Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2017

Ve 13 městech a obcích České republiky se bude v pondělí 24. dubna 2017 konat 12. ročník připomínkové akce Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - JOM HA-ŠOA. Vedle již tradičních měst, jakými jsou Praha, Brno, Olomouc, Liberec, Sušice, Kolín, Kutná Hora, Plzeň, Havlíčkův Brod a Blatná, se letos ke čtení připojilo i Ústí nad Labem, Kosova Hora a Klatovy.

Celorepublikovou záštitu nad akcí převzal ministr kultury, pan Daniel Herman, který zároveň přislíbil účast na pražském čtení.
 
Pokud byste měli zájem o vytvoření vlastního seznamu jmen, prosím kontaktujte nás na adrese database@terezinstudies.cz, a to nejpozději do pátku 14. dubna.

Jádrem akce je maraton čtení jmen jednotlivých žen, mužů a dětí, kteří byli kvůli svému přisouzenému židovskému nebo romskému původu pronásledováni, perzekvováni a zavražděni během druhé světové války. Cílem akce je přizvat všechny k aktivnímu uctění památky obětí holocaustu. Akce se koná na veřejných prostranstvích jako centrech současného společenského života. K připomínce obětí holocaustu jsou zváni všichni obyvatelé České republiky i její návštěvníci bez rozdílu jazyka, náboženství a kulturního zázemí. 

Pojďme společně symbolicky vrátit oběti bezpráví do naší společné paměti veřejnou vzpomínkou - přečtením jejich jmen. 

Akce začíná ve všech místech společně ve 14 hodin.
 
Místa a časy konání: 

• Brno: Moravské náměstí, 14 až 17 hodin

• Blatná: Tř. J. P. Koubka, 14 až 15 hodin

• Havlíčkův Brod: Havlíčkovo náměstí, 14 až 16 hodin

• Klatovy: u pomníku obětem holocaustu na souběhu ulic Randova a Denisova, 14 až 16 hodin

• Kolín: Karlovo náměstí, 14 až 16 hodin

• Kosova Hora: Synagoga Kosova Hora, 14 až 15 hodin

• Kutná Hora: Městská knihovna v Kutné Hoře, 14 až 16 hodin

• Liberec: náměstí Dr. E. Beneše, 14 až 15:30

• Olomouc: Horní náměstí, 14 až 16 hodin

• Plzeň: Smetanovy sady, U branky, 14 až 17 hodin

• Praha: náměstí Jiřího z Poděbrad, 14 až 17 hodin

• Sušice: náměstí Svobody, 14 až 15:30

• Ústí nad Labem: piazzetta před Hraničářem, 14 až 15:30 hodin

 

Pro více informací sledujte náš facebook .

Koncert při příležitosti Jom ha-šoa

Židovské muzeum v Praze srdečně zve na koncert u příležitostii letošního Jom ha-šoa, 24. dubna od 19.00 hodin v Maiselově synagoze vystoupí BENNEWITZOVO KVARTETO & SOŇA ČERVENÁ.

Na programu je melodram Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka Viktora Ullmanna v podání vynikající české herečky a operní pěvkyně Soni Červené, Pět kusů pro smyčcové kvarteto Erwina Schulhoffa a Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“ Leoše Janáčka. Vstupenky na koncert možno zakoupit v předprodeji v Maiselově synagoze, v Informačním a rezervačním centru ŽMP (Maiselova 15, Praha 1), v síti Ticket Art, popřípadě na místě před koncertem. Výtěžek ze vstupného bude věnován na nahrávání rozhovorů s pamětníky šoa. 

Vstupné 230 Kč / 150 Kč.

 

Více podrobností a program na webu Židovského muzea v Praze.

Kolokvium k tématu tzv. cikánského tábora v Letech u Písku

5. dubna 2017 se zástupci Institutu Terzínské iniciativy zúčastní jednodenního kolokvia věnovaného problematice historie a současného diskurzu tzv. cikánského tábora v Letech u Písku a holocaustu Romů obecně, které pořádá Muzeum romské kultury v Brně.

