<?xml version="1.0"?>
<rss version="2.0">
    <channel>
        <title>Holocaust</title>
        <link>https://www.holocaust.cz</link>
        <description>Current News entries</description>
        <item>
            <title><![CDATA[Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2017]]></title>
            <link>https://www.holocaust.cz/uvod/201-2/verejne-cteni-jmen-obeti-holocaustu-jom-ha-soa-2017/</link>
            <guid>https://www.holocaust.cz/uvod/201-2/verejne-cteni-jmen-obeti-holocaustu-jom-ha-soa-2017/</guid>
            <pubDate>Tue, 28 Mar 2017 13:20:06 +0000</pubDate>
            <category><![CDATA[Novinky]]></category>
            <description><![CDATA[
                
                	Ve 13 městech a obcích České republiky se bude v pondělí 24. dubna 2017 konat 12. ročník připomínkové akce Veřejné 
	čtení jmen obětí holocaustu - JOM HA-ŠOA. Vedle již tradičních měst, jakými jsou Praha, Brno, Olomouc, Liberec, 
	Sušice, Kolín, Kutná Hora, Plzeň, Havlíčkův Brod a Blatná, se letos ke čtení připojilo i Ústí nad Labem, Kosova 
	Hora a Klatovy.
	
	Celorepublikovou záštitu nad akcí převzal ministr kultury, pan Daniel Herman, který zároveň přislíbil účast na 
	pražském čtení.
	 
	Pokud byste měli zájem o vytvoření vlastního seznamu jmen, prosím kontaktujte nás na adrese database@terezinstudies.cz, 
	a to nejpozději do pátku 14. dubna.
	
	Jádrem akce je maraton čtení jmen jednotlivých žen, mužů a dětí, kteří byli kvůli svému přisouzenému židovskému 
	nebo romskému původu pronásledováni, perzekvováni a zavražděni během druhé světové války. Cílem akce je přizvat 
	všechny k aktivnímu uctění památky obětí holocaustu. Akce se koná na veřejných prostranstvích jako centrech současného 
	společenského života. K připomínce obětí holocaustu jsou zváni všichni obyvatelé České republiky i její návštěvníci 
	bez rozdílu jazyka, náboženství a kulturního zázemí. 
	
	Pojďme společně symbolicky vrátit oběti bezpráví do naší společné paměti veřejnou vzpomínkou - přečtením 
	jejich jmen. 
	
	Akce začíná ve všech místech společně ve 14 hodin.
	 
	Místa a časy konání: 



	 
	
		Brno: Moravské náměstí, 14 až 17 hodin
	
	
	 
	
		Blatná: Tř. J. P. Koubka, 14 až 15 hodin
	
	
	 
	
		Havlíčkův Brod: Havlíčkovo náměstí, 14 až 16 hodin
	
	
	 
	
		Klatovy: u pomníku obětem holocaustu na souběhu ulic Randova a Denisova, 14 až 16 hodin
	
	
	 
	
		Kolín: Karlovo náměstí, 14 až 16 hodin
	
	
	 
	
		Kosova Hora: Synagoga Kosova Hora, 14 až 15 hodin
	
	
	 
	
		Kutná Hora: Městská knihovna v Kutné Hoře, 14 až 16 hodin
	
	
	 
	
		Liberec: náměstí Dr. E. Beneše, 14 až 15:30
	
	
	 
	
		Olomouc: Horní náměstí, 14 až 16 hodin
	
	
	 
	
		Plzeň: Smetanovy sady, U branky, 14 až 17 hodin
	
	
	 
	
		Praha: náměstí Jiřího z Poděbrad, 14 až 17 hodin
	
	
	 
	
		Sušice: náměstí Svobody, 14 až 15:30
	
	
	 
	
		Ústí nad Labem: piazzetta před Hraničářem, 14 až 15:30 hodin
	
	


  

	Pro více informací sledujte náš <a href="https://www.facebook.com/jomhasoa/" target="_blank" class="external">facebook </a>.
            ]]></description>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Koncert při příležitosti Jom ha-šoa]]></title>
            <link>https://www.holocaust.cz/uvod/202-2/koncert-pri-prilezitosti-jom-ha-soa/</link>
            <guid>https://www.holocaust.cz/uvod/202-2/koncert-pri-prilezitosti-jom-ha-soa/</guid>
            <pubDate>Mon, 27 Mar 2017 13:23:45 +0000</pubDate>
            <category><![CDATA[Novinky]]></category>
            <description><![CDATA[
                
                	Židovské muzeum v Praze srdečně zve na koncert u příležitostii letošního Jom ha-šoa, 24. dubna od 19.00 hodin v 
	Maiselově synagoze vystoupí BENNEWITZOVO KVARTETO & SOŇA ČERVENÁ.



	Na programu je melodram Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka Viktora Ullmanna v podání vynikající české 
	herečky a operní pěvkyně Soni Červené, Pět kusů pro smyčcové kvarteto Erwina Schulhoffa a Smyčcový kvartet č. 
	2 „Listy důvěrné“ Leoše Janáčka. Vstupenky na koncert možno zakoupit v předprodeji v Maiselově synagoze, v Informačním 
	a rezervačním centru ŽMP (Maiselova 15, Praha 1), <a href="https://vstupenky.ticket-art.cz/vazna-hudba/bennewitzovo-kvarteto-13484/" target="_blank" class="external">v síti Ticket Art</a>, popřípadě na místě před koncertem. Výtěžek ze vstupného 
	bude věnován na nahrávání rozhovorů s pamětníky šoa. 
	
