Brno

V něm. pramenech Brünn.

Okresní město na Moravě, 185 km JV od Prahy. B. vzniklo spojením několika křesťanských osad a ž. osady po polovině 13. stol., od té doby je městem. Od 17. stol. do r. 1949 hlavní město samosprávné země Moravy. Městská památková rezervace.

Ž. obyvatelstvo žilo na území B. pravděpodobně už ve 12. stol., po r. 1345 bylo posíleno např. o uprchlíky z Německa. Středověkou samosprávnou ž. čtvrť tvořila především J část dnešní Masarykovy ul. a příčná Františkánská ul. (r. 1365 šlo o 30 domů s nejméně 600 obyvateli). Tato početná ŽO byla vypovězena r. 1454.

Později směli ž. obchodníci přenocovat pouze v JV předměstí Křenová / Kröna, kde vznikla v 18. stol. menší ŽO (např. 81 osob ž. vyznání r. 1774) s modlitebnou. (I novodobé synagogy z 2. pol. 19. stol. byly postaveny na území Křenové.)

Od konce 18. stol. několik ž. rodin postupně získalo právo trvalého pobytu v hrazeném městě, v letech 1753-1766 a 1778-1816 působila ve vnitřním městě i hebrejská tiskárna (provozovaná však katolickým podnikatelem).

Novodobá ŽNO byla ustavena v B. v polovině 19. stol., početně stále rostla. Od r. 1885 zde sídlil moravský zemský rabín. R. 1848 žilo v B. 445 osob ž. vyznání (necelé 1 % obyvatel), r. 1880 už 5 498 osob (6 %), r. 1930 to bylo 11 003 osob (4 %). Za nacist. okupace zahynulo asi 8 400 osob. Po osvobození byla ŽNO obnovena.

Adresa ŽNO s působností pro býv. Jihomoravský kraj: Kpt. Jaroše 3, 602 00 Brno; www.zob.cz.

R. 1919 byl v B. ustaven celostátní ž. sportovní svaz Makkabi a konala se zde 1. čs. makkabiáda (atletické soutěže a gymnastická vystoupení).

Z B. pocházelo mnoho významných osobností působících v hospodářském, politickém, vědeckém a kulturním životě. Narodili se zde např. rakouský filozof a filolog Theodor Gomperz (1832-1912 Vídeň); něm. píšící spisovatelé a dramatici Philipp Langmann (1862-1931 Vídeň), Antoinette von Kahler (1862-1951 Princeton, USA), Leo Greiner (1876-1928 Berlín), Ernst Weiss (1882-1940 Paříž), Oskar Jellinek (1886-1949 Los Angeles), Felix Langer (1889-1980 Londýn), Ernst Lothar (1890-1974 Vídeň), Hans Flesch-Brunningen, pseud. Vincent Brun (1895-1981 Bad Ischl), český dramatik a básník Milan Uhde (1936); z hudebníků např. houslový virtuos Heinrich Wilhelm Ernst (1814-1865 Nice), skladatelé a dirigenti Walter Klein (1882-1961 San Anselmo, USA), Erich Wolfgang Korngold (1897-1957 Hollywood), Pavel Haas (1899-1944 Osvětim), Eitan Otto Lustig (1899-1970 Tel Aviv) a Hanuš (Hans A.) Schimmerling (1900-1967 USA), muzikolog Paul Stefan (1879-1943 New York); z výtvarníků např. malířky Elisabeth Weingartenová (1884-??) a Clara Epsteinová (1884-??), malíř starého Jeruzaléma Ludvík Blum (1891-1974 Haifa), významná izraelská výtvarnice Anna Ticho (1894-1980 Jeruzalém), grafik a malíř terezínského ghetta Otto Ungar (1901-1945 Blankenhain, Německo), sochař Samuel Friedrich Beer (1846-1912 Florencie); z divadelních a filmových umělců např. Fritz Grünbaum (1880-1941 Dachau), Albrecht Viktor Blum (1888-1959 Mexiko), Friedrich Richter (1894-??), Hugo Haas (1901-1968 Vídeň), Arnošt Goldflam (1946).

