Terezínské studie a dokumenty 2002

Nejnovější sborník Terezínské studie a dokumenty 2002, který vydává Institut Terezínské iniciativy (TI), je celý věnován památce spoluzakladatele TI, historika Miroslava Kárného (1919-2001). Na úvod sborníku editorky (Jaroslava Milotová a Eva Lorencová) zařadily také tři příspěvky vztahující se k životu a dílu tohoto předního českého historika holocaustu. Kárného vzpomínky na jeho věznění v koncentračním táboře Kaufering, výběrovou bibliografii jeho více než sta studií i knih z let 1971-2001 a biografický medailon z pera historičky Jaroslavy Milotové, ředitelky Institutu TI a archivářky ŽOP. Autorka v něm připomněla široké spektrum Kárného historických prací i jeho rozsáhlou a inspirativní editorskou činnost. M. Kárný například redigoval (většinou se svou ženou Margitou Kárnou) v letech 1994-2001 osm svazků německého a šest svazků českého vydání sborníků Terezínské studie a dokumenty - jen tato práce představuje redakční přípravu okolo 250 studií, článků a dokumentů.

Do nejnovějšího sborníku s datací 2002 poslali své příspěvky Kárného přátelé, kolegové a spolupracovníci, z nichž některé pro výzkum holocaustu sám získal. Tak Wolfgang Benz, ředitel Centra pro výzkum antisemitismu Technické univerzity v Berlíně, přispěl úvahou na stále aktuální téma, nakolik přežívá ve společnosti pokřivený obraz terezínského ghetta (Vnucené iluze). V jistém smyslu opačným směrem obrátila svou pozornost historička a překladatelka Ruth Bondyová v eseji o vlivu terezínského ghetta na život jeho bývalých vězňů (Minulost neuplynula). Jednomu z klíčových dokumentů protektorátní protižidovské jurisdikce se věnuje J. Milotová ve studii K historii Neurathova nařízení o židovském majetku - především o toto nařízení se opírali nacisté v letech 1939-45 při své dalekosáhlé majetkové loupeži, zvané arizace. Doplňující text k tématu přinesl švýcarský historik Daniel C. Schmid, který se věnuje česko-švýcarským vztahům za 2. sv. války, ve studii o arizaci židovských sladoven v protektorátu. Mladá historička Anna Hájková navazuje na svou studii o osudu holandských Židů v Terezíně, otištěnou v loňském sborníku. U nás zatím nejobsažnější biografii terezínského velitele SS Siegfrieda Seidla napsal mladý historik z Památníku Terezín Tomáš Fedorovič.

Editorky do sborníku zařadily i texty, které se přímo netýkají terezínské tematiky. Důležitými otázkami konečného řešení na Slovensku se zabývají dva přední slovenští historikové holocaustu Katarína Hradská a Ivan Kamenec. K. Hradská píše o činnosti pověstného německého poradce pro židovskou problematiku na Slovensku Dietera Wislicenyho, I. Kamenec se věnuje neúspěšným pokusům slovenských úřadů a vlády o obnovení deportací Židů ze země v roce 1942. Historička Alena Hájková sepsala životní příběh účastníka hnutí odporu, plzeňského rodáka Karla Körpera. Sborník přináší i dva články a jeden dokument týkající se u nás málo známé historie židovského ghetta v polském městě Zamosc (poblíž Belzecu). Polský historik Adam Kopciowski se zabývá dějinami židovské rady v Zamosci a osudy jejích členů; obecně jde o jedno z nejkontroverznějších témat historie nacistického konečného řešení židovské otázky. Český historik Lukáš Přibyl informuje o jednom zdařilém útěku ze Zamosce - manželé Armin a Ruth Backovi (po válce přijali své krycí jméno Dobešovi) přežili zbytek války pod falešnou identitou na Slovensku. O pochodu smrti z koncentračního tábora Schwarzheide (pobočný tábor KT Sachsenhausen) píše historik Jakov Tsur, spolupracovník Muzea bejt Terezín v Givat Chajim Ichud.

Významná izraelská historička Livie Rothkirchenová přispěla do sborníku objevnou informací o první autentické zprávě o začátku vyhlazování Židů, která vyšla v deníku The Times16. prosince 1939 pod názvem Nacistický plán. Kamenitá cesta k vyhlazení. Za autora tohoto výjimečného textu Rothkirchenová označuje uznávaného anglického historika L. B. Namiera (1888-1960). Historik Jan Němeček z Historického ústavu AV ČR napsal studii na dosud ne zcela probádané a kontroverzní téma Československý londýnský politický exil a židovská otázka. Ekonom a publicista Jan Osers přispěl informací o knize vzpomínek pražského rodáka profesora Jiřího Kosty (nar. 1921), který patřil v 60. letech k reformnímu týmu ekonoma Oty Šika a po r. 1968 se stal profesorem na frankfurtské univerzitě. (Kostovy vzpomínky vyšly německy a nedávno i česky pod názvem Život mezi úzkostí a nadějí v nakl. Paseka.) Závěr kvalitně sestaveného a zajímavého sborníku tvoří objevná studie Miroslava Kryla z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem o některých vnějších okolnostech vzniku a zveřejnění díla významného českého židovského spisovatele: Ke vzniku románu Jiřího Weila Na střeše je Mendelssohn.

Lorencová, Eva a Milotová, Jaroslava. Terezínské studie a dokumenty 2002. Praha: Institut Terezínské iniciativy a Academia, 2002. 371 s.


Klíčová slova

Miroslav Kárný, Jaroslava Milotová, Eva Lorencová, Margita Kárná, Wolfgang Benz, Ruth Bondyová, Daniel C. Schmid, Anna Hájková, Siegfried Seidl, Tomáš Fedorovič, Katarína Hradská, Ivan Kamenec, Dieter Wisliceny, Alena Hájková, Karel Körper, Adam Kopciowski, Lukáš Přibyl, Jakov Tsur, Livie Rothkirchenová, L. B. Namier, Jan Němeček, Jan Osers, Jiří Kosta, Miroslav Kryl, Kaufering, Zamosc, Schwarzheide, Paseka