Případ Antona Mallotha

Čeká se na rozhodnutí soudu

Před několika lety navštívil Malou pevnost německý židovský žurnalista a spisovatel Peter Finkelgrün. Jeho rodiče uprchli na počátku války z okupované Prahy a on sám se narodil v Šanghaji. Po válce se se svou matkou vrátil do Prahy. V roce 1951 emigroval s babičkou do Izraele. Z jejího vyprávění věděl o tom, že jeho dědeček Martin Finkelgrün zahynul v Malé pevnosti v Terezíně. Teprve později se od přítelkyně své babičky Běly Krausovédozvěděl, že to byl Anton Malloth, kdo má jeho smrt na svědomí. Dokumentaci rodinné historie věnoval velké úsilí a na tomto základě také vznikla jeho knížka Haus Deutschland, oder Die Geschichte eines ungesühnten Mordes, kterou vydalo v roce 1992nakladatelství Rowohlt - Berlin a v roce 1995Nakladatelství Lidové noviny.

Při této návštěvě mně vyprávěl příběh své rodiny a spolu s docentem Blodigem jsme se pokoušeli identifikovat místo tohoto zločinu i další prostory spojené s vraždou jeho dědečka. Později navštívil Památník ještě několikrát a vždy mne informoval, jak pokračuje jeho pátrání a snaha o potrestání vraha. Obrátil se na mne i v květnu tohoto roku. Především mne informoval o tom, že se mu podařilo získat vyjádření právních expertů o tom, že Malloth je osobou bez státní příslušnosti, a není tedy chráněn proti vydání k trestnímu stíhání v BRD. Zároveň mě požádal o pomoc a podporu úsilí, aby byl vydán do rukou české justice k trestnímu stíhání.

Informoval jsem prezidium FŽO a následně jsem dopisem požádal tehdejší ministryni spravedlnosti JUDr. Vlastu Parkanovou o její stanovisko k této kauze a o sdělení, zda bylo žádáno našimi orgány o Mallothovo vydání, případně o informaci o způsobu dalšího postupu v této záležitosti. V odpovědi na tento dopis bylo konstatováno, že ministerstvo spravedlnosti požádalo tehdejšího spolkového ministra spravedlnosti pana Jortziga o vyjádření k problému státního občanství A. Mallotha. V případě, že bude potvrzeno, že Maloth není státním občanem BRD, budou zváženy varianty dalšího postupu, včetně žádosti o jeho vydání.

V tomto dopise jsou rekapitulovány následující skutečnosti: Anton Malloth byl v roce 1948 v Československu odsouzen k trestu smrti. V roce 1969 byl tento rozsudek v plném rozsahu zrušen, byl dán souhlas k obnově řízení a trestní věc byla vrácena do stadia přípravného řízení trestního, v rámci něhož měly být shromážděny další důkazy a poté vznesena obžaloba pro trestné činy, kterých se měl Anton Malloth dopustit jako velitel stráže SS v Malé pevnosti v Terezíně.

Přípravné řízení bylo uzavřeno v roce 1969. Z důvodu neznámého místa pobytu Antona Mallotha, stejně jako s ohledem na jeho tehdejší německou státní příslušnost, rozhodla v roce 1971 tehdejší Československá vládní komise pro pronásledování nacistických válečných zločinců požádat příslušné orgány Spolkové republiky Německo o převzetí trestního řízení, do té doby vedeného v Československu. Žádosti německá strana vyhověla, neboť v té době již bylo trestní řízení proti Antonu Mallothovi vedeno i příslušnými německými orgány.

Podle dalších informací obsažených v dopise se celou záležitostí zabývá Centrála pro pronásledování nacistických válečných zločinců Státního zastupitelství v Dortmundu. Úředník této instituce rovněž navštívil loni v dubnu Prahu, vyslechl další svědky a zkoumal archiválie, vztahující se k působení Antona Mallotha v Terezíně. Podle názoru JUDr. Parkanové se podaří shromáždit dostatečný důkazní materiál, aby mohl být souzen ve SRN. Podle těchto informací tedy v současnosti neexistuje žádný pravomocný rozsudek, na jehož základě by bylo možné vystavit mezinárodní zatykač a ani není možné podat návrh soudu na jeho vydání k trestnímu stíhání v České republice, neboť je stíhán v Německu. Poslední překážkou je oficiálně dosud nepotvrzený statut Antona Mallotha jako osoby bez státní příslušnosti.

Po jmenování nové vlády jsem oslovil nového ministra, JUDr. Otakara Motejla. Požádal jsem o informace o dalším vývoji a o jeho názor na možnost stíhání Antona Mallotha v České republice. Písemnou odpověď jsem neobdržel, nicméně jsem měl příležitost hovořit s panem ministrem na konfereneci Forum 2000 v říjnu. Podle toho, co mi sdělil, je třeba nyní vyčkat rozhodnutí soudu, který jedině může definitivně potvrdit, že A. Malloth nepožívá ochrany SRN, protože není občanem tohoto státu. Pokud soud dojde k tomuto závěru, bude Česká republika žádat o jeho vydání k trestnímu stíhání. Ministr vyjádřil také jistou obavu, zda bude možné, vzhledem ke shromážděným důkazům i stáří svědků, dovést následné soudní řízení k úspěšnému závěru.


Klíčová slova

Peter Finkelgrün, Martin Finkelgrün, Běla Krausová, Anton Malloth, Vlasta Parkanová, Jortzig, Otakar Motejl, Šanghaj, Berlin, Rowohlt, Nakladatelství Lidové noviny, Centrála pro pronásledování nacistických válečných zločinců Státního zastupitelství v Dortmundu, Forum 2000, Československo, Česká republika