	Vstupné 230 Kč / 150 Kč.


  

	Více podrobností a program <a href="http://www.jewishmuseum.cz/program-a-vzdelavani/koncerty/1056//" target="_blank" class="external">na webu Židovského muzea v Praze</a>.
            ]]></description>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Kolokvium k tématu tzv. cikánského tábora v Letech u Písku]]></title>
            <link>https://www.holocaust.cz/uvod/200-2/kolokvium-k-tematu-tzv-cikanskeho-tabora-v-letech-u-pisku/</link>
            <guid>https://www.holocaust.cz/uvod/200-2/kolokvium-k-tematu-tzv-cikanskeho-tabora-v-letech-u-pisku/</guid>
            <pubDate>Mon, 27 Mar 2017 13:12:18 +0000</pubDate>
            <category><![CDATA[Novinky]]></category>
            <description><![CDATA[
                
                	5. dubna 2017 se zástupci Institutu Terzínské iniciativy
	zúčastní jednodenního kolokvia věnovaného problematice historie a současného diskurzu tzv. cikánského tábora v 
	Letech u Písku a holocaustu Romů obecně, které pořádá <a href="http://www.rommuz.cz/" target="_blank" class="external">Muzeum romské kultury v Brně</a>.



	V dopoledním bloku přednášek vystoupí historik Michal Schuster s příspěvkem "Holocaust Romů v českých zemích - 
	současný stav výzkumu a databáze obětí".
	
	Odpoledne představí naše lektorky Marie Smutná a Tereza Štěpková workshop "Rozprava nad zákonem 'O potulných cikánech' 
	z roku 1927." Kapacita workshopu je omezená, přihlašujte se prosím na e-mailulektor@rommuz.



	Celodenní program završí <a href="https://www.facebook.com/events/144282916096338/" target="_blank" class="external">veřejná debata Genocida Romů a její připomínání</a>  na půdě Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
	
	Vstup na kolokvium i na odpolední debatu je volný.



	Bližší informace a podorbný program najdete na webu <a href="http://www.rommuz.cz/program-kolokvia-a-debaty-5-4/" target="_blank" class="external">Muzea romské kultury</a>.
            ]]></description>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Výstava Školákem ve válečných letech]]></title>
            <link>https://www.holocaust.cz/uvod/199-2/vystava-skolakem-ve-valecnych-letech/</link>
            <guid>https://www.holocaust.cz/uvod/199-2/vystava-skolakem-ve-valecnych-letech/</guid>
            <pubDate>Mon, 06 Mar 2017 14:26:37 +0000</pubDate>
            <category><![CDATA[Novinky]]></category>
            <description><![CDATA[
                
                
	Slavnostní zahájení výstavy Školákem ve válečných letech, která je výsledkem práce 15 týmů mladých lidí ze 
	škol celé České republiky se uskuteční ve středu 15. března 2017 od 15 hodin ve vestibulu Pedagogické fakulty univerzity 
	Karlovy v Praze.
	 
	Součástí vernisáže bude komentovaná prohlídka výstavy za účasti většiny tvůrců - školních týmů, které 
	se do projektu zapojily, a odborných garantů jednotlivých panelů.
	
	V rámci doprovodného programu bude promítán film Vyšší princip - promítání bude spojeno s komentářem historika 
	PhDr. Petra Koury, Ph.D. a Ludmily Fousové a Antonína Dvořáka - pamětníků událostí, které byly inspirací literární 
	předlohy tohoto snímku.
	
	Program:
	15:00 – 15:30: slavnostní zahájení
	15:30 – 16:00: komentovaná prohlídka
	16:00 – 16:30: přestávka na občerstvení
	16:30 – 18:30: promítání filmu Vyšší princip s komentářem historika PhDr. Petra Koury, Ph.D. a pamětníků Ludmily 
	Fousové a Antonína Dvořáka
	 
	Výstava bude k vidění do 8. května v provozní době Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
	 
	Podrobnosti o projektu naleznete na jeho webových stránkách a na facebooku.
	 
	Na projektu se podílel Památník Terezín, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Institut Terezínské 
	iniciativy a Národní institut pro další vzdělávání. Slavnostní vernisáž finančně podpořil Nadační fond obětem 
	holocaustu.
            ]]></description>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Historikové z Warwicku protestují proti rasismu]]></title>
            <link>https://www.holocaust.cz/uvod/198-2/historikove-z-warwicku-protestuji-proti-rasismu/</link>
            <guid>https://www.holocaust.cz/uvod/198-2/historikove-z-warwicku-protestuji-proti-rasismu/</guid>
            <pubDate>Fri, 24 Feb 2017 13:39:50 +0000</pubDate>
            <category><![CDATA[Novinky]]></category>
            <description><![CDATA[
                
                	Historický ústav ve Warwicku má dlouhou tradici veřejného angažmá svých akademických pracovníků, jež sahá až 
	k samotným zakladatelům, mezi něž patřil i E. P. Thompson. Následky referenda o Brexitu nás šokovaly a nárůst rasismu 
	v nás vzbuzuje hněv. Týden po stranické konferenci britských konzervativců, kde bez jakýchkoli rozpaků zaznívala 
	rasistická rétorika, jsme se rozhodli nezůstat dále vůči těmto změnám pasivní. Domníváme se, že v takových okamžicích 
	je odpovědností akademických pracovníků nezůstat mlčet. Jako historikové máme povinnost nikoli jen bádat, nýbrž 
	i jednat a být ochotni říkat pravdu tváří v tvář těm, kdo v daném okamžiku třímají otěže státní moci. Věříme, 
	že tímto svým prohlášením neoslovíme jen britské publikum. Věříme, že nejen akademici, nýbrž i angažovaná 
	veřejnost v ostatních zemích řeknou "ne" předsudkům a připojí se ke společnému boji za sociálně spravedlivý svět, 
	v němž není místo pro vylučování druhých. 
	My, historikové z Warwické univezity, vyjadřujeme velké znepokojení nad rasismem, který se po Brexitu stává v Británii 
	běžnou věcí.
	
