Nacistická ideologie

Ideologie německého národního socialismu byla založena na představě o nadřazenosti německé árijské rasy nad ostatními národy. Nacisté čerpali z tradice evropského rasismu a moderního antisemitismu, který se vyvinul v druhé polovině 19. století, a z pseudovědeckých teorií o potřebě rasové hygieny, udržování čistoty rasy, které od přelomu století - a nejen v Německu - vzkvétaly. Židům byla v nacistickém myšlenkovém světě přisouzena role hlavního protivníka, kterého je třeba v boji za vítězství německé rasy zdolat. Židé byli v rasistických představách Adolfa Hitlera považováni za podřadný národ, neschopný vlastní tvůrčí aktivity a pouze parazitující na arijských národech. Židovské mezinárodní spiknutí má za účel ovládnutí všech ostatních národů, které se mají stát otroky v židovských rukách. Židé podle nacistů stáli za bolševickou revolucí v Rusku a využili jí k zotročení ruského národa. Židé demoralizují mravné a tvořivé arijské a křesťanské národy lichvou, alkoholismem, nemravným uměním, mají na svědomí prostituci, obchod se ženami, o údajně doložených židovských rituálních vraždách ani nemluvě.

Rasové myšlení stálo v jádru nacistického světonázoru. Podle něm byla německá rasa oprávněna k vládě nad ostatními národy. Německá rasa - narozdíl od židovské - byla prý tvůrčí, Němci měli být ztělesněním mužnosti, odvahy a charakteru. Mnoho vědců podlehlo rasovým představám a snažilo se tyto skutečnosti doložit. Nacisté se mj. snažili nalézt jednoznačnou metodu, jak na základě tělesných znaků jednoznačně rozeznat ostatní rasy, především tzv. rasu židovskou. Avšak ani měřením lebečního indexu (sklonu lebky), ani analýzou složení krve, ani žádnou jinou metodou se to nedařilo.

Nacistický předvolební plakát z roku 1920.

Nacisté myšlenky darwinismu, který je založen na předpokladu, že v přírodě z dlouhodobého hlediska přežívají ty odrůdy živých organismů, které se dokáží lépe přizpůsobit, přenesli na národy. Ve své vulgarizované verzi darwinismu tvrdili, že probíhá neustálý boj na život a na smrt mezi národy (případně rasami) a v tomto boji že musí německá rasa zvítězit. Ve své životopisné a programové knize Mein Kampf (Můj boj) Adolf Hitler otevřeně zveřejnil svou ideologii, založenou na představě o nadřazenosti německého národa a na potřebě vybojovat pro něj životní prostor (Lebensraum) na východě. Nacistické myšlení obsahovalo jisté prvky eschatologie. V konečném boji na život a na smrt měl německý národ zvítězit a pod vedením vůdce založit novou neporazitelnou říši, v níž by se plně rozvinuly tvůrčí vlastnosti německé rasy.

Nacisté a s nimi též většina moderních nacionalistů a antisemitů sdíleli představu národu jako organismu, který musí být stmelen a zbaven všech parazitů. Nacisté se tak stavěli do pozice lékaře, který léčí nemocnou společnost. Národ měl být podle nich očištěn od všech rozkladných prvků, jejichž ztělesněním byla v nacistických představách židovská rasa a židovský negativní vliv na společnost.

Po první světové válce se v poraženém Německu stiženém ekonomickou krizí šířila víra, že porážka byla způsobena zradou ze strany levice a Židů. Židé údajně stáli za bolševickou revolucí v Rusku a usilovali o její rozšíření do Německa. Zároveň byli Židé odsuzováni jako tvůrci demokratického systému tzv. výmarské republiky. Není divu, že se v tomto prostředí velmi šířily publikace jako Protokoly sionských mudrců - tedy podvrh údajného zasedání vedení celosvětového židovského spiknutí, jehož cílem mělo být úplné panství Židů nad všemi ostatními národy.

V 25bodovém programu NSDAP z roku 1920 se požaduje zrušení mírového uspořádání z Versailles a přičlenění všech Němců k velkému Německu. Strana žádala zajištění půdy (kolonií) pro usídlení německého populačního přebytku. Program žádá, aby státními občany mohli být pouze Volksgenossen (soukmenovci). Těmi jsou mají být pouze ti, kdo jsou německé krve. Žádný Žid tak nemůže být Volksgenosse. Již v tomto programu je tak navrženo druhořadé postavení pro židovské obyvatele. Ti mohli v Německu žít pouze jako hosté a mohli být kdykoli vypovězeni. Program z roku 1920 kromě těchto bodů dále obsahuje řadu protikapitalistických a radikálních požadavků.

  • Literatura:

  • Jäckel, Eberhard. Hitlerův světový názor. Projekt jedné vlády. Praha - Litomyšl: Paseka, 1999, s. 156.

  • Hájek, Jiří. Hitlerův Mein Kampf. Z bible německého nacionálního socialismu s komentářem Jiřího Hájka. Praha: Dialog, 1993, s. 221.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.