Zaznamenali jsme v tisku

říjen 2003

1. října 2003 - Infoservis: Interkulturní vzdělávání je společenská nutnost

Problematice vzdělávání a výchovy dětí k toleranci vůči menšinám se věnuje článek Tomáše Jacka: Interkulturní vzdělávání pomáhá zvyšovat porozumění různým sociálním a kulturním prostředím a zprostředkovává vzájemné porozumění jedinců z těchto prostředí pocházejících. Coby komplexní pedagogický přístup zasahující do stávajících předmětů si neklade za cíl pouze předávat žákům informace, nýbrž i rozvíjet jejich dovednosti a formovat jejich postoje tak, aby se uměli na životě v multikulturním prostředí podílet bez zbytečných konfliktů a ku prospěchu svému i druhých.

2. října 2003 - Deník Chomutovska: Studenti si prohlédli Terezín

Netradiční exkurze se zúčastnilo na třicet studentů z chomutovského gymnázia: Kromě prohlídek měli na programu například zhlédnutí německého divadelního představení a samostatné práce s historickými prameny. Studenti tak sami prezentovali jednotlivá témata týkající se Terezína. Tvořili vlastní dramatické vystoupení nebo také noviny na základě dobových reálií.

3. října 2003 - MF Dnes: Žid, který tlumočil nacistům

Petr Pravda nás seznamuje s osudem muže, kterému se podařilo uniknout před nacismem do USA, vstoupit do americké armády a potom pracovat jako tlumočník při Norimberském procesu: Hovořil mimo jiné s bývalým šéfem koncentračního tábora v Osvětimi Rudolfem Hessem. Když se oba muži dostali ke zprávě o transportech, v níž se popisovalo, jak byly oběti systematicky zbavovány zlata v zubech, zeptal se Sonnenfeldt Hesse, zda by se i on býval osobně účastnil této špinavé práce. Hess šokovanému překladateli hrdě odpověděl: 'Za jakého člověka mne vůbec považujete?' O mnohých dalších zážitcích píše ve svých pamětech, které právě v Americe vydal.

4. října 2003 - MF Dnes: Neslavné výročí - Hitlera v Karlových Varech vítal tisícihlavý dav

Před 65. lety podnikl Adolf Hitler slavnostní jízdu Sudety, které právě připojil ke své tisícileté Říši: 'Ani déšť nikoho neodradil. Nepopsatelně krásný obraz, když vůdce přejížděl nový most. Z hradní věže ho vítala vlajka s hákovým křížem. Jásající davy konečně spatřily muže, který po staletích nás vrátil mateřské zemi. Loket prožíval svůj nejkrásnější den', psal tehdejší Elbogener Zeitung.

11. října 2003 - MF Dnes: V Milíčově domě si hrála i malá Olga Havlová

Sedmdesáté výročí otevření Milíčova domu, útulku pro chudé žižkovské děti, ve kterém později zakladatel Přemysl Pitter a jeho spolupracovníci pečovali také o židovské děti, připomněl článek MF Dnes: 'Zapomínali jsme tu na hrůzy války,' vzpomíná na dům v době německé okupace Blanka Sedláčková. V té době sem chodilo i sto šest židovských dětí. Válku jich však přežilo pouhých šest.

11. října 2003 - MF Dnes: Oprava zachrání horskou synagogu před zřícením

Synagoga v Hartmanicích na Šumavě bude postupně opravena a zachráněna: V první etapě rekonstrukce stavebníci odstraní podlaží, které v budově vzniklo po deportaci Židů. Tehdy byla synagoga zrušena a přestavěna na truhlářskou dílnu. Více informací na stránkách občanského sdružení Památník Hartmanice.

10. října 2003 - MF Dnes: Nejen v Praze lze odkrýt dějiny Židů

S některými židovskými památkami ve Slezsku nás seznamuje Ivan Motýl: V Praze platí turisté za návštěvu Starého židovského hřbitova stokorunu jen za vstup. V Osoblaze na Krnovsku lze cenným židovským hřbitovem proletět zadarmo. Milovníkům judaismu se zkrátka vyplatí i obhlídka vlastního kraje. Další zajímavá místa: Frýdek, Ostrava, Krnov, Opava a také polská Biala Prudnicka.