	V zemích, jež byly považovány za bašty liberální demokracie, jsme svědky silného autoritativního obratu. Výsledek 
	posledních amerických voleb je toho jen nejdramatičtějším příkladem. Máme oprávněné obavy z Trumpova úspěchu 
	a závažné negativní změny zažíváme i v Británii.
	
	Od 23. června začala v Británii jedna z největších vln rasismu naší doby. Týká se hlavně přistěhovalců z Evropské 
	unie: Poláci jsou uráženi jako hmyz, jeden Polák a Čech byli dokonce zavražděni, matky s dětmi jsou napadány na 
	ulici. V říjnu se jeden z polských obchodů v Coventry stal terčem žhářského útoku, pravděpodobně s rasistickým 
	podtextem. Podobným útokům čelí také černoši a etnické minority. Považujeme to za bolestnou připomínku faktu, 
	že pokud jsou legitimizovány určité formy rasismu, jejich záběr se rozšiřuje. V takové atmosféře se nelze divit, 
	že homofobní útoky vzrostly o 147 procent.
	 


Dějiny se tvoří teď


	Mainstreamová média přistoupila na mýtus o imigraci jako zdroji všech nemocí národa. Hlasy, které proti tomu protestují, 
	mizí z veřejné sféry. Pozorujeme, jak se jazyk xenofobů a krajně pravicového okraje britské společnosti stává 
	normou a jak se z úst příslušníků politické elity sypou dříve nemyslitelné výroky.
	Právě teď se tvoří dějiny, a to takovým tempem, že je snadné propadnout pocitu, že nemáme kontrolu nad směrem, 
	kterým nás unášejí. Přesto jako historikové věříme, že jsou to lidé, kdo určuje jejich běh – svojí každodenní 
	činností, rozhodnutími a úsilím, či lhostejností vůči společnosti, ve které žijeme. Intelektuálové (stejně 
	jako kdokoli jiný) by nyní neměli jen rozjímat a nečinně přihlížet, ale vystoupit a ozvat se.
	Xenofobie propukající kolem nás šikovně využívá mýtus o ztracené britské slávě. Opět přináší témata impéria, 
	národní slávy a vůli "vzít si naši zemi zpět". Vytváření těchto mýtů umožnila amnézie týkající se britské 
	imperiální minulosti. Jeden z jejích symptomů je hluboká neznalost reality britského impéria, jehož historie je masmédii, 
	politickými stranami a hlavně vzdělávacím systémem přetírána na růžovo.
	Britská dominance v devatenáctém a počátkem dvacátého století znamenala dobývání jiných zemí a vykořisťování 
	jejich národního bohatství, legitimizované mýtem o rasové nadřazenosti. Dnes se v naší společnosti odehrávají 
	pokusy o vymazání masakrů, rabování a rasismu, které se odehrály během budování impéria, což má pomoci k etablování 
	mýtu imperiální slávy.
	 


Falešný obraz


	Naopak sociální liberalismus v současné Británii – mainstreamová média často uznávají jeho hodnotu, ale nedělají 
	nic na jeho obranu – by byl naprosto nemyslitelný bez multikulturalismu a imigrace, historických produktů impéria a dekolonizace. 
	Pokud chceme odolat mýtům, které jsou nám vnucovány, musíme se vážně zabývat opravdovou minulostí a nahradit fikční 
	historický příběh o slávě a cti pošpiněné migranty.
	Politici a komentátoři, kteří se nikdy neživili manuální prací, vytvářejí obraz obyčejných pracujících lidí 
	– bez výjimky bílých, bytostných rasistů. Tento mýtus využívají pro ospravedlnění politiky, která nechává 
	uprchlíky topit se v moři nebo je žene do táborů. Základem této politiky je následující teze: Musíme dát lidem, 
	co chtějí. Naprosto přitom přehlížejí fakt, že napříč Spojeným královstvím existuje multikulturní dělnická 
	třída s vlastní historií, ve které mají své místo potomci přistěhovalců z bývalých britských kolonií. V britské 
	společnosti jsou skutečně stále patrné jizvy rasismu a migranti se často stávají oběťmi nejhorších projevů chudoby. 
	Přesto tvrzení, že rasismus je pro dělnickou třídu typický, je historicky i fakticky chybné. Ve skutečnosti je sociální 
	prostředí, ve kterém žijí příslušníci dělnické třídy, etnicky mnohem diverzifikovanější než veřejné školy 
	či parlament. Britské dělnické hnutí bylo ve svých nejlepších časech místem, kde vznikala spojenectví mezi černými 
	a bílými, a etnické menšiny hrály ústřední roli v bojích za zlepšení platových a životních podmínek dělnické 
	třídy.
	 


