Židé a multikulturalismus

Mezi nejnovější protižidovské útoky, které se čím dál častěji objevují v současných antisemitských projevech, patří obviňování Židů z multikulturalismu - jeho vytvoření a šíření. Termín multikulturalismus nemá být vnímán pozitivně jako stanovisko, jenž zastává názor, že v jedné společnosti mohou vedle sebe v klidu žít lidé s odlišnou kulturou bez ohledu na jejich rasu, náboženské vyznání nebo sexuální orientaci. Rasistické a xenofobní skupiny prezentují multikulturalismus negativně a zároveň jako součást celosvětového židovského spiknutí. Jeho prostřednictvím se prý Židé snaží rozvrátit západní civilizaci, aby se mohli ujmout vlády nad světem. V neonacistickém podání multikulturalismus přináší zhoubný vliv na tradiční hodnoty, které pro ně představují čistá rasa a národní hrdost. V projevech antisemitsky smýšlejících katolíků pak multikulturalsmus útočí na katolickou víru a křesťanskou morálku a ctnost, která by měla být závazná pro každého Evropana.

Vznik a historický vývoj

S nástupem liberální demokracie a vytvořením demokratické společnosti, která zastává hodnoty jako je svoboda a rovnost všech lidí před zákonem (v České republice v souladu s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod) bez ohledu na jejich původ, rasu, náboženské vyznání a sexuální orientaci, je spojena i problematika multikuturalismu. Jedná se například o napětí způsobené soužitím jednotlivců a skupin lidí pocházejících z různých prostředí a kultur. To se projevuje nejen na celostátní úrovni (zejména v souvislosti s projednáváním a prosazováním návrhů zákonů, které upravují postavení různých kulturních skupin – např. antidiskriminační zákon), ale i na regionální nebo obecní rovině, kde žijí lidé doslova vedle sebe (rasové a etnické střety). V některých státech se multikulturalismus stal i oficiální politikou státu. Cílem by mělo být soužití lidí z různorodých kulturních a etnických skupin, kteří se budou vzájemně respektovat a tolerovat.

Antisemitské skupiny se snaží využít negativní dopady, které s sebou multikulturalismus přináší. Celou tuto problematiku zasazují do teorie mezinárodního židovského spiknutí, jež má údajně za účel ovládnout ostatní národy. Podle nich Židé podporou liberálních hodnot a multikulturalismu vědomě rozleptávají tradiční společenské vazby. V rámci ideologie rasového antisemitismu založené na představě nadřazenosti árijské rasy nad ostatními jsou Židé obviňováni ze snahy nakazit její čistotu krve , a tím přivodit její zánik. Kromě tohoto apelují rasoví antisemité na dodržování rasové hygieny tzv. evropské rasy - tedy na uchování čistoty rasy evropského bílého jedince (plození dětí, zákaz potratů). Evropská bílá rasa má být sjednocena a zbavena všech nižších organizmů. To je již zřejmý odkaz na ideologii hitlerovského Německa, která se stavěla do role lékaře, jenž má uzdravit árijskou rasu a německý národ. Lékem dnešních neonacistů pro celou Evropu je zákaz trvalého pobytu přistěhovalců a zároveň vystěhování všech, kteří se nevejdou do kategorie evropské bílé rasy. Tím má být zamezeno i vlivu úhlavního nepřítele, tedy Židů.

Mezi neméně ostré protižidovské útoky patří nařčení Židů znenávisti ke křesťanství, zejména ke katolické víře. Tím, že liberální společnost je otevřena cizím vlivům a toleruje ve svém středu odlišná náboženská vyznání, představuje multikulturalismus pro katolické antisemity nástroj Židů k záměrné likvidaci jejich náboženství. V těchto radikálních představách by se měli všichni přizpůsobit tradičnímu náboženskému charakteru Evropy, nebo by měli být z Evropy vyhoštěni.