18. října 2003 - MF Dnes: Prostějov má cenný dokument o Židech

O životě a osudech židovské komunity v Prostějově byl natočen nový dokumentární film: Židé se v Prostějově začali usazovat po roce 1454. Koncem 18. století tvořili asi třicet procent celkového počtu obyvatel na Moravě. Dokumentární snímek (...) ukazuje jejich běžný život ve městě, zmiňuje významné osobnosti, ale divák se projde také po mapě někdejšího ghetta, z něhož se dodnes zachovalo jen několik málo domů. Na tvorbě filmu spolupracovala Česká televize, Židovská obec Brno i magistrát města Prostějov.

18. října 2003 - Listy Prachaticka: Stromy přežijí jako připomínka dobrých i zlých skutků člověka

Velvyslanec Izraele v ČR Artur Avnon zasadil v Getsemanské zahradě lesnické školy ve Vimperku strom: Izrael si velmi váží všeho, co pro nás obyvatelé České republiky dělali za druhé světové války. Bylo mnoho Čechů, kteří riskovali vlastní životy, aby zachránili životy našich lidí, řekl A. Avnon.

18. října 2003 - Olomoucký den: Židovský hřbitov chátrá, město bude hledat peníze na záchranu

O nutnosti opravy židovského hřbitova v Šumperku informuje regionální deník: Musí se spravit zeď a vyřešit, aby přestalo zatékat ze sousední nemovitosti. Pak už bude stačit opravit každý rok třeba jen jeden hrob, což je otázkou asi 50 tisíc korun,"soudí historik Drahomír Polách. Peníze na opravy však nemá ani Federace židovských obcí ani město Šumperk.

18. října 2003 - Rovnost - jihomoravský den: Co předcházelo zápisu třebíčské židovské čtvrti do seznamu UNESCO (1)

Historii třebíčské židovské čtvrti, která byla nedávno zapsána na seznam UNESCO, mapuje článek architekta Lubora Herzána: Začátkem 80. let 20. století nechybělo mnoho a rozsáhlý židovský hřbitov s více než 3000 kamennými náhrobky, z nichž nejstarší pocházejí z počátku 17. století, byl srovnán se zemí. Naštěstí se v Třebíči našlo několik nadšenců, kteří se nehodlali smířit se zdánlivě neodvratným koncem, svou občanskou odvahu skloubili s pracovitostí, a tak se jim podařilo takřka nemožné - zvrátit rozhodnutí tehdejších mocných a zabránit asanaci hřbitova.

21. října 2003 - iliteratura: Kertész, Imre: Likvidace, recenze originálu

Román, doplňující Člověka bez osudu, dopsal nositel Nobelovy ceny za literaturu v létě: Je to další vyprávění o Osvětimi, tomto jediném tématu Kertésze, vyprávění o tom, že nelze skutečně přežít. Kniha zatím existuje v maďarském originálu a německém překladu.

21. října 2003 - Lidové noviny: Expertka: Chce to antidiskriminační zákon

Rozhovor s romskou poradkyní v Příbrami Janou Hejlíkovou se zaměřil na problémy s postavením Romů u nás: Tvrdí se, že se Romům nechce dělat, já znám ale řadu lidí, kteří chtějí dělat a nemůžou.

22. října 2003 - MF Dnes: Předák bojovníků proti fašismu má pykat za dopis Posseltovi

Předseda Sdružení osvobozených politických vězňů byl odvolán ze své funkce proto, že poslal dopis předákovi sudetských Němců Berdtu Posseltovi: 'Bylo to jen zdvořilé odmítnutí pozvánky, abych přišel na slavnostní otevření,' vysvětluje Stránský. Jeho kolegové to vidí opačně a už ho odvolali z postu předsedy Sdružení osvobozených politických vězňů a následně i z vedení Českého svazu bojovníků za svobodu.

22. října 2003 - Lidové noviny: Romové jsou flákači, zní na vysoké škole

Profesor Miroslav Barták, který napsal přes dvě stovky odborných publikací a téměř deset let stojí v čele katedry zoologie a rybářství na Agronomické fakultě České zemědělské univerzity, ve svých přednáškách nezřídka hovoří o tom, že: I kdybyste jich (Romů) najali tisíc, nebude vám to nic platné. Oni stejně pracovat nebudou a budou se flákat, a dále jaký je rozdíl mezi člověkem dlouhodobě připoutaným k lůžku a prasetem ve chlívě? Žádný.