V dopoledním bloku přednášek vystoupí historik Michal Schuster s příspěvkem "Holocaust Romů v českých zemích - současný stav výzkumu a databáze obětí".

Odpoledne představí naše lektorky Marie Smutná a Tereza Štěpková workshop "Rozprava nad zákonem 'O potulných cikánech' z roku 1927." Kapacita workshopu je omezená, přihlašujte se prosím na e-mailulektor@rommuz.

Celodenní program završí veřejná debata Genocida Romů a její připomínání  na půdě Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Vstup na kolokvium i na odpolední debatu je volný.

Bližší informace a podorbný program najdete na webu Muzea romské kultury.

Výstava Školákem ve válečných letech

Slavnostní zahájení výstavy Školákem ve válečných letech, která je výsledkem práce 15 týmů mladých lidí ze škol celé České republiky se uskuteční ve středu 15. března 2017 od 15 hodin ve vestibulu Pedagogické fakulty univerzity Karlovy v Praze.
 
Součástí vernisáže bude komentovaná prohlídka výstavy za účasti většiny tvůrců - školních týmů, které se do projektu zapojily, a odborných garantů jednotlivých panelů.

V rámci doprovodného programu bude promítán film Vyšší princip - promítání bude spojeno s komentářem historika PhDr. Petra Koury, Ph.D. a Ludmily Fousové a Antonína Dvořáka - pamětníků událostí, které byly inspirací literární předlohy tohoto snímku.

Program:
15:00 – 15:30: slavnostní zahájení
15:30 – 16:00: komentovaná prohlídka
16:00 – 16:30: přestávka na občerstvení
16:30 – 18:30: promítání filmu Vyšší princip s komentářem historika PhDr. Petra Koury, Ph.D. a pamětníků Ludmily Fousové a Antonína Dvořáka
 
Výstava bude k vidění do 8. května v provozní době Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
 
Podrobnosti o projektu naleznete na jeho webových stránkách a na facebooku.
 
Na projektu se podílel Památník Terezín, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Institut Terezínské iniciativy a Národní institut pro další vzdělávání. Slavnostní vernisáž finančně podpořil Nadační fond obětem holocaustu.

Historikové z Warwicku protestují proti rasismu

Historický ústav ve Warwicku má dlouhou tradici veřejného angažmá svých akademických pracovníků, jež sahá až k samotným zakladatelům, mezi něž patřil i E. P. Thompson. Následky referenda o Brexitu nás šokovaly a nárůst rasismu v nás vzbuzuje hněv. Týden po stranické konferenci britských konzervativců, kde bez jakýchkoli rozpaků zaznívala rasistická rétorika, jsme se rozhodli nezůstat dále vůči těmto změnám pasivní. Domníváme se, že v takových okamžicích je odpovědností akademických pracovníků nezůstat mlčet. Jako historikové máme povinnost nikoli jen bádat, nýbrž i jednat a být ochotni říkat pravdu tváří v tvář těm, kdo v daném okamžiku třímají otěže státní moci. Věříme, že tímto svým prohlášením neoslovíme jen britské publikum. Věříme, že nejen akademici, nýbrž i angažovaná veřejnost v ostatních zemích řeknou "ne" předsudkům a připojí se ke společnému boji za sociálně spravedlivý svět, v němž není místo pro vylučování druhých. 
My, historikové z Warwické univezity, vyjadřujeme velké znepokojení nad rasismem, který se po Brexitu stává v Británii běžnou věcí.

V zemích, jež byly považovány za bašty liberální demokracie, jsme svědky silného autoritativního obratu. Výsledek posledních amerických voleb je toho jen nejdramatičtějším příkladem. Máme oprávněné obavy z Trumpova úspěchu a závažné negativní změny zažíváme i v Británii.

