Židovské památky Čech

Na okraj nové česko-anglické encyklopedické příručky

Dosavadní publikace, které víceméně encyklopedickým způsobem přibližují naše židovské památky a historii jednotlivých židovských obcí, jsou jednak značně neúplné, jednak zastaralé nebo zatížené mnoha omyly a nedostatky, a navíc jsou většinou na trhu nedostupné. Jde především o dva německo-české sborníky z let 1929 a 1934, redigované H. Goldem, dále o Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě J. Heřmana (3 jazykové mutace, 1980), Staré židovské hřbitovy Čech a Moravy P. Ehla, A. Paříka a J. Fiedlera (3 jazykové mutace, 1991) a Židovské památky v Čechách a na Moravě J. Fiedlera (2 jazykové mutace, 1991 a 1992). Neukončená je zatím vícesvazková encyklopedie K. Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (5 dílů 1996-2002), která však neuvádí vesnické židovské obce. Mnohem podrobnější informace přináší vznikající elektronická Encyklopedie židovských obcí, dostupná prostřednictvím internetových stránek pražského Židovského muzea, ale nabízející zatím jen malý počet zpracovaných obcí.

Začátkem léta vyšla dlouho očekávaná dvoujazyčná kniha Blanky Rozkošné a Pavla Jakubce Židovské památky Čech (Historie a památky židovského osídlení Čech) - Jewish Monuments in Bohemia (History and Monuments of the Jewish Settlement in Bohemia). Publikace encyklopedického typu (480 stran, více než 600 ilustrací, mapa) navazuje na podobně koncipovanou česko-anglickou příručku Jaroslava Klenovského Židovské památky Moravy a Slezska z roku 2001 (viz Rch 4/2002). Obě knihy vydalo v edici Aprůvodce brněnské nakladatelství ERA.

Přednosti

Hlavní autorka B. Rozkošná je historička, pracovnice Správy nemovitostí pražské židovské obce a autorka mnoha drobnějších publikovaných prací i počítačových tisků věnovaných dějinám a památkách židovských obcí Čech a Moravy. P. Jakubec je archivář, specialista na dějiny židovského osídlení severovýchodních Čech a autor odborných článků.

Kniha se skládá z několika částí. Po stručném přehledu historie židovského osídlení v Čechách (12 stran včetně anglické verze) následují tři kapitoly (Ghetta, Synagogy a Hřbitovy, 49 stran), probírající specifika těchto tří typů nemovitých památek. Jádrem publikace je encyklopedie 325 obcí (361 stran), jejíž abecedně řazená hesla informují maximálně stručně o počátku židovského osídlení a jeho početním vývoji, případně se zmiňují i o nejvýznamnějších rodácích nebo událostech mimořádného významu a podrobněji pak popisují dochované nemovité památky. Encyklopedická hesla jsou bohatě ilustrovaná dokumentárními snímky a někdy i půdorysy nebo architektonickými kresbami staveb. Závěrečnou část knihy (47 stran) tvoří velmi stručný chronologický přehled nejdůležitějších událostí v dějinách židovského osídlení Čech, slovníček židovských reálií a použitých odborných výrazů, encyklopedický přehled 237 významných židovských osobností pocházejících z území Čech (snad z nedostatku tiskového místa ale pouze v češtině, bez anglického překladu) a malá bibliografie (stručný výběr použité literatury a další tituly zásadního významu).

