Pracovní definice antisemitismu

Dne 25. ledna 2019 přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky u příležitosti výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau usnesení vycházející z pracovní definice antisemitismu, kterou vypracovala Mezinárodní aliance pro připomínku holocaustu (International Holocaust Remembrance Alliance - IHRA), sdružující evropské země včetně České republiky, státy Severní Ameriky, Argentinu a Izrael. Návrh byl jednomyslně přijat na plenárním zasedání této mezivládní organizace v květnu 2016.

Usnesení přijaté poslanci a poslankyněmi Parlamentu ČR zní:

My, poslankyně a poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, v souvislosti s připomenutím Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, přijímáme tuto právně nezávaznou pracovní definici antisemitismu. Antisemitismus je určitý způsob vnímání Židů, který lze popsat jako nenávist vůči Židům. Slovní a fyzické projevy antisemitismu směřují proti židovským i nežidovským osobám anebo jejich majetku, proti institucím a bohoslužebným místům židovských obcí. 1

K tomuto usnesení je připojena pracovní definice antisemitismu IHRA, která má sloužit jako pomůcka při identifikování antisemitismu a boj proti němu.2 

Pracovní definice antisemitismu3 

Cílem tohoto dokumentu se poskytnout praktický návod jak identifikovat incidenty, sbírat data a podporovat implementaci a prosazování legislativy řešící antisemitismus.

Pracovní definice: Antisemitismus je takový způsob nazírání na Židy, který vyústí v nenávist vůči nim. Slovní a fyzický antisemitismus je namířen proti Židům i nežidovským osobám, případně jejich majetku, proti židovským společnostem, institucím a náboženským komunitám.

Dále může tato nenávist být směrována proti Izraeli jako židovskému státu. Antisemitismus velmi často obviňuje Židy z konspirace za účelem škodit lidstvu a mnohdy viní Židy z toho, že mohou za vše, co dopadne špatně. Tato nenávist se projevuje v rétorice, v psaném projevu, vizuálních formách a akcích a projevuje se hrozivými stereotypy a negativními charakterovými rysy.

Současné příklady projevů antisemitismu ve veřejném životě, v médiích, na školách, na pracovištích a v náboženských oblastech jsou uvedeny níže. V úvahu je vzat souhrn příkladů incidentů, ovšem tento seznam není limitní:

  • Volání a napomáhání, případně ospravedlňování, zabíjení či ubližování Židům ve jménu radikálních ideologií nebo extremistických náboženských názorů.

  • Používání lživých, odlidšťujících, démonizujících nebo stereotypních tvrzeních o Židech jako jednotlivcích nebo o Židech kolektivně, a hlavně, i když ne exkluzivně, šíření mýtu o světovém židovstvu a jeho kontroly nad médii, ekonomikou, vládami a dalšími veřejnými institucemi.

  • Obviňování Židů jako těch, kteří mohou za všechny skutečné i domnělé zločiny spáchané jak jednotlivci, tak skupinami a dokonce i za zločiny spáchané nežidovskými osobami.

  • Popírání faktu, rozsahu a mechanismu (např. existence plynových komor) záměrné genocidy židovského lidu páchané nacionálně-socialistickým Německem a jeho podporovateli a spoluviníky během II. světové války (Holocaust).

  • Obviňování Židů, jednotlivců a Izraele jako židovského státu z toho, že si Holocaust vymysleli nebo ho zveličují.

  • Obviňování Židů z toho, že upřednostňují Stát Izrael a domnělé priority světového židovstva před zájmy států jejichž jsou občany.

Příklady toho, jak se antisemitismus může projevovat vůči Státu Izrael v celkovém souhrnu mohou být následující:

  • Popírání práva židovského lidu na sebeurčení, např. tvrzení, že existence Státu Izrael je založena na rasismu.

  • Uplatňování standardů chování a očekávání, která nejsou uplatňována vůči jiným demokratickým státům.

  • Charakterizace Státu Izraele a Izraelců používáním tvrzení a symbolů spojovaných s klasickým antisemitismem (např. tvrzení, že Židé zabili Ježíše Krista, nebo mýtus o používání křesťanské krve).

  • Srovnávání současného konání a politiky Státu Izrael s nacistickou politikou.

  • Kolektivní obviňování Židů za akce Státu Izrael.

Samozřejmě, že kritika Izraele podobná té, která je uplatňována také vůči jiným zemím, nemůže být považována za antisemitismus.

Antisemitské činy jsou trestné pokud jsou takto definovány v zákonech (např. v některých zemích je to popírání Holocaustu nebo distribuce antisemitských materiálů).

Trestné činy jsou považovány za antisemitské tehdy, pokud je cíl útoku vybrán proto, že je židovský nebo se Židy spojený, a to nezávisle na tom, zda jde o osoby či majetek – např. domy, školy, náboženské budovy a hřbitovy.

Diskriminací založené na antisemitismu je popření práva Židů na využívání nabídek a služeb přístupných ostatním lidem. Takováto diskriminace je nezákonná v mnoha státech.

Originální anglické znění Pracovní definice antisemitismu: Working definition of Antisemitism - IHRA, přijato v květnu 2016.


 

Poznámky

3:

Následující text je překladem anglického originálu a je zveřejněn a na portál holocaust.cz přejat z internetových stránek a se svolením Federace židovských obcí v ČR.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.