Od 23. června začala v Británii jedna z největších vln rasismu naší doby. Týká se hlavně přistěhovalců z Evropské unie: Poláci jsou uráženi jako hmyz, jeden Polák a Čech byli dokonce zavražděni, matky s dětmi jsou napadány na ulici. V říjnu se jeden z polských obchodů v Coventry stal terčem žhářského útoku, pravděpodobně s rasistickým podtextem. Podobným útokům čelí také černoši a etnické minority. Považujeme to za bolestnou připomínku faktu, že pokud jsou legitimizovány určité formy rasismu, jejich záběr se rozšiřuje. V takové atmosféře se nelze divit, že homofobní útoky vzrostly o 147 procent.
 

Dějiny se tvoří teď

Mainstreamová média přistoupila na mýtus o imigraci jako zdroji všech nemocí národa. Hlasy, které proti tomu protestují, mizí z veřejné sféry. Pozorujeme, jak se jazyk xenofobů a krajně pravicového okraje britské společnosti stává normou a jak se z úst příslušníků politické elity sypou dříve nemyslitelné výroky.
Právě teď se tvoří dějiny, a to takovým tempem, že je snadné propadnout pocitu, že nemáme kontrolu nad směrem, kterým nás unášejí. Přesto jako historikové věříme, že jsou to lidé, kdo určuje jejich běh – svojí každodenní činností, rozhodnutími a úsilím, či lhostejností vůči společnosti, ve které žijeme. Intelektuálové (stejně jako kdokoli jiný) by nyní neměli jen rozjímat a nečinně přihlížet, ale vystoupit a ozvat se.
Xenofobie propukající kolem nás šikovně využívá mýtus o ztracené britské slávě. Opět přináší témata impéria, národní slávy a vůli "vzít si naši zemi zpět". Vytváření těchto mýtů umožnila amnézie týkající se britské imperiální minulosti. Jeden z jejích symptomů je hluboká neznalost reality britského impéria, jehož historie je masmédii, politickými stranami a hlavně vzdělávacím systémem přetírána na růžovo.
Britská dominance v devatenáctém a počátkem dvacátého století znamenala dobývání jiných zemí a vykořisťování jejich národního bohatství, legitimizované mýtem o rasové nadřazenosti. Dnes se v naší společnosti odehrávají pokusy o vymazání masakrů, rabování a rasismu, které se odehrály během budování impéria, což má pomoci k etablování mýtu imperiální slávy.
 

Falešný obraz

Naopak sociální liberalismus v současné Británii – mainstreamová média často uznávají jeho hodnotu, ale nedělají nic na jeho obranu – by byl naprosto nemyslitelný bez multikulturalismu a imigrace, historických produktů impéria a dekolonizace. Pokud chceme odolat mýtům, které jsou nám vnucovány, musíme se vážně zabývat opravdovou minulostí a nahradit fikční historický příběh o slávě a cti pošpiněné migranty.
Politici a komentátoři, kteří se nikdy neživili manuální prací, vytvářejí obraz obyčejných pracujících lidí – bez výjimky bílých, bytostných rasistů. Tento mýtus využívají pro ospravedlnění politiky, která nechává uprchlíky topit se v moři nebo je žene do táborů. Základem této politiky je následující teze: Musíme dát lidem, co chtějí. Naprosto přitom přehlížejí fakt, že napříč Spojeným královstvím existuje multikulturní dělnická třída s vlastní historií, ve které mají své místo potomci přistěhovalců z bývalých britských kolonií. V britské společnosti jsou skutečně stále patrné jizvy rasismu a migranti se často stávají oběťmi nejhorších projevů chudoby. Přesto tvrzení, že rasismus je pro dělnickou třídu typický, je historicky i fakticky chybné. Ve skutečnosti je sociální prostředí, ve kterém žijí příslušníci dělnické třídy, etnicky mnohem diverzifikovanější než veřejné školy či parlament. Britské dělnické hnutí bylo ve svých nejlepších časech místem, kde vznikala spojenectví mezi černými a bílými, a etnické menšiny hrály ústřední roli v bojích za zlepšení platových a životních podmínek dělnické třídy.
 

