Spisek Tajemství židovského hřbitova v Praze patřil do řady antisemitských propagačních publikací vydávaných v Protektorátu Čechy a Morava. Původ textu spadá do 19. století. Autorem ve skutečnosti nebyl záhadný John Retcliffe, jak se dozvídáme z četných vydání tohoto dílka, ale německý publicista Hermann Goedsche, který v roce 1868 ve své knize Biarritz uveřejnil kapitolu Na židovském hřbitově v Praze. Zatímco zbytek jeho publikací právem upadl do zapomnění, tato kapitola se díky vlně moderního antisemitismu dožila neobyčejné popularity.
Obsahem tohoto pamfletu je líčení údajného tajného setkání zástupců rozptýlených židovských kmenů na pražském židovském hřbitově. Tam každých sto let rokují o tom, jak si podmanit křesťanské národy a dosáhnout židovské světovlády. Každý ze zástupců informuje o pokrocích
ve své zemi a o vhodných metodách, jimiž by měli Židé proti křesťanům bojovat.
Ukázky:
Všechna knížata a země Evropy jsou dnes zadluženy. Bursa reguluje dluhy. Tyto obchody se však provádějí jen mobilním kapitálem, pročež veškerý tento kapitál musí býti v rukou Israele. Jak jsme právě slyšeli, je tomu již učiněn dobrý začátek. Ovládáme-li bursu, ovládáme jmění států. Proto musíme ulehčit vládám dělání dluhů, abychom státy dostaly více do svých rukou. Kapitál musí vzíti, pokud možno, do zástavy státní instituce: železnice, důchody, doly, právo, statky. Bursa je dále prostředkem, jak odčerpat jmění a úspory drobných lidí do rukou kapitalistů tím, že se svedou ke hře na burse. Terminované koupě papírů jsou šťastným objevem našeho národa; i když se bursiáni mezi sebou navzájem podvádějí, nakonec přece vždycky zaplatí účet ten, kdo nepatří do našeho cechu.
Půda zůstane vždy železným a nezničitelným majetkem každé země. Propůjčuje již sama sebou moc, vážnost a vliv. Musí proto přejíti do rukou Israele. Nebude to těžké, ovládáme-li mobilní kapitál. Předním úsilím Israele musí tedy býti vytlačení dosavadních vlastníků z držení půdy. Nám nebezpečný je především velký majetek půdy. Nutno tedy ulehčiti mladé šlechtě ve velkých městech dělání dluhů. Strachem ze skandálu zruinujeme aristokratický majetek a oslabíme význam aristokracie. Půdu musíme zmobilisovat tak, že z ní učiníme kulantní zboží. Čím více budeme působiti na co možno největší dělení půdy, tím lehčeji a laciněji ji dostaneme do vlastních rukou. (...)
Řemeslnický stav, který je silou měšťanstva, právě tak jako pozemkový majetek je silou šlechty, musí být zničen, protože stojí v cestě Israeli. Řemeslník nesmí být ničím jiným než dělníkem. Nejlepším prostředkem je tu bezpodmínečná svoboda živností. Továrník nastoupí na místo mistra. Ježto Israel nemusí sám pracovat, nýbrž pouze spekulovat, mohou jeho děti obrátit svou pozornost ke všem odvětvím práce. Jeho kapitál a obratnost nahradí způsobilost. Učiníme-li z řemeslníků dělníky ve svých továrnách, ovládneme současně masy s politickým účelům. Kdo se vzepře tomuto systému, musí být konkurencí zničen! Zákaznictvo je bezmyšlenkovitý a nevděčný dav, který v konkurenčním boji nechá řemeslníka na holičkách, dostane-li u továrníka zboží o něco levněji.
