Židé a komunismus, židobolševismus

Židobolševismus je pojem, který spojuje Židy s revolučním hnutím bolševiků v Rusku na počátku 20. století. Je užíván antisemitsky smýšlejícími lidmi, kteří jsou přesvědčeni, že za vznik ideje bolševismu, za řízení tohoto radikálního komunistického hnutí, a tedy i za následné zločiny státního socialismu je přímo odpovědné mezinárodní židovské spiknutí: Musíme ukázat světu, že bolševismus je jen další pokus židovstva o světovládu. (radikálně neonacistický web Whitejustice). V obecnější rovině tento termín slouží k nedělitelnému propojení Židů a komunismu vůbec, přičemž je komunismus vnímán pouze negativně. Účelem tohoto spojení je sloučit antisemitské a protikomunistické názory. V současnosti má v České republice užívání pojmu zejména protižidovské zaměření, protože využívá antikomunistickou náladu panující ve společnosti po pádu režimu státního socialismu v roce 1989.

Vznik pojmu a historický vývoj

Pojmu židobolševismus se začalo užívat v protikomunistických a antisemitských kruzích po tzv. bolševické Říjnové revoluci v Rusku roku 1917. Bolševické (resp. komunistické) hnutí začalo být svými odpůrci vykládáno jako politické uskupení, které slouží výhradně zájmům tajné židovské organizace, jako židovský nástroj k ovládnutí světa. Původně tedy tento termín přispíval hlavně k posílení protikomunistických nálad v západním světě a ke zdiskreditování komunistických stran na politické úrovni. Antikomunismus využíval po staletí utvářený antisemitismus a zároveň se opíral o nezvratný důkaz židovského spiknutí - knihu Protokolů sionských mudrců. Přestože byl tento dokument záhy několikrát usvědčen z nepůvodnosti a nepravosti a bylo prokázáno, že se jedná o podvod, byl nadále využíván v politickém boji - v tažení proti komunistickým stranám, ale i dělnickým hnutím a odborům.

Rovněž v nacistické propagandě hitlerovského Německa byli Židé obviněni z mezinárodního spiknutí. To údajně usilovalo ovládnout ostatní národy a rasy, jež se měly stát otroky v jejich rukách. Židé podle nacistů stáli jak za bolševickou revolucí v Rusku, kterou prý využili k zotročení ruského národa, tak za demokratickými režimy v západní Evropě. Zde se již úhlavním nepřítelem stali samotní Židé. Nacistická ideologie vycházela z pseudovědecké teorie o nadřazenosti německé árijské rasy nad ostatními národy a rasami. Židé byli považováni za rasu podřadnou, neschopnou vlastní tvůrčí aktivity a pouze parazitující na arijských národech. Z této zvrácené představy se vyvozovaly politické důsledky v tom smyslu, že hodnotnější rasa má právo a povinnost méněcenné rasy ovládat či dokonce jejich příslušníky likvidovat. Zároveň byl vyhlášen boj proti liberálům, sociálním demokratům a komunistům, tedy kolaborantům pracujícím pro židovské = nepřátelské zájmy, to znamená proti jakékoli politické opozici vůči Hitlerovi. Pojem židobolševismus posloužil jako důvod k fyzické likvidaci Židů i komunistů.

Argumenty spojující Židy s bolševiky jsou založeny, kromě vymyšleného a lživého dokumentu Protokolů sionských mudrců, ještě na skutečnosti, že v důležitých funkcích bolševického hnutí, následných komunistických stranách a celém státním aparátu Sovětského svazu byli výrazně zastoupeni Židé. Tento fakt je jistě neoddiskutovatelný, ale neznamená a už vůbec neprokazuje, že by za bolševickou revolucí stálo údajné židovské spiklenecké centrum nebo všichni Židé. Revoluce byla vyvolána neudržitelnou ekonomickou, sociální, politickou a vojenskou situací, jež panovala v zaostalém Rusku v průběhu První světové války. Následná složitá situace a boj o moc vedla k rozpoutání krvavé občanské války, kde mezi sebou bojovaly různé skupiny obyvatel (především však zastánci revoluce proti přívržencům cara). Pro pochopení důvodů, proč většina Židů stála na straně revoluce a aktivně se do ní zapojila, je důležité si uvědomit, jaké bylo postavení Židů v době vlády cara. Židé totiž byli chápáni jako nerovnocenní občané, byla jim upírána základní lidská práva a často docházelo k jejich krvavým pogromům. I to je jeden z důvodů, který přispívá k tomu, že se antisemité dodnes zastávají carské vlády. Dalším důvodem je také fakt, že carská vláda představovala opozici a boj proti komunistům, tedy politickým protivníkům nacistů a fašistů. Ve 20. letech minulého století carský režim ze stejných příčin podporovali i liberálové a konzervativci.