Historické paralely


	Události posledních měsíců mají alarmující historické předobrazy. Konference konzervativců v Birminghamu, kde 
	premiérka stigmatizovala migranty jako "občany odnikud", byla opravdu děsivou podívanou. Rasistické poznámky Theresy 
	Mayové doprovázel požadavek, aby lékaře s cizí státní příslušností do roku 2025 nahradili Britové. Aby toho 
	nebylo málo, Amber Ruddová se dožadovala, aby firmy zaměstnávající cizince byly veřejně označeny a zostuzeny.
	Podobné hlasy se ozývaly v Německu ve třicátých letech. Na jaře 1933 nacistický režim odstranil německo-židovské 
	lékaře ze státních nemocnic, aby se snad nedotkli těla árijce. Obyčejní Němci nejdříve vyčlenili ze společnosti 
	své židovské přátele, kolegy a sousedy a v průběhu dalších dvanácti let se stali spoluviníky holocaustu. Děsivá 
	zvěrstva se mohla odehrát jen důsledkem toho, že obyčejní lidé podlehli rasismu.
	To je samozřejmě minulost a většina Britů bude souhlasit s tím, že nacistické Německo bylo zvrhlé. Musíme si 
	však připomenout, že i nacismus začínal zdánlivě malými předsudky a momenty společenské exkluze. Nezájem veřejnosti 
	k tomuto plíživému procesu nacistický teror normalizoval.
	Neexistuje žádný důvod, proč věřit, že podobně děsivé události by se dnes opakovat nemohly. Zodpovědnost být 
	morální lidskou bytostí leží na každém z nás. Dehumanizace a stigmatizace jiných lidských bytostí jako "pseudoobčanů" 
	kvůli tomu, že jsou migranty, je veskrze rasistická a špatná. Životaschopnost současné Británie vychází z její 
	pluralitní a multikulturní společnosti. Musíme bojovat za to, aby to tak zůstalo.
	
	Professor Rebecca Earle, Professor of History
	Professor Beat Kümin, Professor of Early Modern History
	Professor David Lambert, Professor of Caribbean History
	Professor Tim Lockley, Professor of History
	Professor Hilary Marland, Professor of History
	Professor Penny Roberts, Professor of Early Modern European History
	Professor Christopher Read, Professor of Modern European history
	Andrew Birchall, Ph.D. Student in the Centre for the History of Medicine
	Somak Biswas, Ph.D. Student in Modern British History
	Dr Francesco Buscemi, Visiting Associate Fellow and Ermenegildo Zegna Founder's Scholar
	Dr Jonathan Davies, Associate Professor of Italian Renaissance History
	Dr Rosie Doyle, Teaching Fellow in Latin American History
	Dr Christos Efstathiou, Teaching Fellow in Historiography
	Dr Roger Fagge, Associate Prof of American History
	Dr Charlotte Faucher, Teaching Fellow in Modern History
	Dr George Gosling, Research Fellow in the Centre for History of Medicine
	Dr Anna Hájková, Assistant Professor of Modern Continental European History
	Dr Sarah Hodges, Associate Professor of South Asian History
	Dr Andrew Jones, Teaching Fellow in Imperial History
	Kate Mahoney, Ph.D. Student in Modern British History
	Dr Celeste McNamara, Assistant Professor of Medieval and Renaissance History
	Dr Meleisa Ono George, Senior Teaching Fellow
	Dr Giada Pizzoni, Teaching Fellow in Early Modern History
	Dr Pierre Purseigle, Associate Professor of Modern Continental European History
	Dr Sarah Richardson, Associate Professor of Modern British History
	Dr Anna Ross, Assistant Professor of Modern European History
	Dr Aditya Sarkar, Assistant Professor of South Asian History
	Dr Martina Salvante, Marie Skłodowska-Curie Research Fellow
	Dr Rosa Salzburg, Assistant Professor of Italian Renaissance History
	Dr Jack Saunders, Research Fellow in Modern British History
	Dr Laura Schwartz, Associate Professor of Modern British History
	Dr Benjamin Smith, Reader in Latin American History
	Dr Elise Smith, Assistant Professor in the History of Medicine
	Dr David Toulson, Seminar Tutor in Modern British History
	Dr Charles Walton, Reader in Modern French History
	Holly Winter, Ph.D. Student in Modern African History
	Esther Wright, Ph.D. Student in Modern American History
	
	Z anglického originálu <a href="https://www.opendemocracy.net/can-europe-make-it/warwick-historians/bigotry-seeks-company-in-uk" target="_blank" class="external">Bigotry seeks company in the UK</a>, publikovaného na webu Open Democracy 19. 12. 2016, do češtiny přeložil Bohumil Melichar.
	