Historické paralely

Události posledních měsíců mají alarmující historické předobrazy. Konference konzervativců v Birminghamu, kde premiérka stigmatizovala migranty jako "občany odnikud", byla opravdu děsivou podívanou. Rasistické poznámky Theresy Mayové doprovázel požadavek, aby lékaře s cizí státní příslušností do roku 2025 nahradili Britové. Aby toho nebylo málo, Amber Ruddová se dožadovala, aby firmy zaměstnávající cizince byly veřejně označeny a zostuzeny.
Podobné hlasy se ozývaly v Německu ve třicátých letech. Na jaře 1933 nacistický režim odstranil německo-židovské lékaře ze státních nemocnic, aby se snad nedotkli těla árijce. Obyčejní Němci nejdříve vyčlenili ze společnosti své židovské přátele, kolegy a sousedy a v průběhu dalších dvanácti let se stali spoluviníky holocaustu. Děsivá zvěrstva se mohla odehrát jen důsledkem toho, že obyčejní lidé podlehli rasismu.
To je samozřejmě minulost a většina Britů bude souhlasit s tím, že nacistické Německo bylo zvrhlé. Musíme si však připomenout, že i nacismus začínal zdánlivě malými předsudky a momenty společenské exkluze. Nezájem veřejnosti k tomuto plíživému procesu nacistický teror normalizoval.
Neexistuje žádný důvod, proč věřit, že podobně děsivé události by se dnes opakovat nemohly. Zodpovědnost být morální lidskou bytostí leží na každém z nás. Dehumanizace a stigmatizace jiných lidských bytostí jako "pseudoobčanů" kvůli tomu, že jsou migranty, je veskrze rasistická a špatná. Životaschopnost současné Británie vychází z její pluralitní a multikulturní společnosti. Musíme bojovat za to, aby to tak zůstalo.

Professor Rebecca Earle, Professor of History
Professor Beat Kümin, Professor of Early Modern History
Professor David Lambert, Professor of Caribbean History
Professor Tim Lockley, Professor of History
Professor Hilary Marland, Professor of History
Professor Penny Roberts, Professor of Early Modern European History
Professor Christopher Read, Professor of Modern European history
Andrew Birchall, Ph.D. Student in the Centre for the History of Medicine
Somak Biswas, Ph.D. Student in Modern British History
Dr Francesco Buscemi, Visiting Associate Fellow and Ermenegildo Zegna Founder's Scholar
Dr Jonathan Davies, Associate Professor of Italian Renaissance History
Dr Rosie Doyle, Teaching Fellow in Latin American History
Dr Christos Efstathiou, Teaching Fellow in Historiography
Dr Roger Fagge, Associate Prof of American History
Dr Charlotte Faucher, Teaching Fellow in Modern History
Dr George Gosling, Research Fellow in the Centre for History of Medicine
Dr Anna Hájková, Assistant Professor of Modern Continental European History
Dr Sarah Hodges, Associate Professor of South Asian History
Dr Andrew Jones, Teaching Fellow in Imperial History
Kate Mahoney, Ph.D. Student in Modern British History
Dr Celeste McNamara, Assistant Professor of Medieval and Renaissance History
Dr Meleisa Ono George, Senior Teaching Fellow
Dr Giada Pizzoni, Teaching Fellow in Early Modern History
Dr Pierre Purseigle, Associate Professor of Modern Continental European History
Dr Sarah Richardson, Associate Professor of Modern British History
Dr Anna Ross, Assistant Professor of Modern European History
Dr Aditya Sarkar, Assistant Professor of South Asian History
Dr Martina Salvante, Marie Skłodowska-Curie Research Fellow
Dr Rosa Salzburg, Assistant Professor of Italian Renaissance History
Dr Jack Saunders, Research Fellow in Modern British History
Dr Laura Schwartz, Associate Professor of Modern British History
Dr Benjamin Smith, Reader in Latin American History
Dr Elise Smith, Assistant Professor in the History of Medicine
Dr David Toulson, Seminar Tutor in Modern British History
Dr Charles Walton, Reader in Modern French History
Holly Winter, Ph.D. Student in Modern African History
Esther Wright, Ph.D. Student in Modern American History

Z anglického originálu Bigotry seeks company in the UK, publikovaného na webu Open Democracy 19. 12. 2016, do češtiny přeložil Bohumil Melichar.