Dalším antisemitským osočením je obvinění Židů, že se prostřednictvím liberalismu a jeho důrazu na svobodu, jejímž důsledkem je multikulturalismus, snaží rozvrátit kulturní a etické hodnoty, které jsou podle těchto tezí spojené výlučně s křesťanstvím. Svoboda pak prý není ničím jiným než anarchií a hrubým zesměšňováním mravnosti a slušnosti. Antisemité tak sami sebe staví do pozice slušných a mravních lidí, kteří bojují za ušlechtilé cíle, zatímco za nositele právě opačných vlastností označují jiné etnické skupiny. Na formování těchto vlastností má pak dle jejich logiky zásadní vliv rasa, národ a náboženství.

V antisemitské argumentaci o zničujícím vlivu multikulturalismu na ekonomickou sféru Evropy dochází k paradoxní situaci. Na jedné straně jsou lidé pocházející z různých kulturních prostředí vylíčeni jako příživníci nebo kriminálníci, kteří nepracují a pouze parazitují na prosperující západní společnosti, na níž se prací podílí každý evropský bílý občan. Na straně druhé jsou stejní lidé vykresleni jako ti, kteří evropským bílým občanůmpráci kradou. V takto xenofobní formulaci nemá místo úvaha o schopnostech, vědomostech nebo talentu individua pocházejícího z odlišného kulturního prostředí. Lidé odlišné kultury se mají podílet na vysoké nezaměstnanosti, jež má vést k likvidaci evropské ekonomiky. Tato uměle konstruovaná realita je doplněna o paranoidní představu, že za tím vším stojí spiknutí Židů.

Používání pojmu v současnosti

Kromě velmi aktuálního spojování problémů multikulturalismu (jež byly výše popsány z hlediska rasového, národního, náboženského, etického, kulturního a ekonomického antisemitismu) s působením tajné židovské organizace, lze v současnosti sledovat nárůst antisemitských útoků v souvislosti s multikulturalismem také v oblasti světové bezpečnosti. V těchto tezích je pak ústředním bodem politika státu Izrael ztotožňovaná se záměry všech Židů na světě. Ti se snaží rozpoutat válku proti islámu, do níž chtějí svým údajně rozhodujícím vlivem zejména vUSA, Velké Británii a vOSN „zatáhnout i křesťanský svět". Následná náboženská válka vyprovokovaná Židy mezi křesťanským a islámským světem má být pro obě strany likvidační. Postupem času nebude probíhat jeden ozbrojený konflikt odehrávající se mezi jednotlivými státy, ale také regionální boje mezi obyvatelstvem ve většinově křesťanských společnostech, protože v nich žijí stále větší islámské menšiny. Ty se zde dle této logiky zabydlely právě v důsledku liberalismu, který křesťanskému světu implantovala tajná židozednářská síť. Výsledkem této války má být totální zničení křesťanských a islámských civilizací a nastolení světové vlády Židů. Účelem je pouze vyvolat pocit strachu, který má přerůst knepřátelskému chování vůči všem „jiným" jednotlivcům.

Účelem, který antisemité zmiňovanými výmysly sledují, je pouze vyvolat pocit strachu původních obyvatel Evropy a Ameriky z přistěhovalců, který má přerůst do nepřátelského jednání a chování vůči všem lidem, kteří se od ideálů antisemitů odlišují.

  • Literatura:

  • Barša, Pavel. Politická teorie multikulturalismu. Praha: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 1999. 348 s.

  • Přibáň, Jiří. Jací můžeme být? Podoby demokracie a identity v multikulturní situaci. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004. 115 s.

  • Sartori, Giovanni. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci: esej o multietnické společnosti. Praha: Dokořán, 2005. 146 s.

  • Šišková, Tatjana. Menšiny a migranti v České republice. Praha: Portál, 2001. 188 s.

  • Odkazy:

  • Czechkid.cz - vzdělávací projekt zaměřený na multikulturní výchovu

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.