O třech nových knihách

Mikulov, Bezdružice, Průvodce židovskou střední Evropou

Dobová pohlednice ze sbírky F. Bányaie

Kniha Soni Nezhodové Židovský Mikulov je odborně zpracovaná, ale přístupným jazykem napsaná monografie, chronologicky probírající historický vývoj, vnitřní život a obyvatele nejvýznamnější moravské židovské obce (a po Praze bezesporu druhé nejvýznamnější židovské obce na území našeho státu).

Autorka značně obsažného textu (kniha má 424 stran) čerpala z bohatých materiálů uložených v různých archivech, z rozsáhlé dosavadní knižní i časopisecké literatury a také z velmi zajímavých vzpomínek pamětníků a z rodinných archivů mikulovských rodáků žijících v zahraničí. Právě díky citovaným písemným záznamům těchto osobních vzpomínek, autorčiným osobním setkáním s rodáky i zařazením fotografií z rodinných pozůstalostí získala kniha důležitý aktuální rozměr, spojující historii s dneškem.

Kromě demografického, administrativně- právního a stavebního vývoje židovské obce probírá kniha podrobně i dějiny moravského zemského rabinátu (zemští rabíni sídlili až do poloviny 19. století v Mikulově), život a dílo jednotlivých rabínů a představitelů obce, systém spolků a nadací, život a dílo zdejších významných rodáků působících jinde (především ve Vídni). Jedna z kapitol je věnovaná časově krátké, ale velmi záslužné činnosti mikulovského židovského muzea pro Moravu a Slezsko.

Značnou pozornost věnuje autorka důležitým sociologickým a sociologicko-politickým problémům 1. poloviny 20. století: otázce židovské identity, vztahu k náboženství, užívanému jazyku, deklarované národnosti a státní příslušnosti. Jde především o problémy související s rozpadem Rakouska- Uherska, se snahami o národní sebeurčení nebo autonomii německy mluvících oblastí Československa a o vzrůstající antisemitismus sudetoněmeckých politických stran, to vše prožívané v mikroregionu Mikulovska. Citelným technickým nedostatkem této významné a záslužné publikace je snad jen absence plánku města nebo aspoň jeho židovské části. Text knihy totiž na mnoha místech uvádí historická i dnešní jména ulic a náměstí nebo topografické údaje, v nichž se čtenář bez plánku nemůže orientovat.

Židovský Mikulov vydala Matice moravská jako 19. svazek Knižnice Matice moravské v Brně roku 2006.

Konzervátor památkové péče Franz Busl a jeho manželka, lékařka Ingild Janda-Busl, žijí v Bavorsku a už několik desetiletí se zabývají dějinami zaniklých západočeských židovských obcí a dokumentací jejich památek, především hřbitovů. Nedávno vydali knihu Die Geschichte der jüdischen Gemeinde in Weseritz / Bezdružice, německy psanou historii bezdružické židovské komunity, která je pravděpodobně doposud nejrozsáhlejší monografií (544 stran) věnovanou jen jediné židovské obci na českém území.

Na základě excerpce velkého množství archiválií z českých, izraelských, rakouských a německých archivů, údajů z dosavadní literatury, výsledku nedávných terénních průzkumů, vzpomínek pamětníků i na základě dokumentárního materiálu (včetně fotografií) získaného od zřejmě jediného rodáka žijícího dnes v Izraeli, sestavili autoři velmi podrobný obraz vzniku, vývoje a zániku židovské komunity v malém západočeském městě. V knize najdeme jmenovité soupisy židovských rodin z různých dob, informace o způsobech obživy (obchodních odvětvích a řemeslech), o vztazích s vrchností a úřady, o jednotlivých rabínech, kantorech, učitelích a mohelech, uvedena jsou podrobná demografická data včetně frekvence porodů, sňatků a úmrtí (se statistikou příčin úmrtí uvedených v matrice). Zpracována je stavební historie a dnešní stav židovské čtvrti (s chronologií vlastníků jednotlivých domů), synagogy (s informací o obsahu nalezené genizy) a hřbitova.

Zvláštní pozornost autoři věnují ekonomickým a právním záležitostem, které přibližují na konkrétních příkladech (pojem familianta a chráněného Žida, povolování sňatků, pachtýřské smlouvy, různé podnikatelské aktivity v době feudalismu apod.). Zpracovány jsou i události roku 1938: tzv. křišťálová noc, tragické osudy posledních židovských rodin a jejich majetku. Dokumentární hodnotu publikace zvyšuje skutečnost, že přináší podobné cenné údaje i o židovských rodinách, synagogách, modlitebnách a rituálních lázních v dalších lokalitách na území bezdružického panství (Cebiv, Dolní Jamné, Krsy, Lestkov, Okrouhlé Hradiště a Skupeč).

Die Geschichte der jüdischen Gemeinde in Weseritz / Bezdružice vydal Buchhandlung Eckhard Bodner jako 5. svazek edice německé Společnosti pro dějiny a kulturu chebského euroregionu - Euroregio Egrensis v Pressath 2006.

KnihaRuth Ellen Gruberové Jewish Heritage Travel. A Guide to Eastern Europe je anglicky psaný průvodce po židovských památkách středovýchodní Evropy. Kniha čtenáře seznamuje s přehledem židovských dějin a vybranými židovskými památkami České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska, Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Makedonie, Bulharska, Ukrajiny a Litvy (např. na českém území tento průvodce představuje na 44 stránkách 55 nejvýznamnějších lokalit). Autorka uvádí i několik set webových nebo poštovních adres jednotlivých židovských obcí a jejich institucí, přesné kontakty na správce některých hřbitovů apod.

Text knihy se výrazně liší od jiných turisticko-informačních publikací především citovějším, sympaticky subjektivním přístupem k tématu. Kromě převažujících věcných, suše informativních dat nám totiž autorka poskytuje i něco navíc: u mnoha popisovaných lokalit (především hřbitovů) si všímá nálady místa, barev, okolní přírody i rozhledu po krajině. Porovnává dojmy ze své předchozí návštěvy téhož místa s novými poznatky (opravy a rekonstrukce staveb, oživení místa nebo naopak jeho opuštěnost a postupující chátrání), zmiňuje se i o zajímavých setkáních s místními lidmi (často posledními židovskými obyvateli nebo vlastivědnými znalci, ale někdy i neochotnými ignoranty). Jewish Heritage Travel. A Guide to Eastern Europe vydalo nakladatelství National Geographic ve Washingtonu r. 2007. Jde o druhé, podstatně rozšířené vydání (338 stran) z roku 1992.

Všechny tři knihy jsou dostupné např. v knihovně Židovského muzea v Praze.


Klíčová slova

Franz Busl, Ingild Janda-Busl, Ruth Ellen Gruberová