Český překlad byl publikován 2. 2. 2017 na serveru A2larm.cz

Prohlášení k činnosti nakladatelství Naše vojsko

Federace židovských obcí, Institut Terezínské iniciativy, Židovské muzeum v Praze a Židovská obec v Praze vyjadřují rozhodný nesouhlas s nabídkou triček a hrnků s portrétem Adolfa Hitlera v e-shopu nakladatelství Naše vojsko. Uvedená aktivita, kterou nakladatelství zdůvodňuje komerčními zájmy, je nepochybně z těch, které mohou být využity k propagaci neonacismu. V případě nakladatelství Naše vojsko, které mimo jiné česky vydává knihy soudně usvědčeného popírače holocaustu Davida Irvinga („Norimberk. Poslední bitva“ – 2009 a „Hitlerova válečná stezka. Německo 1933 – 1939“ – 2015), se nyní jedná o počin otevřeně glorifikující nacistický režim.

Podobné aktivity a činy považujeme za urážku všech, kteří byli nacistickým režimem zavražděni, a projev naprosté neúcty k přeživším a pozůstalým.




Petr Papoušek, předseda Federace Židovských obcí v ČR 

Tereza Štěpková, ředitelka Institutu Terezínské iniciativy 

Leo Pavlát, ředitel Židovského muze v Praze 

Jan Munk, předseda Židovské obce v Praze 
  


Tisková verze prohlášení

Vzpomínkové setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti

Letošní oficiální připomínka Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti se uskuteční tradičně v prostorách Senátu parlamentu České republiky v pátek 27. ledna 2017. Vedle představitelů státu v osobě předsedy Poslanecké sněmovny Jana Bartoška, židovské komunity v osobě předsedy Federace židovských obcí v ČR Petra Papouška, válečného veterána 2. světové války plk. Pavla Vranského a zástupce romské komunity Radoslava Bangy, se letošní akce účastní také předsedkyně Bavorského zemského sněmu paní Barbara Stamm s delegací a pronese krátký projev při příležitosti své dvoudenní návštěvy České republiky. Odpoledne se zúčastní vzpomínkové akce v Litoměřicích, kde byl jeden z největších pobočných táborů koncentračnícho tábora Flossenbürg. Svou návštěvu v České republice zakončí návštěvou Terezína, kde položením věnců a návštěvou plánované výstavy právě o pobočném táboře v Litoměřicích svou návštěvu ČR zakončí. Ve čtvrtek 26. ledna bude v prostorách Ministerstva kultury ČR otevřena fotografická výstava Stefana Hankeho "Přežili koncentrační tábory".
Akci v Senátu parlamentu ČR pořádá Federace židovských obcí v České republice a Nadační fond obětem holocaustu ve spolupráci s kanceláří Senátu Parlamentu ČR a pod záštitou předsedy Senátu pana Milana Štěcha. Další informace a tisková zpráva na stránkách Nadačního fondu obětem holocaustu.