Velký počet židovských obcí v Čechách i jejich dodnes dochovaných památek nutil autory k velmi přísnému výběru lokalit, které mohli ve své knize představit, i ke stručné formulaci textů. Aby se celá oblast Čech vešla do jedné knihy, museli se vzdát možnosti uplatnění - na rozdíl od moravskoslezského svazku téže edice - např. plánků židovských čtvrtí (jako ukázka možného jsou reprodukovány jen dva katastrální plány obcí z 1. poloviny 19. století s vyznačením židovských sídelních okrsků, synagog a hřbitovů), plánků významných hřbitovů (jako ukázka je reprodukován jeden plánek), nemohli ve větší míře uplatnit půdorysy a plány staveb nebo zajímavé historické fotografie popisovaných (případně i zaniklých) objektů. Kniha také neuvádí velkou většinu novodobých památek spojených se židovskou martyrologií v letech nacistické okupace (koncentrační a pracovní tábory, hroby obětí, pomníky): tyto objekty se připomínají pouze u lokalit, kde jsou popisovány i památky starší (jedinou výjimkou jsou Volary se zvláštním hřbitovem obětí pochodu smrti). - I přes tato nutná omezení jsou však Židovské památky Čech mimořádně zajímavou, obsažnou i obsahově vyváženou encyklopedií nejvýznamnějších dochovaných nemovitých památek a jejich mateřských obcí.

Uživatelé knihy jistě uvítají také aktuálnost informací: autoři uvádějí i nejnovější rekonstrukce a opravy památek (upozorňují přitom i na nevhodné přestavby a adaptace), všímají si nových pomníků, pamětních desek atd. Také všechny jejich snímky prý pocházejí z posledních tří let. Podobně jako v moravskoslezském svazku edice, i zde čtenář najde přesné plošné výměry hřbitovů a podle možnosti i jména architektů synagog. Velkým přínosem jsou také některá zatím jinde nepublikovaná fakta heuristického charakteru (informace o dosud nepopsaných synagogách, zpráva o morovém hřbitově u Prahy-Klukovic) jako výsledek dlouholetého archivního bádání autorů i jejich výzkumu v terénu.

Několik výhrad

Při celkovém posuzování díla se však nelze vyhnout ani některým výhradám.

Je škoda, že autoři v úvodu jasně neformulovali základní koncepci své knihy - že nevysvětlili, podle jakých kritérií některé obce zpracovali ve formě encyklopedických hesel, kdežto jiné obce ne, že neobjasnili, co považují za památku a co za ni nepovažují, že přesněji nedefinovali své značně volné pojetí termínu ghetto (který často užívají v rozporu s tradičním významem uzavřeného sídelního okrsku).

Po podrobnějším listování encyklopedickými hesly čtenář snad pochopí - i když to v úvodu není napsáno -, že se kniha nezabývá židovskými obcemi, které i se svými památkami zcela zanikly (jako např. Dolní Kralovice a Hořany), ani obcemi existujícími, v nichž se významnější památky (synagogy a hřbitovy) do našich dnů nedochovaly (např. Budov, Dašice, Davle, Dnešice, Dožice, Hořelice, Hříškov, Chrančovice, Ješín, Kostelec nad Černými lesy, Kounice, Kozlov, Kozolupy a desítky dalších), jedinou výjimkou je zde zařazení Jablonce nad Nisou, města bez dochovaných židovských památek. Méně jasné je však už kritérium, podle něhož autoři uvádějí jakoby namátkou několik lokalit s víceúčelovým, někdy i radikálně přestavěným domem, jehož částí bývala modlitebna nebo malá synagoga (Bendovo Záhoří, Lochovice, Miličín, Práchňany, Rakovice), nezmiňují se však o mnoha dalších podobných případech nebo i významnějších obcích s dochovanými židovskými obecními domy či rabináty, v nichž bývala modlitebna (např. Blatná, Horšovský Týn, Jesenice, Koloveč, Milešov, Nepomuk, Praha-Zbraslav, Sedlčany, Staňkov, Toužim aj.).

Dojmem náhodnosti působí i zařazení některých obcí s radikálně přestavěnou synagogou (např. Dešenice, Dlažov, Malinec, Mníšek), když jiné obce s podobně zmodernizovanou nebo stavebně upravenou synagogou svoje heslo nemají (např. Dobrovítov, Sedlčany, Sedlec u Netolic nebo Žlutice).

