Strážnice

V něm. pramenech Strassnitz.

Město na Moravě, 245 km JV od Prahy, 14 km SVV od okr. města Hodonína. Pravděpodobně už ve 14. nebo 15. stol. byla S. městem.

Údajně už na počátku 15. stol. existovala ŽO, těžce postižená za husitských válek. Nejstarší písemná zmínka o ž. osídlení pochází z r. 1490. R. 1669 žilo ve S. nejméně 55 ž. rodin, od konce 18. stol. tu smělo bydlet 84 povolených rodin. R. 1848 zde žilo 569 osob ž. vyznání (10 % obyvatel), r. 1900 už jen 323 osob (6 %), r. 1930 pouze 194 osob (3 %). Po 2. svět. válce byla ŽNO obnovena, ale po velmi krátké době byla pro malý počet věřících připojena k ŽNO Hodonín.

Podle starého ž. názvu města - Dresnitz, Dreznyc - je utvořeno známé ž. příjmení.

Mezi téměř 30 rabíny, kteří jsou známi jménem od počátku 17. stol., byli významní učenci a autoři teologických spisů. V letech 1650-57 zde působil rabín Sabataj ben Meir ha-Kohen (zvaný Šach), jehož hrob v Holešově se stal poutním místem, v letech 1794-98 rabín Moses Schreiber (zvaný Chatam Sofer) z Frankfurtu n. M., jehož hrob v Bratislavě je poutním místem.

Ve S. se narodili: vídeňská malířka Margarete Siebenscheinová (1886-?? Izrael), významný germanista, profesor Karlovy univerzity Hugo Siebenschein (1889-1971 Praha) a spisovatel Josef Vinař (1934).

Původní ž. osada bývala údajně ve čtvrti Staré Město, na JZ okraji města. Za husitských válek byla snad vypálena a pravděpodobně tehdy zanikla.

Nová ž. čtvrť se vyvinula na SV okraji města (dnešní ul. Sadová, Bzenecká, Zákoutí, B. Hrejsové, Kramářská). Její jádro pochází snad z 15.-16. stol. R. 1669 (po 30leté válce) tu bylo 44 obydlených a 13 snad pustých domů, r. 1834 se čtvrť skládala z 56 domů, v polovině 19. stol. až z 80 domů. Nešlo o uzavřené ghetto a mezi ž. domky tu byly i domy křesťanů. Většina budov (v přestavbách) dochována, v JV části ž. čtvrtě bylo po r. 1970 postaveno sídliště. - Škola s bytem rabína bývaly v Bzenecké ul. č. 33.

Synagoga v Sadové ul., 500 m SSV od hlavního náměstí. Budova neznámého stáří, naposledy byla přestavěná novorománsky po r. 1869, renovovaná r. 1906. Bohoslužby do 2. svět. války. Za nacist. okupace zničeno vnitřní zařízení a zbořeno ženské (SZ) křídlo. Dnes využitá jako skladiště, plánuje se adaptace na koncertní síň. Syn. je ze tří stran obklopena hřbitovem, což je v Československu zcela výjimečné (obdobou je jen Klausová syn. v Praze).

Starý hřbitov neznámého stáří býval údajně ve čtvrti Staré Město. Zanikl snad v 15.-17. stol

Dnešní hřbitov v Sadové ul., na SV okraji města, sousedí se zámeckým parkem. Zřízen jako náhrada za starší hřb. údajně v 15. stol., ale pravděpodobně až po r. 1627. Nejstarší čitelné náhrobky z r. 1648, pohřby i po 2. svět. válce. Mnoho cenných náhrobků barokního a klasicistního typu. R. 1986-87 byl hřb. opraven.

Židovské náboženské spolky a obce v okolí:

Velká nad Veličkou

Městečko 15 km V, modlitebna využitá jako obytná místnost, hřbitov z 2. pol. 19. stol.

Vrbovce

též: maď. Verbóc

Městečko na Slovensku, 15 km JV, synagoga snad z 19. stol. využitá jako provozovna zemědělského družstva, hřbitov s náhrobky od r. 1837.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Židovské Museum v Praze Institut Terezínské Iniciativy
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house
Investice do rozvoje vzdělávání Casablanca