Josef Serinek – Jan Tesař: Česká cikánská rapsodie

Vzpomínky Josefa Serinka, proslulého „Černého partyzána“, zaznamenal Jan Tesař v letech 1963–1964. K rukopisu se po čtyřiceti letech vrátil, připravil jej k vydání a vystavil kritickému zkoumání. Rozsáhlá komentovaná edice je dovršením práce Jana Tesaře věnované dějinám českého partyzánského hnutí za 2. světové války. Autor se v ní snaží inspirovat diskusi o možnostech dokumentovat aktivity, které se odehrály v konspiraci, a také šíře o problému kolektivní paměti jako rozhodujícím činiteli vytvářejícím a udržujícím národ. Díky vytrvalé práci historika Jana Tesaře a redaktora, dnes šéfredaktora nakladatelství Triáda, Roberta Krumhanzla, vstupuje na český knihžní trh dílo zásadní v oblasti českých moderních dějin, druhé světové vákly a holocaustu.
Práce se skládá ze tří svazků:
I. Vzpomínky Josefa Serinka / Jan Tesař, Místo epilogu / Rozhovor s Josefem Ondrou / Dokumenty
II. Komentáře ke vzpomínkám Josefa Serinka
III. Mapy, tabulky, diagramy – partyzáni na Vysočině / Jan Tesař, Serinkovské inspirace
v celkovém rozsahu 1360 stran.

Více informací o publikaci na stránkách nakladatelství Triáda.

 

Den otevřené Jáchymky 2016

Ve středu 7. prosince 2016 od 14 se uskuteční čtvrtý Den otevřené Jáchymky, na který si Vás dovolujeme co nejsrdečněji pozvat. I letos jsme pro Vás připravili pestrý program, který potrvá až do večera.
Z čeho můžete vybírat?
 
14:00 - ZAHÁJENÍ DNE OTEVŘENÉ JÁCHYMKY
Prezentace projektu Jáchymka - Výchova k respektu - setkání mládeže na závěr
dvoudenního semináře studentů Lauderových škol a ZŠ B. Němcové z Přerova.
 
14.30 - Prezentace poradny Sociálního oddělení Židovské obce v Praze
Zároveň v době od 14:00 do 16:00 budou pracovníci poradny k dispozici všem zájemncům.
 
15:00 - Prezentace Klubu Jáchymka

16:00 - Statistická analýza databáze vězňů tzv. terezínského ghetta
Prezentace statistické analýzy Databáze obětí vedené prof. Ing. Štěpánem Jurajdou, Ph.D.
 
17:00 - Představení knihy “Otroci Třetí říše”
Autorem knihy je dr. Alfons Adam. Setkání se zúčastní i paní Dagmar Lieblová, která knihu přeložila do češtiny.
Knihu si budete moci na místě zakoupit.
 
18:00 - 19:30 - Identita evropských Romů ve 20. století a holocaust
Diskusní program k tématu holocaust Židů a Romů.
 
Po celé odpoledne je připraven bohatý doprovodný program včetně výtvarné dílny Kniha paměti pro děti.

Další informace naleznete na stránkách Institutu Terezínské iniciativy  nebo na Facebooku.

Památný den romského holocaustu

2. srpna si Praha připomene Památný den romského holocaustu a uctí jeho oběti. V noci z 2. na 3. srpna 1944 bylo v koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka zavražděno 2 898 Romů a Sintů – mužů, žen i dětí – většinou nemocných a starých lidí, kteří byli posledními romskými vězni tábora. Celkem bylo do Osvětimi deportováno přibližně 23 000 Romů a Sintů, přibližně 20 000 z nich zde bylo zavražděno.
 
V Praze bude ve 14 hodin hned na třech místech -  na Židovské radnici v Praze (Maiselova 18, Praha 1), na Ústředí Českobratrské církve evangelické (Jungmannova 9, Praha 1) a na Žižkově sboru Církve československé husitské (náměstí Barikád 1, Praha 3) -  vyvěšena romská vlajka a od 19 hodin se bude konat kulturně-duchovní večer v Žižkově sboru Církve československé husitské, kde zazní vyprávění pamětníků, romská hudba a návštěvníci ochutnají speciality tradiční romské kuchyně. Setkání se zúčastní paní Olga Fečová, jejíž rodina přežila holocaust na Slovensku, a pan Asaf Auerbach, který patří mezi tzv. Wintonovy děti.

Akcím pro veřejnost bude od 12:30 předcházet tisková konference (Jáchymova 63/3, Praha 1).

Akci pořádá Českobratrská církev evangelická ve spolupráci s Institutem Terezínské iniciativy, Židovskou obcí v Praze a Žižkovým sborem Církve československé husitské.