23. října 2003 - Instinkt: Anšlus Rakouska

Článek Antonína Klimka v rubrice Historie se věnuje připojení Rakouských zemí ke Třetí říši v roce 1938: Za velké hospodářské krize 19. března 1931 ohlásily úpadkem krutě postižené Německo a Rakousko vytvoření celní unie. 'Je to příprava Anschlusu,' telegrafoval Beneš vyslanectvím.

24. října 2003 - MF Dnes: Nedostali práci. Byli Romové.

Když Renata Kotlárová přišla do drogerie požádat o inzerované volné místo, personál se s ní o tom prostě odmítl bavit a rovnou ji poslal pryč. 'Vzápětí vstoupila do obchodu bílá Barbora Bukovská z Poradny pro občanství a teprve s ní uskutečnila pracovnice prodejny řádný přijímací pohovor,' vzpomíná Romka.

25. října 2003 - Právo: Libáňské studentky pátraly po svých zmizelých sousedech

Devět dívek z Libáňské základní školy dokončilo svou práci na projektu Zmizelí sousedé: 'Dopisovaly jsme si s pamětníky druhé světové války nebo jsme je dokonce navštívily. Všichni se nakonec rozpovídali, vzpomenuli si na své židovské spoluobyvatele a často nám dali tipy na další zajímavé osoby, které by měly k tématu co říct,' řekla Právu studentka.

26. října 2003 - SME: V Komárne sa uskutočnil seminár o nových formách vzdelávania o židovstve

Semináře, který se věnoval problematice nových metod výuky o historii židovské menšiny a holocaustu na Slovensku, se zúčastnilo na 40 pedagogů základních a středních škol: Kolobeh života židovskej komunity môže žiakom a študentom viac priblížiť interaktívny spôsob výučby, ktorého súčasťou je aj hľadanie židovských cintorínov, pamiatok, symbolov a nadviazanie kontaktov so židovskou komunitou v sídlach škôl.

27. října 2003 - Novinky.cz: Skandál na stavbě památníku obětem holocaustu

K pozastavení prací na výstavbě berlínského památníku obětem holocaustu došlo kvůli stížnostem některých pamětníků, že firma vybraná jako dodavatel nátěru chránícího objekt před spreyery vyráběla během 2. světové války Cyklon B - smrtící látku využívanou v plynových komorách k vraždění lidí.

  • Viz též:

  • Lidovky.cz: Na Památníku holocaustu se měla podílet firma s nacistickou minulostí

30. října 2003 - SME: Historik Irving poprel Osvienčim a urazil Maďarov

David Irving, historik známý relativizováním holocaustu, vyvolal v Maďarsku nový skandál, když prohlásil, že povstanie z roku 1956 bolo v prvých dvoch dňoch 'antisemitským pogromom' namiereným proti vtedajšej 'židovskej vláde'.

30. října 2003 - MF Dnes: Za útok rasistů padly vyšší tresty

Vrchní soud v Olomouci zpřísnil tresty čtyřem pachatelům rasisticky motivovaného útoku na tři muže v podchodu v Ostravě, i když se nepodařilo dokázat, že se jednalo o pokus o vraždu. Pachatelé byli za pobodání nožem odsouzeni k trestům od čtyř do pěti a půl roku vězení.

  • Viz též:

  • MF Dnes: O rozsudku nad rasisty

30. října 2003 - SME: Premiér: SIS nie je antisemitská

Slovenská informační služba ve zprávě pro prezidenta Slovenské republiky uvádí informaci o podnikateli a předsedovi Izraelské obchodní komory v Bratislavě: Miloš Žiak je Žid a jeho žena Marína je ruská Židovka, rodená Mesežnikovová.

31. října 2003 - Lidové noviny: Rasismus tady, rasismus tam

Sociolog Tomáš Kamín v úvaze, ve které se zabývá postoji mnoha lidí k projevům rasismu a svobodě slova u nás, mj. píše: Není totiž nic jednoduššího než na základě jediného znaleckého posudku odložit trestní oznámení s odůvodněním, že nejde o podezření z trestného činu (stalo se tak v případě Bakalářovy knihy Tabu v sociálních vědách). A navíc, můžeme se divit narůstajícím rasistickým tendencím, když dochází k jejich relativizaci ze strany znalce Zdeňka Zbořila? Ten se v mediálně sledovaných kauzách Petra Zítka a Petra Bakaláře nechal několikrát slyšet, že 'kniha není revolver).

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.