Nejasné je také kritérium pro zařazení obcí, v nichž se dochoval jenom bývalý sídelní okrsek. Encyklopedickými hesly tohoto typu jsou např. Želeč a Kamýk nad Vltavou (ve druhém případě však autoři píší o domech v minulém čase, takže není jasné, jestli existují), zato v knize nenajdeme např. Choustník a Prašný Újezd (dochované židovské čtvrti s parcelami po zbořených synagogách) nebo Křemýž a Předenice (s kompaktními řadami židovských domů, v nichž bývaly modlitebny).

Přesnost a relativní úplnost údajů u všech prací encyklopedického charakteru pochopitelně závisí na spolehlivosti, případně zastaralosti použitých předloh a pramenů, z nichž autoři čerpají. Takže i v této knize mohou její uživatelé postrádat ledacos, co sami považují za podstatné, případně mohou existovat různé názory na některé uvedené údaje a data.

Mezi encyklopedickými hesly bohužel chybí (kromě některých obcí zmíněných výše) i Podhůří u Kasejovic (s dochovanou židovskou čtvrtí a přestavěnou synagogou), Praha-Košíře (s přestavěnou synagogou) a Varvažov v jižních Čechách (se zcela unikátní roubenou modlitebnou, zřízenou ze staršího špýcharu).

Mnohým čtenářům, především cizojazyčným, bude zřejmě chybět odkazový rejstřík starších a německých místních jmen nebo jmen osad, pod kterými lokalitu znají nebo pod kterými bývá uváděna ve starší literatuře i v různých historických pramenech (např. Kamýk - Velké Přílepy; Lichtenstadt - Hroznětín; Německý Brod - Havlíčkův Brod; Neu-Ötting, Nový Etynk - Nová Včelnice; Skalka - Podbřezí; Zámostí - Písková Lhota). Takový rejstřík je velmi praktický a potřebný, takže měl být do knihy zařazen třeba i na úkor jiných dodatkových textů.

Dále v knize chybí větší počet potřebných jednořádkových odkazových hesel, která by mohla být buď zařazena abecedně mezi výkladovými encyklopedickými hesly, anebo by mohla být součástí zmíněného rejstříku starších jmen. Jde především o případy, kdy je hřbitov popsán v hesle týkajícím se náboženské obce, která hřbitov spravovala, přestože hřbitov leží na katastru sousední vsi a bývá často označován jejím jménem (např. Pístina - Stráž nad Nežárkou, Zavržice - Kamenná); jedinou a pravděpodobně nezdůvodnitelnou výjimkou v knize je zařazení samostatného hesla Běleč (hřbitov patřící židovské obci v Mladé Vožici). Potřebné by byly také odkazy typu Květuš - Nosetín (jediná zmínka o květušské synagoze je v hesle Nosetín) nebo Všemyslice - Neznašov (celý Neznašov leží na katastru vsi Všemyslice).

Praktické odkazy nebo upozornění na historicky či administrativně související lokality by neměly chybět ani uvnitř encyklopedických hesel. Tak např. v hesle Běleč schází informace o tom, že hřbitov patřil mladovožické obci, a v hesle Mladá Vožice, že hřbitov je popsaný jako Běleč, v hesle Běštín chybí informace o tom, že hřbitov je popsaný pod heslem Hostomice, v hesle Rousínov informace o tom, že hřbitov patřil náboženské obci Svinařov a později obci Slabce...

Jak už to u podobných syntetických prací bývá, tu a tam najdeme v textech jednotlivých hesel i nepřesné nebo chybné údaje (někdy převzaté ze zastaralých pramenů). Nejčastější omyly se týkají určování světových stran, datování nejstarší zmínky o židovském osídlení i jiných datací, počtu rodin nebo domů, lokalizace a popisu památkových objektů, mylných biografických údajů. Poopravit by se dala např. také informace o Krásné Lípě (pod hladinou přehradní nádrže je jen malá část vsi) nebo o synagoze v Pyšelích (už po r. 1923 byla využita jako ústav pro výcvik četnických psů), doplnit by se dal text o Úsobí (řada židovských hrobů na komunálním hřbitově) nebo o Zalužanech (kompaktní skupina židovských domů) apod. V encyklopedickém přehledu významných osobností někdy chybí roky úmrtí, k drobným omylům došlo i v soupisu literatury.