	Český překlad byl publikován 2. 2. 2017 na serveru <a href="http://a2larm.cz/2017/02/historikove-z-warwicku-protestuji-proti-rasismu/" target="_blank" class="external">A2larm.cz</a>
            ]]></description>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Prohlášení k činnosti nakladatelství Naše vojsko]]></title>
            <link>https://www.holocaust.cz/uvod/197-2/prohlaseni-k-cinnosti-nakladatelstvi-nase-vojsko/</link>
            <guid>https://www.holocaust.cz/uvod/197-2/prohlaseni-k-cinnosti-nakladatelstvi-nase-vojsko/</guid>
            <pubDate>Fri, 24 Feb 2017 09:46:22 +0000</pubDate>
            <category><![CDATA[Novinky]]></category>
            <description><![CDATA[
                
                	Federace židovských obcí, Institut Terezínské iniciativy, Židovské muzeum v Praze a Židovská obec v Praze vyjadřují 
	rozhodný nesouhlas s nabídkou triček a hrnků s portrétem Adolfa Hitlera v e-shopu nakladatelství Naše vojsko. Uvedená 
	aktivita, kterou nakladatelství zdůvodňuje komerčními zájmy, je nepochybně z těch, které mohou být využity k propagaci 
	neonacismu. V případě nakladatelství Naše vojsko, které mimo jiné česky vydává knihy soudně usvědčeného popírače 
	holocaustu Davida Irvinga („Norimberk. Poslední bitva“ – 2009 a „Hitlerova válečná stezka. Německo 1933 – 1939“ 
	– 2015), se nyní jedná o počin otevřeně glorifikující nacistický režim.
	
	Podobné aktivity a činy považujeme za urážku všech, kteří byli nacistickým režimem zavražděni, a projev naprosté 
	neúcty k přeživším a pozůstalým.
	
	
	
	
	Petr Papoušek, předseda Federace Židovských obcí v ČR 
	
	Tereza Štěpková, ředitelka Institutu Terezínské iniciativy 
	
	Leo Pavlát, ředitel Židovského muze v Praze 
	
	Jan Munk, předseda Židovské obce v Praze 
	  
	
	
	<a href="http://www.terezinstudies.cz/export/sites/terezinstudies/sys/galerie-download/prohlaseni-spolecne-FZO-Nase-vojsko-23_2_2017.pdf" class="external">Tisková verze prohlášení </a>
            ]]></description>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Vzpomínkové setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti]]></title>
            <link>https://www.holocaust.cz/uvod/196-2/vzpominkove-setkani-u-prilezitosti-dne-pamatky-obeti-holocaustu-a-predchazeni-zlocinum-proti-lidskosti/</link>
            <guid>https://www.holocaust.cz/uvod/196-2/vzpominkove-setkani-u-prilezitosti-dne-pamatky-obeti-holocaustu-a-predchazeni-zlocinum-proti-lidskosti/</guid>
            <pubDate>Mon, 23 Jan 2017 15:38:38 +0000</pubDate>
            <category><![CDATA[Novinky]]></category>
            <description><![CDATA[
                
                Letošní oficiální připomínka Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti se uskuteční tradičně v prostorách Senátu parlamentu České republiky v pátek 27. ledna 2017. Vedle představitelů státu v osobě předsedy Poslanecké sněmovny Jana Bartoška, židovské komunity v osobě předsedy Federace židovských obcí v ČR Petra Papouška, válečného veterána 2. světové války plk. Pavla Vranského a zástupce romské komunity Radoslava Bangy, se letošní akce účastní také předsedkyně Bavorského zemského sněmu paní Barbara Stamm s delegací a pronese krátký projev při příležitosti své dvoudenní návštěvy České republiky. Odpoledne se zúčastní vzpomínkové akce v Litoměřicích, kde byl jeden z největších pobočných táborů koncentračnícho tábora Flossenbürg. Svou návštěvu v České republice zakončí návštěvou Terezína, kde položením věnců a návštěvou plánované výstavy právě o pobočném táboře v Litoměřicích svou návštěvu ČR zakončí. Ve čtvrtek 26. ledna bude v prostorách Ministerstva kultury ČR otevřena fotografická výstava Stefana Hankeho "Přežili koncentrační tábory".
Akci v Senátu parlamentu ČR pořádá Federace židovských obcí v České republice a Nadační fond obětem holocaustu ve spolupráci s kanceláří Senátu Parlamentu ČR a pod záštitou předsedy Senátu pana Milana Štěcha. Další informace a tisková zpráva na stránkách Nadačního fondu obětem holocaustu.
            ]]></description>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Josef Serinek – Jan  Tesař: Česká cikánská rapsodie]]></title>
            <link>https://www.holocaust.cz/uvod/195-2/josef-serinek-jan-tesar-ceska-cikanska-rapsodie/</link>
            <guid>https://www.holocaust.cz/uvod/195-2/josef-serinek-jan-tesar-ceska-cikanska-rapsodie/</guid>
            <pubDate>Wed, 21 Dec 2016 13:19:55 +0000</pubDate>
            <category><![CDATA[Novinky]]></category>
            <description><![CDATA[
                
                Vzpomínky Josefa Serinka, proslulého „Černého partyzána“, zaznamenal Jan Tesař v letech 1963–1964. K rukopisu se po čtyřiceti letech vrátil, připravil jej k vydání a vystavil kritickému zkoumání. Rozsáhlá komentovaná edice je dovršením práce Jana Tesaře věnované dějinám českého partyzánského hnutí za 2. světové války. Autor se v ní snaží inspirovat diskusi o možnostech dokumentovat aktivity, které se odehrály v konspiraci, a také šíře o problému kolektivní paměti jako rozhodujícím činiteli vytvářejícím a udržujícím národ. Díky vytrvalé práci historika Jana Tesaře a redaktora, dnes šéfredaktora nakladatelství Triáda, Roberta Krumhanzla, vstupuje na český knihžní trh dílo zásadní v oblasti českých moderních dějin, druhé světové vákly a holocaustu. 
Práce se skládá ze tří svazků:
I. Vzpomínky Josefa Serinka / Jan Tesař, Místo epilogu / Rozhovor s Josefem Ondrou / Dokumenty
II. Komentáře ke vzpomínkám Josefa Serinka
III. Mapy, tabulky, diagramy – partyzáni na Vysočině / Jan Tesař, Serinkovské inspirace
v celkovém rozsahu 1360 stran.

