Nová synagoga v Liberci

Devátého listopadu, v den 62. výročí pogromu známého jako Křiťšálová noc, byla v Liberci slavnostně uvedena do provozu nová synagoga. Je postavena na místě synagogy, vypálené v roce 1938, a tvoří součást rozsáhlého komplexu Státní vědecké knihovny, jehož výstavba byla financována hlavně z prostředků Ministerstva kultury ČR, programu Evropské unie Phare a Česko-německého fondu budoucnosti. Objekt, jehož realizaci podpořili prezident Václav Havel, německý prezident Johannes Rau a jeho předchůdce Roman Herzog, je nazýván Stavbou smíření a lze zde nalézt mnoho symbolů odkazujících tímto směrem. Pozemek byl vrácen Židovské obci v Liberci, která byla jedním z iniciátorů a garantů projektu. Státní vědecká knihovna zde hodlá zpřístupnit rozsáhlou sbírku sudetik, německy psané literatury a dokumentů z Čech a Moravy z doby před 2. světovou válkou. Synagoga je postavena na trojúhelníkovém půdorysu, který tvoří samostatnou část, avšak je vklíněn do komplexu knihovny, s níž vytváří jednotný celek Po obvodu synagogy je umístěn stoupající ochoz, který lze využívat k výstavním účelům. Součástí slavnostního otevření budovy byla vernisáž výstavy obrazů malířky Helgy Hoškové. Samotná inaugurace modlitebny sestávala ze slavnostního vnesení Tóry a následné bohoslužby, kterou vedl vrchní zemský rabín Karol Sidon. Spolu se zprovozněním synagogy byla otevřena i Státní vědecká knihovna za účasti mnoha oficiálních hostů, v čele s ministrem kultury Pavlem Dostálem.

Otevření komplexu, jež je dílem architekta Radima Kousala, bylo doprovázeno přísnými bezpečnostními opatřeními, protože ve stejný den se v Liberci konala shromáždění republikánů, Vlastenecké fronty a dalších extremistických skupin. Večer se navíc odehrávalo fotbalové utkání mezi Libercem a FC Liverpool, hrozící rovněž výtržnostmi. Ceremoniál se však nakonec odehrál bez jakýchkoliv incidentů.

Nová liberecká synagoga má mnoho obdivovatelů i mnoho kritiků. Její moderní pojetí vyvolává polemiku o tom, zda se nejedná o přílišný architektonický exhibicionismus na úkor užitkovosti stavby. Konzervativnějším návštěvníkům zas vadí komínový charakter interiéru bez oken a lamelové obložení hlavního prostoru, evokující vězení. Je však třeba konstatovat, že i přes veškeré výhrady jde o stavbu první synagogy od roku 1938 na území České republiky (vlastně je to první nová synagoga na východ od bývalé železné opony).

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.