Mělník
Okresní město v Čechách, 28 km S od Prahy. Městem je M. od 3. čtvrtiny 13. stol. |
Nejstarší doklad o ž. osídlení pochází z r. 1402. Až do poloviny 19. stol. však žily v M. jen ojedinělé ž. rodiny (nejvýše tři): usazení většího počtu ž. ve městě a blízkém okolí nebylo povoleno. Po r. 1848 se usadily ž. rodiny především v S předměstích Záduší, Podolí, Okrouhlík a Pšovka. V Záduší je doložena modlitebna před polovinou 19. stol., v Pšovce / Šopka po polovině 19. stol. Nábož. obec sídlila od r. 1864 v Záduší (její stanovy byly úředně schváleny až r. 1878). R. 1880 žilo v M. s předměstími už 120 osob ž. vyznání (v Záduší tvořily 15 % obyvatel), 1930 bydlelo v M. pouze 84 osob (0,7 %). Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.
Novorománská synagoga z r. 1861-62 v Bezručově ul. v Záduší, užívaná do 2. svět. války, po válce využitá jako chlév a seník, byla zbořena před r. 1970.
Hřbitov 1 km SV od náměstí, v ul. Dobrovského. Založen r. 1878, pohřby do 2. svět. války.
Židovské obce v okolí:
Městečko 10 km JV, modlitebna doložena v 19. stol., hřbitov údajně z počátku 17.
stol. s náhrobky od 1. poloviny 18. stol 12 km JV, modlitebna pravděpodobně existovala v 19. stol. též: Liboch Městečko 6 km SSZ, modlitebna doložena v 19.-20. stol. 8 km JV, modlitebna doložena v 19. stol., rodiště pěvce-basisty Emila
Pollerta (1877-1935 Praha). též: Lobes 18 km SV, modliteba doložena v 19. stol. 15 km V, modlitebna doložena v 19. stol. Městečko 15 km SV, modlitebna existovala v 19.-20. stol. též: Radaun 15 km SSZ, synagoga z 1. poloviny 19. stol. zbořena údajně r. 1980, devastovaný
hřbitov z r. 1789. Městečko 11 km JV, modlitebna existovala ve 20. stol.Byšice
Čečelice
Liběchov
Liblice
Lobeč
Mělnické Vtelno
Mšeno
Radouň
Všetaty
Další významná místa:
U vsi Bosyně (8 km SV) je zbytek hřbitova s náhrobky od 18. stol., ale existence
ŽO zde ani v blízkém okolí nebyla prokázána.Bosyně