<a href="http://www.i-triada.net/index.php?str=detail.php&id=127" class="external">Více informací o publikaci na stránkách nakladatelství Triáda.</a>

 
            ]]></description>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Den otevřené Jáchymky 2016]]></title>
            <link>https://www.holocaust.cz/uvod/194-2/den-otevrene-jachymky-2016/</link>
            <guid>https://www.holocaust.cz/uvod/194-2/den-otevrene-jachymky-2016/</guid>
            <pubDate>Tue, 29 Nov 2016 14:59:38 +0000</pubDate>
            <category><![CDATA[Novinky]]></category>
            <description><![CDATA[
                
                	Ve středu 7. prosince 2016 od 14 se uskuteční čtvrtý Den otevřené Jáchymky, na který si Vás dovolujeme co nejsrdečněji 
	pozvat. I letos jsme pro Vás připravili pestrý program, který potrvá až do večera.
	Z čeho můžete vybírat?
	 
	14:00 - ZAHÁJENÍ DNE OTEVŘENÉ JÁCHYMKY
	Prezentace projektu Jáchymka - Výchova k respektu - setkání mládeže na závěr
	dvoudenního semináře studentů Lauderových škol a ZŠ B. Němcové z Přerova.
	 
	14.30 - Prezentace poradny Sociálního oddělení Židovské obce v Praze
	Zároveň v době od 14:00 do 16:00 budou pracovníci poradny k dispozici všem zájemncům.
	 
	15:00 - Prezentace Klubu Jáchymka
	
	16:00 - Statistická analýza databáze vězňů tzv. terezínského ghetta
	Prezentace statistické analýzy Databáze obětí vedené prof. Ing. Štěpánem Jurajdou, Ph.D.
	 
	17:00 - Představení knihy “Otroci Třetí říše”
	Autorem knihy je dr. Alfons Adam. Setkání se zúčastní i paní Dagmar Lieblová, která knihu přeložila do češtiny.
	Knihu si budete moci na místě zakoupit.
	 
	18:00 - 19:30 - Identita evropských Romů ve 20. století a holocaust
	Diskusní program k tématu holocaust Židů a Romů.
	 
	Po celé odpoledne je připraven bohatý doprovodný program včetně výtvarné dílny Kniha paměti pro děti.
	
	Další informace naleznete na stránkách <a href="http://www.terezinstudies.cz/sd/news/hlavni-stranka/161129_den_otevrene_jachymky_2016.html" class="external">Institutu Terezínské iniciativy</a>  nebo na <a href="https://www.facebook.com/events/1714101375584343/" class="external">Facebooku.</a>
            ]]></description>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Památný den romského holocaustu]]></title>
            <link>https://www.holocaust.cz/uvod/192-2/pamatny-den-romskeho-holocaustu/</link>
            <guid>https://www.holocaust.cz/uvod/192-2/pamatny-den-romskeho-holocaustu/</guid>
            <pubDate>Thu, 28 Jul 2016 09:28:13 +0000</pubDate>
            <category><![CDATA[Novinky]]></category>
            <description><![CDATA[
                
                	2. srpna si Praha připomene Památný den romského holocaustu a uctí jeho oběti. V noci z 2. na 3. srpna 1944 bylo v  <a href="https://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/koncentracni-tabory/osvetim/cikansky-tabor-v-osvetimi-ii---birkenau/" title="„Cikánský tábor“ v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau" >koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka</a> 
	zavražděno 2 898 Romů a Sintů – mužů, žen i dětí – většinou nemocných a starých lidí, kteří byli posledními 
	romskými vězni tábora. Celkem bylo do Osvětimi deportováno přibližně 23 000 Romů a Sintů, přibližně 20 000 z 
	nich zde bylo zavražděno.
	 
	V Praze bude ve 14 hodin hned na třech místech -  na Židovské radnici v Praze (Maiselova 18, Praha 1), na Ústředí 
	Českobratrské církve evangelické (Jungmannova 9, Praha 1) a na Žižkově sboru Církve československé husitské (náměstí 
	Barikád 1, Praha 3) -  vyvěšena romská vlajka a od 19 hodin se bude konat kulturně-duchovní večer v Žižkově sboru 
	Církve československé husitské, kde zazní vyprávění pamětníků, romská hudba a návštěvníci ochutnají speciality 
	tradiční romské kuchyně. Setkání se zúčastní paní Olga Fečová, jejíž rodina přežila holocaust na Slovensku, 
	a pan Asaf Auerbach, který patří mezi tzv. Wintonovy děti.
	
	Akcím pro veřejnost bude od 12:30 předcházet tisková konference (Jáchymova 63/3, Praha 1).
	
