Zaznamenali jsme v tisku

únor 2004

2. února 2004 - MF Dnes: Ostravští radní nemají vůli odčinit křivdy minulosti

Rozhovor s předsedou ostravské židovské obce Petrem Bachrachem o majetkových sporech s tamní radnicí se dostal také k historii ostravských Židů: Moravská Ostrava by se bez přispění židovské komunity před druhou světovou válkou asi nikdy nestala tak významným průmyslovým, obchodním a finančním centrem (...) Když v roce 1903 zemřel židovský majitel Strassmanova pivovaru a zároveň muž, jenž přispěl k založení (...) židovského hřbitova, všechny kavárny a hostince uzavřely výčepy. Pohřebního průvodu se zúčastnily tisíce lidí na čele s radními. Ví vůbec dnešní Ostravané, co vše vybudovali ve městě Židé?

3. února 2004 - Právo: Zachraňovala děti a šla do vězení

Vladimír Plesník se příběhem paní Stitelmannové vrací k nedávné kauze ze Švýcarka, kde teprve od začátku letošního roku platí zákon omilostňující občany odsouzené za to, že během války pomáhali přežít Židům: Osobně je mi jedno, zda budu rehabilitována, nebo ne. (...) O omluvu jsem se rozhodla požádat, protože věřím, že by lidé, kteří pomáhají uprchlíkům anebo dnes žadatelům o azyl, neměli být trestáni, řekla téměř osmdesátiletá Aimée, která zachránila dvě židovské děti.

5. února 2004 - Právo: K čemu je dobré počítat mrtvé?

Mají spory o to, zda víc lidí ve světě pozabíjel fašismus či komunismus, znamenat, že výsledek učiní numericky mírnější diktaturu lepší než tu druhou? ptá se ve svém článku Tomáš Sniegoň. Ačkoli soudí, že nikoli, kdyby nic jiného, nutí počtáře, aby ukázali karty. Ti, kteří nad tragickými údaji bez dodatků jen mávají rukou a bezdůvodně je zpochybňují, totiž zároveň přiznávají, že jim nestojí za to, aby se nad problémem zamysleli trochu hlouběji. Jako příklad uvádí Davida Irvinga a jeho metodu manipulování s počty obětí.

7. února 2004 - MF Dnes: Obloha patří vám, říká Zdeňka Nosková

V rozhovoru pro MF Dnes říká předsedkyně sdružení Phoenix, které se v Telči stará o památku malíře Františka Mořice Nágla (viz článek v Rch 06/2002): Odborníci zatím Náglovo dílo nezhodnotili. Letos o něm chceme vydat knihu, která bude prvním souhrnným počinem o něm.

únor 2004 - Yad Vashem: Magazin - Special Commemorative Edition

V aktuálním speciálním čísle magazínu památníku holocaustu v Jeruzalémě vydaném k 50. výročí existence této instituce najdeme mimojiné článek o nově otevřeném Muzeu historie holocaustu a o mezinárodní škole pro studium holocaustu.

12. února 2004 - Právo: Židovská obec se hádá s městem Ostravou

Ve sporu, se kterým se chce předseda Židovské obce Ostrava Peter Bachrach obrátit i na mezinárodní soud, jde o uznání nájmu za část sadu Dr. M. Horákové. V sadu býval židovský hřbitov a obřadní síň: Od roku 1997 členové Židovské obce jednají s městem o placení nájemného za to, že park je veřejným prostranstvím a slouží městu i občanům. Město nabídlo roční nájemné čtyři koruny za metr čtvereční, ale Židovská obec chtěla deset korun, později vyjednávala o sedmi korunách. K dohodě ale nakonec nedošlo.

16. února 2004 - Právo: Připravují židovskou expozici

Město Prostějov se rozhodlo vytvořit v jednom z domů bývalého židovského ghetta, v němž žila před válkou největší židovská obec na Moravě, muzeum slavného rodáka města - filosofa Edmunda Husserla: 'Před tím, než se pustíme do přípravy stálé expozice, si chceme nové prostory vyzkoušet. Proto letos nejprve uspořádáme několik výstav, abychom získali představu o využití prostoru a lidé se sem naučili chodit,' řekl při zahájení výstavy ředitel prostějovského muzea Václav Hruška.

  • Viz též:

  • Právo: Nový sborník archívu v Přerově (sborník mimo jiné obsahuje pojednání o nejstarších náhrobcích židovského hřbitova v Tovačově a jména židovských obyvatel Přerova, Hranic a Lipníka k roku 1619)

19. února 2004 - Právo: Historie, tradice a zvyky Židů na výstavě v šumperském muzeu

Židovské tradice a zvyky a historii Židů v Čechách a na Moravě představují nové výstavy v Hollarově galerii Vlastivědného muzea Šumperk. Jedná se o dvě expozice zapůjčené z Židovského muzea v Praze, které doplňují exponáty z projektu Respekt a tolerance z muzejních sbírek v Lošticích a Mohelnici. Obě panelové expozice až dosud putovaly po muzeích v Mikulově, Děčíně, Náchodě a Brně: 'Představuje život Židů ve středověku, novověku, v období emancipace, ale i v meziválečném Československu, připomíná antisemitismus a holocaust,' doplnila Vláčelová. Návštěvníci mohou obě expozice zhlédnout do 4. dubna.

