Tachov

V něm. pramenech Tachau.

Okresní město v Čechách, 130 km JZZ od Prahy. T. byl založen jako město ve 2. pol. 13. stol.

Ž. osídlení existovalo snad už ve 13. stol., písemně je doloženo od 15. stol. R. 1552 zde žilo 5 ž. rodin, r. 1605 už 15 rodin, r. 1724 to bylo 17 rodin (104 osoby). R. 1836 bydlelo v T. 266 osob ž. vyznání, r. 1890 celkem 287 osob (6 % obyvatel), r. 1930 už jen 179 osob (2 %). ŽO údajně existovala už ve 13. stol., podle jiného pramene se ustavila (či byla právně rekonstituována) r. 1605: z toho roku pochází její statut vydaný městskou radou. Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.

Z T. údajně pocházel rabín Moše ben Chisdaj, žijící ve 13. stol., prý jeden z autorů modlitby Avínú malkenú. V 18. a na počátku 19. stol. působila v T. věhlasná talmudská škola: tehdy zde žilo několik rabínů současně a T. byl sídlem krajského rabína.

V T. se narodil rabín Albert Kohn (1811-1870 Roudnice n.L.), autor soupisu ŽO v Čechách, vydaného r. 1852. Pocházel odtud také liverpoolský a později kodaňský rabín Wilhelm Stern a kodaňský vrchní rabín Max Schornstein.

Zbytek ž. ulice (ghetta) - dnes ul. K. Havlíčka Borovského v JV části městského jádra, mezi náměstím a hradbami. R. 1554 zde byly 4 ž. domy, r. 1608 už 8 domů, v polovině 18. stol. 12 domů, později více než 20 domů. Ghetto bylo postiženo požáry r. 1719, 1748, 1818 (po požáru většina budov přestavěna) a 1911. Po posledním požáru velká část domů zbořena a napříč ghettem proražena nová ulice.

Starásynagoga v ž. ulici při městské hradbě doložena na počátku 17. stol. Po požáru z r. 1818 zvětšena, po požáru z r. 1911 zbořena. - Secesní nová synagoga postavena r. 1911-12 (arch. A. Grotte) na místě staré syn. Bohoslužby do r. 1938, tehdy nacisty vypálena a zbořena.

První hřbitov údajně existoval už ve 13. stol. u JV městské hradby. Snad v 17. stol. beze stopy zanikl.

Druhý hřbitov 450 m JVV od hlav. náměstí, u rozcestí silnic do Velkého Rapotína a do Trnové. Úředně povolen r. 1615 (pohřbívalo se zde už dříve), několikrát rozšířen, pohřby do r. 1933. Byly tu velmi cenné náhrobky od 17. stol., poutním místem býval hrob rabína Nachuma Sofera (zemř. 1815). Hřbitov devastován nacisty, r. 1950 poškozen přestřelkou, r. 1968 zmenšen (zrušena Z část hřb. s rabínskými hroby). Část nejcennějších náhrobků byla po r. 1986 přemístěna na hřb. v Mariánských Lázních, plánovaná likvidace hřb. však byla r. 1990 odvolána.

Třetí hřbitov 500 m JV od druhého hřb., nad silnicí do Trnové. Založen r. 1933, nacisty zdemolován, po r. 1986 symbolicky zrekonstruován (celkem 7 náhrobků). Během 2. svět. války tu byli pohřbíváni zajatci. V dubnu 1945 zde spálena těla přibližně 600 vězňů - obětí železničního transportu z konc. tábora Buchenwald (asi 200 z nich bylo zavražděno na zdejším nádraží). Nad hromadným hrobem (největším v Československu) pomník z r. 1987. - Na nevyužité ploše hřb. zřízen po 2. svět. válce městský urnový háj.

Mohyla na návrší na S okraji města - nad hroby 232 vězňů z transportů a pochodů smrti v záp. Čechách. Pohřbeno je tu 108 žen z konc. tábora Osvětim (zavražděných u Nýrska), vězňové z Buchenwaldu aj. Pozůstatky sem byly sváženy od r. 1946, mohyla navršena r. 1948, rekonstr. r. 1985.

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Částkov

též: Schossenreith

5 km JV, modlitebna doložena v 19. stol.

Dlouhý Újezd

též: Langendörflas

3 km JJZ, synagoga doložena v 18.-19. stol., zbytek ghetta, hřbitov snad z 18. stol.

Labuť

též: Labanth

10 km JJV, synagoga nebo modlitebna doložena v 19. stol.

Lesná

též: Schönwald

8 km JZ, synagoga doložena v 19. stol.

Nové Sedliště

též: Neu-Zedlisch

8 km JJV, synagoga snad z let 1786-88 zbořena po r. 1917, zbytek ž. čtvrtě, hřbitov s náhrobky od počátku 18. stol.

Pořejov

též: Purschau

Zaniklá ves 7 km JJZ, synagoga z poloviny 19. stol. zbořena s celou vsí po r. 1970, hřbitov s náhrobky od poloviny 18. stol.

Studánka

též: Schönbrunn

3 km JZ, modlitebna existovala v 19. stol.

Tisová

též: Tissa

6 km JV, modlitebna existovala v 19.-20. stol.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.