	Akci pořádá Českobratrská církev evangelická ve spolupráci s Institutem Terezínské iniciativy, Židovskou obcí 
	v Praze a Žižkovým sborem Církve československé husitské. 
            ]]></description>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Projekt Osvětim]]></title>
            <link>https://www.holocaust.cz/uvod/191-2/projekt-osvetim/</link>
            <guid>https://www.holocaust.cz/uvod/191-2/projekt-osvetim/</guid>
            <pubDate>Fri, 22 Jul 2016 09:22:49 +0000</pubDate>
            <category><![CDATA[Novinky]]></category>
            <description><![CDATA[
                
                	Smíchovská střední průmyslová škola zahájila ve školním roce 2014/15 projekt Osvětim, v jehož rámci studenti 
	především maturitních ročníků postupně pod vedením ředitele školy Radko Sáblíka modelují virtuální podobu 
	táborů  <a href="https://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/koncentracni-tabory/osvetim/" title="Osvětim" >Auschwitz I a Auschwitz II – Birkenau</a>. Škola na projektu spolupracuje s <a href="http://www.auschwitz.org/" target="_blank" class="external">Muzeem Osvětim</a>. Projekt je ukázkou toho, jak uchopit historii a přiblížit ji nejen studentům 
	průmyslové školy, a inspirací pro další školy ve vytváření virtuálních prohlídek i méně známých táborů 
	a ghett. Více o projektu a výsledky práce studentů naleznete na <a href="http://auschwitz.ssps.cz/" target="_blank" class="external">internetových stránkách</a> projektu.
	 
            ]]></description>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Romský holocaust v Lotyšsku]]></title>
            <link>https://www.holocaust.cz/uvod/190-2/romsky-holocaust-v-lotyssku/</link>
            <guid>https://www.holocaust.cz/uvod/190-2/romsky-holocaust-v-lotyssku/</guid>
            <pubDate>Fri, 10 Jun 2016 12:52:18 +0000</pubDate>
            <category><![CDATA[Novinky]]></category>
            <description><![CDATA[
                
                
	Národního knihovna České republiky zve na výstavu pořádanou ve spolupráci s Velvyslanectvím Lotyšské republiky 
	v ČR, která přibližuje pohnuté osudy Romů během 2. světové války na území Lotyšska. Po vpádu nacistů byli 
	všichni Romové soustředěni do měst Rezekno, Ludza a Vilaň. Systematickým mučením a hromadnými popravami v lesích 
	připravili nacisté o život na 1500 lotyšských Romů.
	
	Národní knihovna ČR v Praze - Klementinum
	9. 6. – 9. 7. 2016 Křižovnická chodba, pondělí –sobota: 9.00 – 19.00 h.
	Vstupné 10 Kč (čtenáři NK ČR zdarma)
            ]]></description>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Jom ha-šoa 2016]]></title>
            <link>https://www.holocaust.cz/uvod/188-2/jom-ha-soa-2016/</link>
            <guid>https://www.holocaust.cz/uvod/188-2/jom-ha-soa-2016/</guid>
            <pubDate>Tue, 05 Apr 2016 11:31:37 +0000</pubDate>
            <category><![CDATA[Novinky]]></category>
            <description><![CDATA[
                
                Srdečně všechny zveme na 11. ročník připomínkové akce Jom ha-šoa, která proběhne letos 5. května od 14. hodin hned v 11 městech České republiky.
Letošní ročník má téma Pomoc lidem v nouzi a bude se konat v 11 českých a moravských městech:  v Praze, Blatné, Brně, Havlíčkově Brodě, Kolíně, Kutné Hoře, Liberci, Litni u Berouna, Olomouci, Plzni a Sušici.
 
Se stejným tématem byl vyhlášen také IV. ročník soutěže pro školy. 

V Praze se tentokrát sejdeme na náměstí JIŘÍHO Z PODĚBRAD v prostranství před kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně. 

Místa konání: 

PRAHA - náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha 3 
BLATNÁ - třída J.P. Koubka, u kašny 
BRNO - Moravské náměstí 
HAVLÍČKŮV BROD - Havlíčkovo náměstí 
KOLÍN - Karlovo náměstí 
KUTNÁ HORA - Městská knihovna Kutná Hora 
LIBEREC - náměstí Dr. E. Beneše 
LITEŇ U BEROUNA - Náměstí 72 
OLOMOUC - Horní náměstí 
PLZEŇ - U Branky, Smetanovy sady 2 
SUŠICE - náměstí Svobody 

Pro více informací sledujte náš <a href="http://www.facebook.com/jomhasoa/" target="_blank" class="external">facebook</a>.
 
Zapojit do čtení jmen se může kdokoliv, těšíme se na Vaši účast! 
 
            ]]></description>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Výstava Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice]]></title>
            <link>https://www.holocaust.cz/uvod/187-2/vystava-ztracena-pamet-mista-nacisticke-nucene-prace-v-ceske-republice/</link>
            <guid>https://www.holocaust.cz/uvod/187-2/vystava-ztracena-pamet-mista-nacisticke-nucene-prace-v-ceske-republice/</guid>
            <pubDate>Tue, 05 Apr 2016 11:14:46 +0000</pubDate>
            <category><![CDATA[Novinky]]></category>
            <description><![CDATA[
                
                Srdečně zveme všechny zájemce na slavnostní zahájení putovní výstavy Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice, které se koná ve středu 13. dubna 2016 od 18 hodin ve výstavních prostorách Národní technické knihovny v Praze 6 – Dejvicích.
 
