Třešť

V něm. pramenech Triesch.

Město na Moravě, 115 km JV od Prahy, 17 km JZ od okr. města Jihlavy. Pravděpodobně od 13. stol. byla T. městečkem, na město byla povýšena r. 1901.

Je možné, že se ž. rodiny usazovaly v T. už v 1. pol. 15. stol. (po vypovězení z Jihlavy), ale nejstarší dochovaný doklad o ž. osídlení pochází až z 1. pol. 17. stol. R. 1671 se do T. přistěhovalo 8 rodin vypuzených z Vídně, r. 1679 tu žilo už 14 rodin a zřejmě existovala ŽO. Během 18. stol. počet ž. obyvatel značně vzrostl: od konce 18. stol. směly v T. bydlet 102 povolené rodiny (ve skutečnosti jich bylo víc, např. 122 rodin r. 1789). R. 1830 zde žilo 750 osob ž. vyznání, r. 1848 to bylo 621 osob (14 % obyvatel), r. 1900 už jen 169 osob (3 %), r. 1930 pouze 64 osob. Rabín byl v T. do r. 1922. Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.

V 18. a 19. stol. působilo v T. několik rabínů - autorů teologických spisů. Narodil se zde rabín Wolf ben Löw Lichtenstadt (zemř. 1827), autor díla Kedušat Jisrael. Do r. 1848 byla v T. činná ješiva.

Ž. čtvrť tvořila SZ část městského jádra: dnešní nám. Svobody s ulicí vedoucí k nádraží a uličky vybíhající z nich k Z. Zřízena jako ghetto nejpozději ve 2. pol. 17. stol. R. 1837 se skládala ze 77 domů. Mnoho pův. budov (v přestavbách po požáru z r. 1824) dochováno.

Synagoga na nám. Svobody, v J části býv. ghetta, Z od hlav. náměstí. Není známo, jde-li o přestavbu starší syn. (zničené r. 1824 požárem), nebo o novostavbu z r. 1825. Klasicistní průčelí s podloubím (jediná syn. s podloubím na čs. území), klenutý sál se štukovou výzdobou. Bohoslužby do 2. svět. války, od r. 1957 budova využita jako sbor církve čs. husitské (vnitřní zařízení se nedochovalo).

Hřbitov 1 500 m JJZ od synagogy, při silnici do Hodic. Založen snad v 17. stol., rozšířen r. 1736 a ve 2. pol. 19. stol. Nejstarší čitelný náhrobek z r. 1705, pohřby do 2. svět. války. Cenný hřb. s náhrobky barokního a klasicistního typu. R. 1981 byl hřb. opraven.


Klíčová slova

Wolf ben Löw Lichtenstadt