Jičín

V něm. pramenech Gitschin.

Okresní město v Čechách, 75 km SV od Prahy. Už kolem r. 1300 byl J. městem. Městská památková rezervace.

Nejstarší doklad o ž. osídlení pochází z r. 1364. V letech 1542-49 nesmělo ž. obyvatelstvo ve městě bydlet. R. 1651 žilo v J. 9 ž. rodin (v polovině 17. stol. se snad také ustavila ŽO), r. 1738 to bylo 14 rodin, r. 1793 už 22 rodin (119 osob), r. 1849 celkem 20 rodin (67 osob, tj. asi 1,5 % obyvatel). R. 1880 zde žilo 358 osob ž. vyznání (4 %), r. 1930 už jen 119 osob (1 %). Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.

Mecenášem zdejší ŽO byl Jakub Bassewi (Baševi, též Šmiles, 1570 Verona - 1634 Mladá Boleslav), primas pražské ŽO a finančník císařů Rudolfa II., Matyáše a Ferdinanda II., povýšený r. 1622 do šlechtického stavu jako první ž. v habsburské říši.

Z J. pocházeli: něm. píšící spisovatel a novinář Jakob Kaufman (1814-1871 Wiesbaden), houslista a čestný ředitel orchestru pražského Národního divadla Joseph Markus (1853-1926 Praha), rakouský spisovatel a literární kritik Karl Kraus (1874-1936 Vídeň, na rodném domě v ul. Fortna je od r. 1987 pamětní deska) a Ernst Pollak (Polak), pražský literární kritik z okruhu F. Kafky a F. Werfla (1886-1947 Londýn).

Ghetto bývalo ve V části Židovské ul. (v SV části městského jádra). Už v polovině 17. stol. tu ž. rodinám patřily 2 domy, od konce 18. stol. se ghetto skládalo asi z 8 domů. Většina budov dochována v přestavbách po požáru z r. 1840. V klasicistním dvoupatrovém obecním domě čp. 100 bývala škola a byt rabína.

Synagoga na V konci Židovské ulice, původně stojící těsně u městské hradby. Postavena snad r. 1784, klasicistně upravená po požáru z r. 1840. Bohoslužby do 2. svět. války, později užívaná jako skladiště, dnes nevyužitá. Dochován cenný barokní aron ha-kodeš, údajně zřízený z oltáře (vyrobeného kolem r. 1700) zdejšího kostela sv. Ignáce.

Hřbitov 2 km SV od náměstí, v polích u lesa Obora. Založen r. 1651, naposledy rozšířen ve 2. polovině 19. stol. Nejstarší náhrobky z 1. poloviny 18. stol., pohřby do r. 1949. Cenné náhrobky barokního a klasicistního typu i díla moderních sochařů. Pamětní deska se jmény obětí nacismu. Pohřbeni jsou zde např. předkové něm. revolucionářky R. Luxemburgové a krajský rabín Boleslavského kraje Abraham Grünfeld (1799 Kolín - 1878). - Ž. hroby jsou i na místním vojenském hřbitově.

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Kopidlno

Městečko 13 km JJZ, modlitebna doložena v 19. stol., dětství tu prožil něm. píšící pražský kulturní činitel Arne Laurin (1889 Hrnčíře - 1945 New York).

Libáň

Městečko 11 km JZ, malá synagoga z 2. poloviny 19. stol. přestavěná na sbor Církve čs. husitské, ž. oddělení s malou pseudobarokní obřadní síní na městském hřbitově z r. 1910, rodiště básníka Jiřího Daniela (1916-1945 Bergen-Belsen).

Další významná místa:

Lužany

Ve vsi Lužany (8 km V) se narodil malíř a grafik Karel Hostovský (1892-1943 Osvětim).

Valdice

též: Kartouzy, Karthaus

Na ž. oddělení vězeňského hřbitova ve vsi Valdice (3 km SV) se pohřbívalo od 2. poloviny 19. stol. do 2. svět. války.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Židovské Museum v Praze Institut Terezínské Iniciativy
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house
Investice do rozvoje vzdělávání Casablanca