V B. se narodil také významný představitel ž. osvícenství a člen pařížského klubu jakobínů Moses Dobruschka (1753 - popraven 1794 ve Francii), od r. 1778 jako šlechtic se jménem Franz Thomas D. von Schönfeld a od r. 1792 s novým jménem Gottlob Junius Frey. V domě Dobruschků v předměstí Křenová žil v letech 1778-86 jejich příbuzný Josef Jakob ben Juda Lejb Frank (1726 Korolevo - 1791 Offenbach), zakladatel a vůdce kuriózní židovsko-katolicko-islámské sekty tzv. frankistů, která měla v B. mnoho přívrženců. Každodenní duchovní cvičení sekty se konala v lesíku Ráječek mezi dnešními čtvrtěmi Komárov a Brněnské Ivanovice.

V letech 1919-39 v B. působil významný architekt Arnošt Wiesner (1890 Malacky - 1971 Liverpool), žil zde historik čs. ž. obcí Hugo Gold (1895 Vídeň - 1974 Tel Aviv), na brněnské univerzitě v letech 1933-38 přednášel vědec světového významu, filolog Roman Jakobson (1896 Moskva - 1982 Boston).

Středověkásynagoga v historickém jádru města byla po r. 1453 změněna na křesť. kostel a v 16. stol. zbořena. - Tzv. Velká synagoga z let 1853-55 na nároží ulic Spálené a Přízovy vypálena a zbořena nacisty. - Nová synagoga z r. 1905-06 v ul. Ponávka zbořena r. 1985-86. - V B. bývalo ještě několik dalších modliteben.

Nová ortodoxní synagoga v ul. Skořepka č. 13, JV od centra. Funkcionalistická stavba z r. 1935-36 s tradičně řešeným interiérem (arch. Otto Eisler). Dodnes užívána k bohoslužbám.

Tzv. Polský templ v Křenové ul. č. 22, JV od centra. Zřízen r. 1883, zvětšen r. 1886, bohoslužby do 2. svět. války. R. 1954 modlitební sál rozdělen do dvou podlaží, dnes slouží jako sklad.

Středověký hřbitov ležel v prostoru dnešního hlavního nádraží, J od styku Nádražní a Benešovy třídy. Po r. 1453 zlikvidován, nalezené náhrobky ze 14. a 15. stol. uloženy v Muzeu města Brna na Brněnském hradě.

Dnešní hřbitov 2 km V od synagogy, vstup z Nezamyslovy ul. Založen r. 1852, třikrát rozšířen (dnes největší ž. hřbitov na Moravě). Urnové oddělení z r. 1936. Obřadní síň z r. 1900 v novorománském slohu, renovovaná r. 1982. Více než 11 000 hrobů s více než 9 000 náhrobky. Nejstarší náhr. kameny (převezené neznámo odkud, umístěné poblíž vchodu) z konce 17. stol. Pomník 13 000 obětí nacismu z Brněnska z r. 1950.- Jsou zde pohřbeni např. něm. píšící básník a dramatik Alois Ludwig Jeitteles (1794 Praha - 1858), jehož verše zhudebnil L. van Beethoven, dále spisovatel a filozof Hieronymus Lorm (1821 Mikulov - 1902), historik moravských ž. obcí a spisovatel Max Grünfeld (1856 Kroměříž - 1933), herec Hugo Haas (1901 Brno - 1968 Vídeň), vrchní rabín ČR Richard Feder (1875 Václavice - 1970) a další významné osobnosti.

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Královo Pole

dř. Kartouze, něm. Karthaus

4 km SSZ, modlitebna doložena v 2. polovině 19. stol.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Židovské Museum v Praze Institut Terezínské Iniciativy
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house
Investice do rozvoje vzdělávání Casablanca