19. února 2004 - MF Dnes: Potraty jsou špatné. Ale nesmíme je srovnávat s holokaustem

Článek ředitele Židovského muzea v Praze reaguje na aktuální diskusi kolem zákona o interupcích, v níž se objevil i názor, že usmrcování nenarozených plodů je příšerné šoa: Za přímo odpuzující však pokládám dikci, k jaké se poslanec Karas uchýlil svou paralelou mezi šoa a interupcí. Stal se tak dalším v řadě našich veřejných činitelů, pro něž je šoa nikoliv faktem a pojmem s přesným obsahem, ale vágním, emocemi nabitým obrazem předem degradujícím protivníka v diskusi; argumentačním trumfem, kterým je možno umlčet názory každého názorového odpůrce. Přitom jaksi mimochodem poslanec Karas staví gynekology provádějící interupci - a ta může mít třeba i závažné medicínské důvody - do blízkosti nacistických vrahů.

20. února 2004 - Právo: Evropský seminář probíral obavy z růstu antisemitismu

V Bruselu proběhl minulý týden seminář o antisemitismu, na němž přednášející varovali před nárůstem antisemitských nálad v zemích Evropské unie: K obviněním ze vzmáhajícího se antisemitismu v Evropě se připojil i americký velvyslanec v EU Rockwell Schnabel, který nedávno řekl, že antisemitismus je v Evropě na téměř stejné úrovni jako ve 30. letech minulého století.

21. února 2004 -MF Dnes: Prostějov býval hanáckým Jeruzalémem

Rozhovor s historikem Jaroslavem Klenovským, který vedl v sobotní MF Dnes Radek Václavík, se zaměřil na historii židovské komunity na prostějovsku. Na otázku, jak město přišlo ke své přezdívce, Klenovský odpovídá: Prostějovu se tak v 18. a 19. století říkalo jednak pro jeho početnou židovskou komunitu a také proto, že tehdy byl střediskem židovské vzdělanosti. Existovala zde tehdy proslulá ješíva čili vyšší náboženské učiliště, na němž působili věhlasní a učení rabíni a vzdělanci, například Chatam Sofer, který zemřel v Bratislavě v roce 1839.

23. února 2004 - MF Dnes: Synagoga bývala jednou z nejkrásnějších staveb

Rubrika Včera a dnes, která se věnuje proměnám měst a obcí v různých regionech, si povšimla jedné z nějvětších staveb svého druhu v Evropě - karlovarské synagogy, která byla zničena během Křišťálové noci: Synagoga byla vyzdobena byzantskými, románskými a gotickými prvky. Její vnitřní zařízení z vzácných dřev, kovů a skla budilo obdiv. Když do ní v onen osudný den vtrhli členové esesáckých komand, jako první rozstříleli lustry a ozdobné předměty. Poté polili vnitřní zařízení benzinem a po celé budově rozmístili nálože. Následný obrovský požár přilákal k této podívané občany města.

27. února 2004 - Lidové noviny: Neonacistické rádio dostává státní dotace

Dánští daňoví poplatníci si jako jediní v demokratické Evropě platí rozhlasovou stanici, která otevřeně šíří myšlenky rasové čistoty a na pokračování vysílá například čtení z Mein kampfu: Ministerstvo kultury v Kodani však již promýšlí v tažení proti Radiu Oasen příští tah. Ministr kultury jej má oznámit 15. března.

28. února 2004 - Lidové noviny: Nový antisemitismus, či co...

Další příspěvek k aktuální diskusi na téma protiizraelských nálad v Evropě přinesla sobotní příloha Orientace - historik Pavel Barša na citacích názorů ze světového tisku dokládá protichůdnost a rozpolcenost evropského veřejného mínění při vymezování pojmů jak jsou nový antisemitismus, antisionismus a judeofóbie: Je-li nárůst antisemitismu především důsledkem "přelití" blízkovýchodního etnického konfliktu do Evropy (ale i severní Afriky a muslimské Asie), pak není antisionismus formou antisemitismu, jak tvrdí zastánci teze o "nové judeofobii", ale naopak současný antisemitismus je nelegitimní formou antisionismu.

28. února 2004 - MF Dnes: Židovské náhrobky vypovídají o lidech

V rozhovoru pro sobotní MF Dnes říká historička Blanka Rozkošná, která působí ve Správě budov a hřbitovů pražské Židovské obce: (Proč se židovské hřbitovy stávají terčem vandalských útoků?) Někteří lidé nevědí, co dělají, a jdou na hřbitov povalit náhrobky jen proto, že to je hřbitov. S tím se setkáváte i na křesťanských hřbitovech. Jiní však moc dobře vědí, že jde o židovský hřbitov, a jdou ničit právě tam.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.