Důležitá a velmi cenná je ilustrační složka publikace. Snad právě v souvislosti s obdivuhodným množstvím ilustrací i zde došlo k několika nemilým omylům: např. kresba v hesle Bečov nad Teplou neznázorňuje řez modlitebním sálem, ale jeho ozdobný strop (klenbu), na snímku z Černovic není synagoga, ale sousední obytný dům, portál domu v Dobrušce nepatří rabinátu ani jinému domu v židovské čtvrti, snímek z Kamenné nezobrazuje bývalou modlitebnu, ale zřejmě jinou budovu, údajný půdorys synagogy v Kynšperku nad Ohří ve skutečnosti patří synagoze v Lukách.

Ale ta mapa!

Nemůžeme však opominout mapku Čech, která je v knize reprodukovaná hned dvakrát. Původně měla jistě usnadnit zeměpisnou orientaci a přehledně zobrazit rozmístění židovských obcí a jejich památek (sídelních celků, synagog a hřbitovů), výsledná podoba mapky však působí spíš dezorientačně.

Mapa nemá název ani dataci a není na ní uvedeno, ke které publikaci patří (což je u volně vložené mapy velmi důležité). Na mapce není vyznačena historická česko-moravská hranice (základní kritérium pro výběr encyklopedických hesel). V nepochopitelně stručné legendě není vysvětlen význam užitých čerchovaných čar (jde o hranice dnešních krajů, kdežto v textu knihy se uvádějí pouze okresy), chybí tu bližší výklad mapových značek (především autorská definice velmi volně pojatého pojmu ghetto, dále definice toho, co je označeno jako synagoga a co je nebo není pro účely mapky považováno za hřbitov). Mnoho obcí je na mapce zakresleno na chybném místě a poloha některých sousedních obcí je vzájemně zaměněna, někdy je obec vyznačena dvakrát (Chotěboř), jindy chybí (Hostomice). Deset čtvrtí města Prahy (v knize popisovaných v samostatných heslech) je na mapě zobrazeno jen kruhem označeným židovské centrum (na okraji mapy je přitom dost místa pro podrobnější zakreslení Prahy se všemi lokalitami). Za zásadní dezinformační malér však můžeme považovat zakreslení popisovaných památek mapovými značkami: v porovnání s texty encyklopedických hesel je totiž na mapce nejméně 50 věcných chyb.

K dovršení negativního dojmu přispívá i mimořádně nepřehledná grafická podoba mapy - jména obcí a mapové značky jsou na některých místech tak nahuštěné, že prakticky znemožňují orientaci i tomu, kdo topografii Čech dobře ovládá. Jako by mapku nepřipravili autoři publikace, ale snad bez jejich vědomí někdo třetí, kdo nedodržuje zásady kartografické práce, kdo se nevyzná v problematice židovských památek a kdo jen velmi ledabyle čerpal z textu encyklopedických hesel. Dá se říci, že výsledná podoba mapky knize značně uškodila.

Přes všechny výhrady však nová encyklopedická publikace představuje potřebnou, odborně zpracovanou a aktuální příručku, kterou jistě uvítá a i při poměrně vysoké prodejní ceně (doporučená cena 670 Kč) také prakticky využije mnoho zájemců o historii a památky židovských obcí. Lze očekávat, že první vydání bude podobně jako v případě moravskoslezského svazku brzy vyprodáno. Snad tedy tato recenze přispěje aspoň k přípravě druhého, částečně upraveného vydání, kde by neměla chybět především docela jiná mapa.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.