Přirozeným odpůrcem Israele je křesťanská církev. Proto ji třeba podkopat. Usnadňují to její roztržky. Musíme v ní podporovat volnomyšlenkářství, pochybnosti, nevíru, spory. Proto musíme v tisku ustavičně útočit proti křesťanskému kněžstvu, podezírat a zesměšňovat je. Hlavním pilířem církve je škola. Proto musíme získat vliv na výchovu křesťanské mládeže. Proto je především nutná odluka školy od církve a pod firmou pokroku a rovnoprávnosti všech náboženství, přeměna křesťanských škol v bezkonfesijní. Pak se budou moci Israelité státi učiteli na všech školách a křesťanská výchova bude omezena na domov; ježto pak masa na ni nemá času a víra vyšších stavů je otřesena, brzy zmizí úplně. (...)
Masa lidu je stále slepá a hloupá a nechá se vésti křiklouny. Kdo však dovede křičet tak chytře a hlasitě jako Israel? Proto byli naši lidé první na tribunách, první v novinách a spolcích křesťanů! Čím více spolků a schůzí, tím větší nespokojenost a nechuť k práci! Z toho nutně vyplývá zchudnutí národa, tedy jeho zotročení těmi, kdož mají peníze, a současně vzrůst našeho bohatství. Kromě toho každé hnutí nese nám peníze, neboť ruinuje malého člověka a zvětšuje jeho dluhy. Nejistota trůnů zvyšuje naši moc a náš vliv. Proto je nutno udržovat ustavičně nepokoje! Každá revoluce zúročuje náš kapitál a přibližuje nás k cíli!
Veškerý obchod, kde je spekulace a výdělek, musí být v našich rukou. Je to naše přirozené právo. Musíme míti v rukou především obchod s lihem, olejem, vlnou a obilím. Pak máme v rukou také zemědělství a venkov. Můžeme všude vyrábět denní chléb a dojde-li k nespokojenosti a bídě, dá se lehce svaliti vina na vládu. Drobný obchod - plno námahy, málo výdělku - může zůstat v rukou křesťanů. Mohou se dříti a trápiti jako se vyvolený národ trápil po čtyři sta let!
Všechny státní úřady musí nám bytí otevřeny! Je-li tento princip prosazen, pak chatrost a houževnatost umožní židovskému uchazeči dostat se brzy do těch úřadů, které znamenají opravdový vliv; neboť se jedná jen o takové úřady, které přinášení vnější čest, moc a prospěch. Nechť křesťané podrží ty, kde je třeba práce a znalostí.
Musíme žádati volné manželství mezi Židy a křesťany. Israel může při tom jenom profitovat, i když znečišťuje svou krev. Naši synové a dcery nechť se přižeňují a přivdávají do vznešených a mocných rodin křesťanů. Dáme peníze a dostaneme za to vliv. Křesťanské příbuzenstvo nemá na nás žádného vlivu, však za to my na ně. To je jedna věc. Druhou věcí je, že ctíme židovskou ženu a že zakázané chtíče uspokojujeme raději na ženách svých nepřátel. Máme peníze a za peníze se dá koupit také ctnost. Žid nechť nikdy neučiní z dcery svého národa chonte; chce-li se prohřešiti proti šestému přikázání, je zde k tomu dosti křesťanských dívek. (...) Učiňte z manželství křesťanů místo svátosti kontrakt a jejich ženy a dcery budou ještě povolnější v našich rukou.
Je-li zlato první mocí světa, pak je tisk druhou. Co jsou všechna mínění a rady, které zde byly učiněny, bez podpory tisku. K cíli dojdeme jen tenkrát, budeme-li mít v rukou tisk. Naši lidé musí ovládat denní tisk. Jsme obratní, chytří a máme peníze, které dovedeme zužitkovat ke svým účelům. Musíme míti velké politické deníky, které vytvářejí veřejné mínění, ovládati kritiku, literaturu, zpravodajství a jeviště. Krok za krokem vytlačíme odtud Křesťany a pak budeme moci světu diktovat, čemu má věřit, čeho si má vážit a co má odmítat.
Tisk
