Letošní výroční konference B'nai B'rith, která se konala v září v Jeruzalémě, se vedle tradičních témat a voleb nové exekutivy zabývala i novou
strukturou této světové organizace. Malá místní akceschopnost a nezájem mladší a střední
generace vyvolávají vrásky na čele vedoucích představitelů, úkaz ostatně dnes velmi častý u
mnoha obdobných židovských charitativních institucí. A tak vznikla myšlenka postupně přeměnit
tradiční distrikty (před válkou bylo Československo samostatný Distrikt č.10) na regionální oblasti
a zároveň zahájit masivní reklamní kampaň, která by přivedla do řad BB nové členy. Amerika s
tím již začala, regionální uskupení začala pracovat a pro B'nai B'rith horoval na mnoha televizních
kanálech sám Billy Crystal. V Evropě se sloučily oba dva dosavadní
distrikty, Kontinentální a Velká Británie, a že toto sloučení bude životaschopné, dokázala hned
první společná akce, pražská konference k šedesátému výročí Křišťálové noci.
Do sídla Rádia Svobodná Evropa se první listopadový víkend
sjelo na 50 zástupců z 12 evropských zemí, od Francie po Ukrajinu. Témata konference se zaměřila nejen na historii, ale i na současný stav evropské
židovské komunity. Vídeňský profesor Jakob Allerhand se zabýval východní
Evropou, a zejména Ruskem, profesor Ernst Ludwig Ehrlich, který je v
Praze častým hostem, shrnul poválečný vývoj a současný stav v Evropě západní. Největší
pozornost však vyvolal příspěvek prezidenta evropského B'nai B'rith - a donedávna vrchního
dánského rabína - Benta Melchiora. Ten, jak je jeho dobrým zvykem, se ve
svých příspěvcích a i v následných diskusích vyjadřoval velmi otevřeně k některým bolestivým
problémům, se kterými se židovská komunita dnes potýká, a to nejen v Evropě. Například otázka
konverze, která by mohla být daleko vstřícnější, aniž by porušovala halachické zásady, vyvolala
velký ohlas zejména mezi zástupci střední a východní Evropy, kteří se téměř denně zabývají
tématy dalšího rozvoje svých komunit. Neméně zajímavě však zněla i kritika samotného B'nai
B'rith, když rabín Melchior vyslovil velkou nespokojenost s tím, jak je evropský distrikt vnímán
veskrze americkým vedením BB International (americký
zástupce příznačně účast na konferenci na poslední chvíli odřekl).
Jak známo, Česká republika získává v zahraničí pověst rasistické země, v poslední době k tomu
přispěl jak romský exodus do Velké Británie a Kanady, tak
několik závažných incidentů se skinheady, které skončily smrtí napadených. Evropské ústředí
B´nai B´rith, v jehož programu je boj proti rasismu a antisemitismu stále na předním místě, proto
požádalo pražské organizátory o zajištění přednášky na toto téma. Úkolu se ujal ten
nejpovolanější, zmocněnec české vlády pro lidská práva Petr Uhl. Ve svém
příspěvku se zabýval nejen zmíněnými incidenty, ale zmínil se i o specifikách českého
antisemitismu a obecné xenofobii, včetně příčin a forem. Zaměřil se i na možnosti vlády, jak se s
těmito jevy vypořádat, nicméně jeho prognózy, zejména v případě protiromských nálad, jsou
značně dlouhodobé. Jeho přednáška byla vyslechnuta se značnou pozorností a vysoce oceněna
pro svou věcnost a otevřenost.
Zlatým hřebem konference byl galavečer na Židovské radnici, který byl zcela v režii pražské
pobočky B'nai B'rith. Ta pro výběr účinkujících sáhla převážně do vlastních řad. Bach paní
profesorky Zuzany Růžičkové a Mendelssohn pana profesora Ivana Klánského přivedly účastníky konference k nadšeným ovacím, Šarbilach s
repertoárem, upraveným Jaromírem Vogelem, zas ke společnému zpěvu.
Večer profesionálně a zároveň mile uváděla Marta Skarlandtová a celková
atmosféra - jakož i kvalita samotné konference a její perfektní organizace - přispěly k tomu, že
Praha se opět vrátila na výsluní B'nai B'rith, a navázala tak na svou předválečnou pověst.
(tk)
