Devátého listopadu, v den 62. výročí pogromu známého jako Křiťšálová noc, byla v Liberci slavnostně uvedena do provozu
nová synagoga. Je postavena na místě synagogy, vypálené v roce 1938, a
tvoří součást rozsáhlého komplexu Státní vědecké knihovny,
jehož výstavba byla financována hlavně z prostředků Ministerstva kultury ČR, programu Evropské unie Phare a Česko-německého fondu budoucnosti. Objekt, jehož
realizaci podpořili prezident Václav Havel, německý prezident Johannes Rau a jeho předchůdce Roman Herzog,
je nazýván Stavbou smíření a lze zde nalézt mnoho symbolů odkazujících tímto směrem.
Pozemek byl vrácen Židovské obci v Liberci, která byla jedním z iniciátorů a garantů
projektu. Státní vědecká knihovna zde hodlá zpřístupnit rozsáhlou sbírku sudetik, německy psané literatury a dokumentů z Čech a Moravy z doby před
2. světovou válkou. Synagoga je postavena na trojúhelníkovém půdorysu, který tvoří
samostatnou část, avšak je vklíněn do komplexu knihovny, s níž vytváří jednotný celek Po
obvodu synagogy je umístěn stoupající ochoz, který lze využívat k výstavním účelům.
Součástí slavnostního otevření budovy byla vernisáž výstavy obrazů malířky Helgy
Hoškové. Samotná inaugurace modlitebny sestávala ze slavnostního vnesení Tóry a
následné bohoslužby, kterou vedl vrchní zemský rabín Karol Sidon.
Spolu se zprovozněním synagogy byla otevřena i Státní vědecká knihovna za účasti mnoha
oficiálních hostů, v čele s ministrem kultury Pavlem Dostálem.
Otevření komplexu, jež je dílem architekta Radima Kousala, bylo doprovázeno přísnými
bezpečnostními opatřeními, protože ve stejný den se v Liberci konala shromáždění
republikánů, Vlastenecké fronty a dalších extremistických skupin. Večer se navíc odehrávalo
fotbalové utkání mezi Libercem a FC Liverpool, hrozící rovněž výtržnostmi. Ceremoniál se
však nakonec odehrál bez jakýchkoliv incidentů.
Nová liberecká synagoga má mnoho obdivovatelů i mnoho kritiků. Její moderní pojetí
vyvolává polemiku o tom, zda se nejedná o přílišný architektonický exhibicionismus na úkor
užitkovosti stavby. Konzervativnějším návštěvníkům zas vadí komínový charakter interiéru
bez oken a lamelové obložení hlavního prostoru, evokující vězení. Je však třeba konstatovat,
že i přes veškeré výhrady jde o stavbu první synagogy od roku 1938 na území
České republiky (vlastně je to první nová synagoga na východ od bývalé železné opony).
