Dobříš

Město v Čechách, 40 km JZ od Prahy, 15 km SV od okr. města Příbrami. D. byla zřejmě už v 15. stol. městečkem, znovu byla povýšena na městečko v r. 1569, od poloviny 19. stol. je považována za město.

Ž. osídlení doloženo od r. 1645. R. 1675 tu žily 2 rodiny, r. 1724 už 7 rodin, r. 1793 to bylo 14 rodin (82 osob), r. 1846 nejméně 26 rodin, r. 1880 celkem 180 osob ž. vyznání (5 % obyvatel), r. 1900 maximum 243 osob (6 %), r. 1930 už jen 88 osob (2 %). Rabínský úřad byl od r. 1926 neobsazený. Náb. obec existovala nejpozději od 1. poloviny 18. stol., po 2. svět. válce nebyla obnovena.

Z D. pocházel významný pracovník českožid. hnutí, redaktor Kalendáře českožidovského Karel Fischer (1860-1907 Praha). Jako lékař zde v letech 1854-61 působil jeden ze zakladatelů českožid. hnutí, básník a publicista Siegfried Kapper (1821 Praha-1879 Pisa).

Ghetto v D. nebylo, ž. rodiny žily vždy rozptýleně mezi ostatním obyvatelstvem.

Stará synagoga postavena r. 1777 za SZ stranou náměstí, užívána do r. 1904. Po zrušení změněna na taneční a divadelní sál, později na tělocvičnu. Zbořena údajně po r. 1960.

Nová synagoga Z od náměstí, na nároží ul. Rosovické a Čs. armády. Postavena r. 1903-04 v novorománském slohu (arch. A. Richter). Orientována k severu (což je v našich zemích ojedinělá výjimka). Bohoslužby do 2. svět. války, po r. 1950 přestavěna na městský kulturní dům (odstraněna věž nad jižním průčelím, hlavní sál rozdělen do dvou podlaží).

Hřbitov 1,5 km SV od náměstí, na návrší nad sídlištěm. Založen snad v polovině 17. stol., rozšířen r. 1781 a 1863. Nejstarší čitelný náhrobek (dnes nezvěstný) datován 1650, pohřby do 2. svět. války. Moderní náhrobky za nacist. okupace odvezeny. Celkem asi 1 000 pohřbů. Cenné náhrobky barokního typu. Po r. 1985 byl hřb. radikálně zmenšen (ponechána jen nejstarší část).

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Čelina

11 km JV, malé vesnické ghetto se synagogou z 19. stol., adaptovanou na obytný domek, hřbitov snad z 18. stol. s náhrobky od počátku 19. stol.

Čím

15 km V, modlitebna doložena v 19. stol.

Dlouhá Lhota

též: Lang-Lhota, Langen-Lhota

8 km JZ, modlitebna doložena v 19. stol.

Druhlice

6 km J, modlitebna doložena v 19. stol.

Hluboš

11 km JZZ, modlitebna doložena v 19. stol.

Mníšek

Město 11 km SV, synagoga z r. 1875 adaptovaná na obytný dům.

Nový Knín

též: Neu-Knin

Město 9 km V, modlitebna existovala v 19.-20. stol.

Příbram

též: Pibrans

Město 15 km JZ, synagoga z r. 1873-74 zbořena r. 1969, hřbitov z 2. pol. 19. stol., rodiště předního českožidovského činitele, filozofa a publicisty Jindřicha Kohna (1874-1935 Praha).

Trhové Dušníky

Městečko 13 km JZ, modlitebna existovala v 19. stol., rodiště něm. píšícího básníka a prozaika Moritze Hartmanna, pseud. Maurizius Pfaffe (1821-1872 Oberdöbling, Rakousko).


Klíčová slova

Karel Fischer, Siegfried Kapper, Jindřich Kohn, Moritz Hartmann, Maurizius Pfaffe, Lang-Lhota, Langen-Lhota, Neu-Knin, Pibrans