Jindřichův Hradec

V něm. pramenech Neuhaus.

Okresní město v Čechách, 110 km JJV od Prahy. Na město byl J. H. povýšen před r. 1255. Městská památková rezervace.

Povolení usadit v J.H. 8 ž. rodin pochází z r. 1294, není však známo, jestli bylo realizováno. Dokladem o ž. osídlení je až zpráva o pogromu r. 1337 nebo 1338. Ve 2. polovině 14. stol. tu žily 4 rodiny, r. 1682 už 6 rodin (snad od konce 16. stol. existovala malá modlitebna), r. 1779 žilo ve městě 9 rodin (67 osob), r. 1849 to bylo 12 rodin (75 osob, tj. asi 1 % obyvatel), r. 1880 snad maximum 301 osob ž. vyznání (3 %), r. 1930 ještě 234 osob (2 %). Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.

Ve 2. pol. 19. stol. v J. H. krátce vycházel čtrnáctideník Israelitische Gemeindezeitung. R. 1884 zdejší rabín Leopold Thorsch vydal český překlad učebnice ž. náboženství Or tora vener micva od L. Breuera. Od r. 1915 tu byl rabínem Michal Rachmuth, autor česky psaných učebnic ž. dějin a literatury. Profesor zdejšího gymnázia Franz Josef Beranek (1902 Břeclav - 1967 Giessen, Německo) je autorem jediné vědecké studie o nářečích jidiš na čs. území (z r. 1935). - V J. H. se narodili operní dirigent Kurt Adler (1907-1977 USA), operní pěvec-basista Národního divadla Karel Berman (1919-1995 Praha) a malíř Robert Piesen (1921-1977 Ejn Hod, Izrael).

Ž. domy byly nejpozději od 16. stol. soustředěné ve zvláštní uličce. Snad šlo už tehdy o Kostelní ul. (150 m S od hlavního náměstí), při jejíž Z straně je od 1. poloviny 18. stol. doložen blok 4 ž. obytných domů. Po požáru z r. 1801 byly domy přestavěny do dnešní podoby. V obecním domě čp. 188 býval rabinát, škola a zimní modlitebna.

Stará synagoga stála v Kostelní ul., mezi ž. domy. Postavena nebo přestavěna ze starší budovy r. 1770, po požáru obnovena r. 1803.)

Větší nová synagoga postavena r. 1867 v novogotickém slohu na místě staré synagogy. Bohoslužby do 2. svět. války, od r. 1952 využitá jako sbor Církve čs. husitské (původní zařízení se nedochovalo).

Hřbitov na J okraji města, 1 500 m JJZ od synagogy, 1 000 m JJZ od zámku, na svahu nad V břehem řeky Nežárky. Údajně založen r. 1400, zvětšen v 16., 18. a 19. stol. Nejstarší čitelný náhrobek z r. 1714, pohřby i po 2. svět. válce. Cenné náhrobky barok. typu. Funkcionalistická obřadní síň z r. 1937 s pův. zařízením.

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Chlum u Třeboně

též: Chlumetz

Obec 21 km JJZ, modlitebna doložena v 2. polovině 19. stol.

Kardašova Řečice

Město 12 km SZ, poslední synagoga z r. 1864 zbořena r. 1958-59, zbytek malého ghetta, hřbitov snad z 1. poloviny 17. stol. s náhrobky od 18. stol.

Lomnice nad Lužnicí

Město 22 km JZZ, modlitebna doložena v 2. polovině 19. stol.

Nová Bystřice

též: Neu-Bistritz

Město 15 km JV, synagoga z r. 1887 přestavěna po r. 1990 na obchodní budovu, hřbitov z r. 1879, zdemolovaný nacisty, byl po r. 1990 částečně rekonstruován.

Nová Včelnice

též: Nový Etynk, Neu-Ötting

Městečko 12 km SSV, synagoga z počátku 19. stol. přestavěná na obytný dům, hřbitov z roku 1800 s čitelnými náhrobky od r. 1830.

Stráž nad Nežárkou

též: Platz

Městečko 11 km JZ, synagoga snad z 1. třetiny 19. stol. využitá jako prodejna, hřbitov založený před r. 1810.

Suchdol nad Lužnicí

též: Suchenthal

Obec 30 km JJZ, modlitebna doložena v 2. polovině 19. stol.

Třeboň

též: Wittingau

Město 23 km JZ, synagoga z 2. poloviny 19. stol. adaptovaná na obytný dům, hřbitov z r. 1900.

Další významná místa:

České Velenice

Před komunálním hřbitovem v obci České Velenice (40 km J) bylo v letech 1944-45 pohřbeno 486 vězňů pocházejících z Maďarska, obětí pochodu smrti z neznámého konc. tábora.


Klíčová slova

Leopold Thorsch, Michal Rachmuth, Franz Josef Beranek, Kurt Adler, Karel Berman, Robert Piesen, Chlumetz, Neu-Bistritz, Nový Etynk, Neu-Ötting, Platz, Suchenthal, Wittingau