Mezi zaslepenými blázny

Tak se jmenuje filmový dokument Martina Šmoka a Petra Bokao životě a práci rabiho Michaela Weissmandela. Film vznikal v letech 1994-98, jeho tvůrci sbírali materiál v Kanadě, USA, Izraeli a v Evropě. Finančně je podpořily Národní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie a Česká televize.

Slovenský ortodoxní rabín Michael Dov Weissmandel byl klíčovou postavou takzvané bratislavské pracovní skupiny. Tato neprávem zapomenutá ilegální organizace, působící za druhé světové války na Slovensku, se podílela na většině aktivit podzemních hnutí střední Evropy snažících se o záchranu evropských Židů před holocaustem. Její jedinečnost spočívala hlavně v tom, že se v ní k boji s nepřítelem spojili Židé zcela odlišných světových názorů - od ortodoxního rabína Weissmandela přes moderní intelektuály až po levicové sionisty.

Pracovní skupina stála mimo jiné za vznikem slovenských pracovních táborů, které měly zabránit deportaci slovenských Židů do Polska, a podílela se na organizaci převaděčské sítě pro židovské uprchlíky. Weissmandel se také snažil do Turecka, Švýcarska a Palestinyrozšiřovat své vlastní kopie Vrbovy a Wetzlerovy zprávy o továrnách smrti v Polsku. Nejkontroverznější aktivitou hnutí odporu byl Weissmandelův plán na záchranu všech evropských Židů. Mělo se tak stát pomocí obrovských úplatků představitelům místní moci i nejvyšším pohlavárům třetí říše. Členové pracovní skupiny byli přesvědčeni, že se jim úplatky podařilo zastavit deportace Židů ze Slovenska, a to na dva roky, od podzimu 1942 až do vypuknutí Slovenského národního povstání v roce 1944. Věřili též, že pokud podplatí správnou osobu, dokážou zastavit probíhající genocidu Židů v celé Evropě, a vedli o tom přímá jednání s vysokými důstojníky SS. Tyto aktivity se však nikdy nedočkaly předpokládané podpory židovských organizací svobodného světa. Svůj model vyjednávání přímo s nepřítelem pak bratislavská pracovní skupina přenesla roku 1944 do Maďarska, kde došlo ke známým jednáním Joela Branda a Rudolfa Kastnera přímo s Adolfem Eichmannem.

Pro film se podařilo získat unikátní svědectví mnoha ortodoxních Židů, Weissmandelových přátel, kteří se jinak vyhýbají fotografickým přístrojům a styku s moderním světem. Zaznějí v něm vzpomínky žáků nitranské ješivy, židovské náboženské školy, která díky Weissmandlovi existovala až do podzimu 1944, a byla tak poslední funkční židovskou náboženskou školou v celé nacistické Evropě. Ve filmu byla zaznamenána i svědectví aktivistů sionistického podzemního hnutí, kteří s Weissmandlem a pracovní skupinou spolupracovali na většině záchranných operací včetně marné snahy o narušení deportací maďarských Židů v létě roku 1944.

Výzkum a scénář: Martin Šmok; režie: Petr Bok; kamera: Jiří Zeiner; hudba: Zbyněk Matějů. Vyrobila: Česká televize, tvůrčí skupina Anny Beckové. Další informace o filmu se dozvíte na webové stránce: http://www. verafilm.cz

Film bude promítán v experimentálním prostoru Bio Roxy (Dlouhá 33, Praha 1) v úterý 25. května od 19 hodin, v televizi pak v září 1999 na ČT 2 (přesný termín oznámíme). Vstupenky lze zakoupit v pokladně kina a v obvyklých předprodejích.


Klíčová slova

Martin Šmok, Petr Bok, Michael Dov Weissmandel, Joel Brand, Rudolf Kastner, Adolf Eichmann, Jiří Zeiner, Zbyněk Matějů, Národní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, Česká televize, Slovensko, Polsko, Turecko, Švýcarsko, Palestina, Maďarsko