Skupina Židů pocházející převážně z oblastí Německa a z části Francie, kteří po vyhnání ze západu Evropy ve středověku a ranném novověku žili především ve střední a východní Evropě. Od raného středověku tento výraz používá jako označení souboru kulturních, náboženských, jazykových a tradičních znaků židovstva střední a východní Evropy - na rozdíl od sefardů, od nichž je právě rozdíly v těchto oblastech odlišují (jazyk jidiš; sefardský jazyk - ladino).