Výstava, jejímž autorem je historik Dr. Alfons Adam, Vás provede 18 místy – městy, obcemi i opuštěnými oblastmi, na kterých byli během druhé světové války lidé z mnoha evropských zemí – Židé, Romové, Poláci ze Slezska, naverbovaní nebo zavlečení tzv. východní dělníci (Ostarbeiter), západoevropští civilní pracovníci a váleční zajatci – nuceni pracovat pro nacistickou Třetí říši. Součástí výstavy je i nově spuštěný web <a href="http://www.ztracena-pamet.cz/cs" target="_blank" class="external">Ztracená paměť?</a>, kde naleznete bližší informace o výstavě i doprovodný multimediální materiál k jednotlivým místům.

Výstava bude otevřena v parteru knihovny denně od 9 do 2 hodin do 15. května 2016.
            ]]></description>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[IV. ročník soutěže pro školy Jom ha-šoa]]></title>
            <link>https://www.holocaust.cz/uvod/186-2/iv-rocnik-souteze-pro-skoly-jom-ha-soa/</link>
            <guid>https://www.holocaust.cz/uvod/186-2/iv-rocnik-souteze-pro-skoly-jom-ha-soa/</guid>
            <pubDate>Wed, 27 Jan 2016 10:07:25 +0000</pubDate>
            <category><![CDATA[CZ]]></category>
            <description><![CDATA[
                
                Pomoc lidem v nouzi je tématem letošního IV. ročníku soutěže pro školy při příležitosti vzpomínkové akce <a href="http://www.terezinstudies.cz/opencms/events/jom-ha-soa/" target="_self" class="external">Jom ha-šoa</a>. 

	 
	Téma ročníku: 
	V letošním roce si připomínáme 10 let od první akce Jom ha-šoa v Praze na náměstí Míru. Jejím cílem je vzpomenout 
	na oběti bezpráví, které v Evropě a následně i v dalších částech světa rozpoutala ideologie německého sociálního 
	nacionalismu rozdělující lidí na lepší a horší podle příslušnosti k “rase”. Prosazování tohoto “názoru” 
	získávalo v nejisté době po první světové válce a během hospodářské krize stále více příznivců. Nemalou roli 
	v tom sehrála tehdejší média. 
	Jak se nepřátelství vůči “těm druhým” dostávalo stále více do veřejného života - programů politických 
	stran, projevů vlivných osobností, novin a rozhlasu, postupně se pomalými krůčky stávalo součástí každodennosti 
	všech. Nepřátelství pociťovali “ti druzí”, kteří nepatřili do “ správné skupiny” - političtí odpůrci 
	nastupujícího režimu, svobodomyslní novináři a umělci, Židé, Romové, homosexuálové, psychicky nemocní a tělesně 
	postižení, čím dál tím častěji v ulici, v práci, ve škole, v obchodě… 
	Někteří se proto rozhodli svůj domov opustit a hledat útočiště jinde, v jiném kraji, jiné zemi, jiném kontinentě… 
	Opustit dosavadní domov ovšem nebylo vůbec jednoduché. Ti, kterým se emigrovat nepodařilo, nebo ti, kteří se rozhodli 
	zůstat, většinou zahynuli. 
	A ti, kteří přežili, by to nedokázali bez pomoci. Ani pomáhat ovšem nebylo jednoduché, vyžadovalo to velké odhodlání 
	a ne každý pomáhal nezištně. Přesto se našlo mnoho těch, kteří navzdory nesnázím i rizikům ochotně pomohli. 
	Později nejednou říkali, že by to přeci udělal na jejich místě každý... 
            ]]></description>
        </item>
        <item>
            <title><![CDATA[Odtud nemáte žádnej návrat... Videomedailony pamětníků romského holocaustu]]></title>
            <link>https://www.holocaust.cz/uvod/185-2/odtud-nemate-zadnej-navrat-videomedailony-pametniku-romskeho-holocaustu/</link>
            <guid>https://www.holocaust.cz/uvod/185-2/odtud-nemate-zadnej-navrat-videomedailony-pametniku-romskeho-holocaustu/</guid>
            <pubDate>Mon, 30 Nov 2015 14:36:23 +0000</pubDate>
            <category><![CDATA[Novinky]]></category>
            <description><![CDATA[
                
                Nové DVD vydané Muzeem romské kultury v Brně obsahuje pět filmů - výpovědí pamětníků genocidy Romů z Čech, Moravy a Slovenska.
DVD je doplněno o booklet obsahující vedle stručných medailonků pamětníků také stručnou historii pronásledování romského obyvatelstva na území dnešní České a Slovenské republiky. Projekt finančně podpořil Nadační fond obětem holocaustu.

Chodily nám balíčky od rodin, ale (dozorci) všechno, ani se do toho nekoukali, házeli do kotle a nalili na to vodu a začali to vařit. Potom to nabírali a dávali nám to jíst. (...) Když nás vyhnali ven, tak jsme škubali trávu a tu trávu jsme jedli. A za to jsme byli byti, říká Antonín Vintr, věznený v osmi letech v koncentračním táboře Lety u Písku.

Současně nabízí Muzeum romské kultury nový lektorský program věnovaný holocaustu Romů. V  průběhu programu žáci pracují s autentickými výpověďmi přeživších. Programy jsou určeny žákům 2. stupně ZŠ a středních škol. Účast na programu je zdarma.
Pro přihlášení na  program, objednávku DVD „Odtud nemáte žádnej návrat…“ a  další informace kontaktujte muzejní pedagožku Evu Dittingerovou, email: lektor@rommuz.cz, tel.: 545 214 419.
            ]]></description>
        </item>
    </channel>
</rss>
<!-- cache data: 0,020671129226685 -->