SS Heinricha Himmlera. 

S německými jednotkami na obsazená polská území přišlo i každodenní pronásledování židovského obyvatelstva. Židé byli svévolně vyháněni ze svých domovů, ponižováni a okrádáni o majetek. Při invazi do Polska za německou armádou přicházely tzv. Einsatzgruppen (tedy jednotky nasazení, v podstatě jednotky zvláštního určení), mezi jejichž úkoly patřilo provádění protižidovské politiky. Ta se v této fázi konečného řešení sestávala především z ponižování, vyhánění a ožebračování. Také místní německé obyvatelstvo se nezřídka spontánně podílelo na pronásledování a ponižování svých židovských sousedů. Na mnoha místech byly vypalovány synagogy. Již 8. září 1939 bylo nařízeno povinné označení židovských obchodů Davidovou hvězdou. Od 1. prosince pak museli všichni Židé v Generálním gouvernamentu starší 10 let nosit na pravé paži pásku s Davidovou hvězdou.

 

 

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.