Vydavatel Mein Kampf odsouzen

Obvodní soud pro Prahu 7 vynesl 11. prosince rozsudek nad vydavatelem Michalem Zítkem. Tento majitel nakladatelství Otakar II. vydal v nákladu přesahujícím 100 000 výtisků Hitlerův Mein Kampf. Soud konstatoval, že vydaná kniha propaguje fašismus a antisemitismus v tak hrůzné podobě jako žádné jiné dílo. Vzhledem k tomu, že vydání postrádá odpovídající komentář, který by vysvětloval nebezpečnost fašistických teorií a poukázal na jejich strašlivé důsledky v praxi, kvalifikoval soud publikování této knihy jako jednání, které propaguje a podporuje hnutí směřující k potlačení práv a svobod občanů a Zítka odsoudil ke třem rokům vězení podmíněně a k pokutě dva miliony korun. Podle státní zástupkyně však jejím prodejem nakladatel vydělal téměř sedm milionů. Zítkův právní zástupce JUDr. Tomáš Sokol se proti rozsudku okamžitě odvolal.

Je pozoruhodné, že na 100 000 českých občanů, kteří jinak knihy příliš nekupují, pocítilo potřebu Mein Kampf vlastnit. Debata o svobodě informací a jejích mezích, kterou rozsudek nad Zítkem opět oživil, ukazuje, jak rozdílné názory v této věci existují. Budeme se jí věnovat v některém z příštích čísel.

Stanovisko FŽO v ČR k celé kauze vyjadřuje výpověď, kterou jako svědek při vyšetřování podal její místopředseda Jiří Daníček.

Nakladatelství Otakar II. vydalo ve velkém nákladu knihu, která je prodchnuta rasovou nenávistí, totalitarismem a antisemitismem. Na základě tezí, které obsahuje, byly pronásledovány, dlouhodobě za nelidských podmínek vězněny a umučeny miliony nevinných lidí. Rozhodující většina Židů v Evropě byla vyvražděna v táborech smrti vyznavači nacistické ideologie, kterou Adolf Hitler formuloval právě v knize Mein Kampf. Mezi jejím textem a vyhlazovacími tábory existuje přímá souvislost. Pokud tato kniha vychází bez patřičného komentáře, který by ji zasadil do historických a ideologických souvislostí a zároveň ukázal, jak vypadalo uskutečňování této ideologie v praxi, jedná se podle našeho názoru jednoznačně o skutek, který šíří a podněcuje národnostní a rasovou nenávist a uráží především dosud žijící oběti nacistického pronásledování. V židovské pospolitosti v České republice neexistuje prakticky nikdo, kdo by nebyl přímo či nepřímo postižen holocaustem. V českých zemích povraždili nacisté 80 000 Židů a židovská komunita se z této katastrofy dodnes nevzpamatovala. Je na místě uvést, že ti, kdo přežili, netušili, že na sklonku jejich životů se opět objeví na knihkupeckých pultech v masovém nákladu kniha, která se stala noční můrou jejich zmařených životů.

Po letech totality je demokracie v České republice stále velmi křehká. Fašizující a rasistické postoje nejsou tak velkou vzácností a jejich nositelé mají tendenci se organizovat. Vedle nacistických symbolů a pozdravů mají nyní - zcela legálně - k dispozici i text, který, vedle toho, že označuje celé národy za podřadné, méněcenné a (především Židy) zodpovědné za všechno zlo světa, obsahuje i návod, jak postupně ovládnutím ulice, násilím a nátlakem likvidovat demokracii a získat politickou moc.

Kdo může zodpovědně tvrdit, že taková četba nesvede a neovlivní další mladé lidi?

Židé v České republice se vydáním knihy Mein Kampf cítí hluboce dotčeni a poškozeni. Mají totiž s jejími čtenáři z let 1933-1945 zcela konkrétní a strašlivé zkušenosti.


Klíčová slova

Michal Zítko, Tomáš Sokol, Jiří Daníček, Adolf Hitler, Otakar II.