Martin Broszat: Uchopení moci

Nakladatelství Lidové noviny přineslo na český trh překlad jedné z významných historických prací o cestě NSDAP a Adolfa Hitlera k moci v Německu. Rozsahem nevelká knížka přibližuje českému čtenáři čtivým způsobem především poslední léta tzv. výmarské republiky a analyzuje důvody, které vedly k převzetí moci nacisty.

V úvodní kapitole popisuje autor dvě stadia nacistické propagandy a snahy o převzetí moci. Prvním je situace v Mnichově na počátku 20. let 20. století, aktivizace krajně pravicových sil a především nezdařený Hitlerův pokus o puč provedený v listopadu 1923. Druhým detailně popisovaným případem je nacistická propaganda v Berlíně v roce 1930 spojená s vyvoláváním skandálů (např. proti promítání Remarquova filmu Na západní frontě klid) a agresivní demonstrací síly SA.

Zbytek knihy je po úvodu o ideologickém a sociálním pozadí nacionálního socialismu věnován především období postupného rozkladu demokratické výmarské republiky v době hospodářské a politické krize přelomu 20. a 30. let 20. století. Po zkušenosti neúspěšného pokusu o puč z roku 1923 se nacisté pod Hitlerovým vedením rozhodli využít k získání moci demokratického systému, aniž by se s demokratickým uspořádáním ztotožnili. Demokratické instituce - volby, parlament - se tak nacistům staly pouze prostředkem k demontáži demokratického parlamentního systému. Od vypuknutí hospodářské krize v roce 1929 NSDAP vylepšovala své volební výsledky a dokonce se její členové podíleli na vládách v několika spolkových zemích. Podpora NSDAP však očividně dosáhla hranice svých možností ve volbách do Spolkového sněmu v červenci 1932, v nichž získala 36,9 % hlasů. Ve volbách v listopadu téhož roku pro ni hlasovalo pouze 33,5 % německých voličů.

Na cestě k moci využívala sice NSDAP velmi nevybíravé prostředky počínající vyvoláváním skandálů a agresivními zásahy svých paramilitárních jednotek (především SA) konče, na druhou stranu se Hitler snažil omezit revoluční vyznění propagandy NSDAP a svou stranu představit jako hlavní a jedinou hráz proti rozšíření komunistické revoluce a učinit tak NSDAP přijatelnější pro konzervativní politické a hospodářské kruhy blízké prezidentu Paulu von Hindenburgovi. Hitler se proto musel mj. vypořádávat s nespokojeností levého křídla strany, které zdůrazňovalo socialistické prvky v programu strany. Nejvýraznější osobnost tohoto křídla Georg Strasser nakonec ze strany v prosinci 1932 vystoupil.

Broszat zároveň ukazuje, že NSDAP by se nemohla dostat k moci bez přispění konzervativních a pravicových kruhů, které od roku 1930, kdy byli z vlády vypuzeni sociální demokraté, dominovaly říšským vládám. Právě tyto strany se spolu s prezidentem Hindenburgem výrazně podílely na odbourání náležitostí demokratického režimu ještě před Hitlerovým převzetím moci. Brüningova a Papenova vláda se již mnohem více než o parlament opíraly o říšského prezidenta a jeho ústavní právo vydávat nouzová nařízení. Rozpouštění Říšského sněmu a vypisování nových voleb se stalo běžnou praxí jak se vypořádat s nedostatečnou parlamentní podporou vládního kabinetu. Ještě za Papenovy vlády bylo protiústavním zásahem zglajchšaltováno Prusko, nejvýznamnější spolková země, v jejímž čele dosud stála vláda vedená sociálními demokraty a jejíž policie vzdorovala nacistickým i komunistickým aktivitám podvracejícím republiku. Broszat však také poukazuje na nedostatek vůle a invence při obraně demokratického republikánského zřízení na straně demokratických stran, především sociální demokracie.

Broszatovu knihu je možné číst nejen jako zprávu o zničení demokratické výmarské republiky, ale též jako analýzu toho, jakýmu ohrožení ze strany extrémních stran jsou demokratické systémy v krizových obdobích vystaveny a jakých metod tyto strany využívají.

Kniha je doplněna řadou dokumentů dokládajících události v klíčovém období let 1932 a 1933 a chronologií událostí v letech 1919-1933. Zvláštní kapitola je věnována přehledu literatury a stavu bádání, dnes již bohužel poněkud zastaralému, ale osvětlujícímu situaci v době prvního německého vydání knihy, v roce 1984. I přes neohrabaný překlad Karla Kubiše zůstavá Broszatovo Uchopení moci cennou příručkou přibližující cestu, jíž se Německo dostalo do područí nacistické diktatury.

Broszat, Martin. Uchopení moci. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 247 s. Z německého originálu přeložil Karel Kubiš.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.