Historická zkušenost holocaustu/šoa a druhé světové války znamenala pro dějiny Evropy i celého světa stejně jako pro osudy milionů jednotlivých rodin a lidí obrovskou ránu, která se stala součástí jejich dalších životů. Ti, kteří nacistické běsnění přežili, postrádali většinu svých příbuzných, blízkých, své domovy i zázemí. Nemohli plynule navázat na své předválečné životy a museli často velice tvrdě pracovat, aby mohli pokračovat ve studiu, práci i rodinném životě. Na druhou stranu jejich válečná zkušenost nebyla ve společnosti zásadně reflektována, nebyli uznáváni jako oběti. Většinou převádala snaha na hrůzy koncentračních táborů a plynových komor zapomenout. A ačkoli se holocaust jevil jako vrchol protižidovské nenávisti, během následujících několika let se v evropských společnostech opět začaly projevy antisemitismu objevovat.
Popírání holocaustu
Na západ od našich hranic a ve Spojených státech se oficiální odmítnutí projevů antisemitismu po holocaustu/šoa odrazilo na transformaci tradičních protižidovských přesudků v revizi
historických fakt. O co se pokouší tzv. historický revizionismus, jaké jsou pohnutky a motivace jaho zastánců?
Antisemitismus v zemích tzv. Východního bloku
Poválečný vývoj v zemích, které spadaly po druhé světové válce do sféry vlivu Sovětského svazu, se do značné míry odlišoval od dění na Západě. V jakých podmínkách zde Židé po osvobození z koncentračních táborů žili?
-
Materiály týkající se antisemitismu vznikly v rámci projektu Antisemitismus jako součást české kulturní a politické tradice.