Jiným údajným důkazem přímého spojení Židů s bolševismem, který se dodnes uplatňuje v antisemitských projevech, je osobnost a dílo německého filozofa Karla Marxe. Marx, který byl židovského původu, je antisemity obviňován za zločiny bolševismu a státního socialismu. Tento argument pozbývá jakékoli váhy, protože Karel Marx zemřel před vznikem bolševického hnutí a žádným zločinům nenapomáhal. Jeho dílo je jednak filozofické povahy a jednak vědeckou analýzou fungování ekonomie a společnosti 19. století. Žádná židovská problematika se v něm neřeší. Část Marxových spisů (např. Manifest komunistické strany) později využil při utváření politického programu bolševické strany Lenin. Nicméně samotné Marxovo dílo nutně nevede k bolševismu a státnímu socialismu, a proto nelze Marxe vinit za vznik jejich ideje, přestože je s nimi v současnosti pravicovými kruhy dáváno do přímé souvislosti.

Používání pojmu v současnosti

V současných antisemitských projevech jde ruku v ruce s obviňováním Židů ze zločinů státního socialismu i obhajoba fašistických režimů nebo politiky nacistického Německa. Děje se tak prostřednictvím přepisování školních dějin pod rouškou nového moderního pohledu na minulost. Ačkoli se toto antisemitské pojetí historie tváří jako zcela nové, objevné, vědecké a zároveň hrdinské, protože jde proti proudu, navazuje ve všem na oficiální výklad historie podávaný v totalitních režimech fašistického nebo nacistického střihu. O odbornosti nebo vědeckosti nemůže být vůbec řeč. Celé dějiny jsou v jejich podání naprosto převráceny, zfalšovány, zjednodušeny a viděny černobíle. Na jedné straně zde vystupují kladní hrdinové (dostávají podobu pisatelů - nacisté, fašisté, nacionalisté, klerofašisté), kteří se brání proti krvelačným židobolševikům. Do tohoto vzorce se pak jen dosazuje místo a čas (např. obsazení Čech a Moravy nacistickými vojsky a vytvoření Protektorátu je vykládáno jako záchrana před židokomunisty, rozpoutání a vedení Druhé světové války jako nutná obrana proti židobolševikům na Východě a židoliberálům na Západě, Španělská občanská válka (1936-39) jako svatá válka započatá v reakci na údajnou agresi židosocialistů, kteří chtěli otrávit čistou katolickou španělskou rasu apod.). V některých pasážích dokonce dochází z historického hlediska až ke groteskním obviněním, kupříkladu že židobolševici stojí za Velkou francouzskou revolucí v roce 1789", přestože bolševické hnutí vzniklo až počátkem 20. století (ovlivňování historického vývoje).

Důvodem pro tento nehistorický výklad dějin však není jen neznalost pisatelů, která je na první pohled úsměvná. Jeho účelem je totiž vytvořit iluzi, že bolševické hnutí existovalo již po staletí před tím jako součást židovské spiklenecké organizace. Toto židobolševické spiknutí se dle výkladů současných antisemitů projevovalo v podobě nejrůznějších sociálních povstání a nepokojů, jež vedly k bratrovražednému boji uvnitř rasy, národa nebo církve (dle zaměření autora). Celá sociální problematika spojená s projevy nespokojenosti společenského postavení lidí, kteří tak reagují na konkrétní reálnou situaci, je v antisemitské interpretaci naprosto zjednodušena na odvěké zhoubné působení židobolševiků. Současně s tím jsou veškeré zločiny obhajovaných diktátorských režimů zamlčovány nebo vehementně popírány.

Po pádu východního bloku na přelomu 80. - 90. let minulého století jsou pojmy židobolševismus a židokomunismus v běžném slovníku ultrapravicových kruhů. Ty se snaží využít antikomunistickou náladu ve společnosti v bývalých socialistických zemích, tedy i v České republice, a obrátit ji proti židovské menšině. Židé jsou obviňováni, že mohou za zločiny státního socialismu, odvrat lidí od katolické církve, ekonomický úpadek a morální rozklad společnosti způsobený komunismem a mnohé další. Účelem těchto antisemitských útoků je znovu získat politickou moc, aby se mohlo pokračovat v boji proti Židům.

Klíčová slova

Karel Marx

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.