Uherský Brod

V něm. pramenech Ungarisch-Brod.

Město na Moravě, 260 km JV od Prahy, 14 km JVV od okr. města Uherského Hradiště. U. B. byl povýšen na město r. 1272.

Ž. osídlení je doloženo r. 1470. Do poloviny 16. stol. nesměly ž. rodiny bydlet přímo ve městě, ale jen na předměstí. R. 1595 už žilo v hrazeném městě 5 ž. rodin, kolem r. 1671 tu bylo už 40 ž. domů. R. 1683 zemřelo údajně 438 ž. obyvatel při morové epidemii, téhož roku bylo asi sto osob pobito kuruckým vojskem. R. 1745 žilo v U. B. 241 ž. rodin (936 osob), od konce 18. stol. do poloviny 19. stol. zde smělo bydlet 160 povolených rodin (ale počet byl zřejmě překračován). R. 1843 žilo v U.B. 827 osob ž. vyznání (34 % obyvatel), r. 1857 maximum 1 068 osob (26 %), r. 1900 to bylo 825 osob (16 %), r. 1930 ještě 493 osob (8 %). Po 2. svět. válce byla ŽNO obnovena a po r. 1949 změněna na synag. sbor (dnes už zaniklý).

V U.B. se vytvořila jedna z nejpočetnějších ŽO na Moravě. Vystěhovalci ze zdejšího přelidněného ghetta založili v 18.-19. stol. některé ŽO na Slovensku.

Časté ž. příjmení Brod je pravděpodobně odvozeno od názvu města.

Jménem je známo přes 20 rabínů od 1. pol. 17. stol. Někteří z nich pocházeli z Vídně, Frankfurtu n. M., Krakova, Uher, jsou mezi nimi autoři teologických a historických spisů. K nejvýznamnějším patří Moritz Jung (1859 Tiszaeszlár-1921 Londýn), průkopník moderního ž. školství v Haliči a na Moravě: v U.B. založil r. 1901 ž. gymnázium a r. 1910 ješivu (od r. 1912 byl pak vrchním rabínem federace 68 anglických ŽO v Londýně).

V U. B. se narodili: hlasatel sabatiánského hnutí Juda Lejb ben Jakob zvaný Prossnitz (asi 1670-1730); významný badatel a vydavatel starověkých judaistických spisů, rabín Mose Samuel Zuckermandel (1836-1917 Vratislav); autor mnoha historických a teologických děl, rabín Adolf Frankl-Grün (1847-1916 Kroměříž); něm. píšící prozaik a dramatik Eduard Nascher-Naschée (18531926 Vídeň).

Původní ž. osada se synagogou a školou bývala mimo hrazené město, na předměstí JV od centra. Existovala už v 16. stol., r. 1683 byla těžce postižena kuruckým vojskem. Do konce 17. stol. ž. obyvatelstvo přesídlilo do ghetta ve vlastním městě.

Malý zbytek ž. čtvrtě - ghetta - v JV části hrazeného města, V od ul. bratří Lužů. Ž. rodiny se zde usazovaly od poloviny 16. stol. R. 1595 tu žilo jen 5 rodin, r. 1615 už 18 rodin. Ve 2. pol. 17. stol. se ghetto skládalo z více než 40 domů, v 1. pol. 19. stol. ze 107 domů. Po 2. svět. válce byla čtvrť zbořena a nahrazena sídlištní výstavbou. Dochováno několik pův. domků v ul. U fortny a škola čp. 823 v Jirchářské ulici.

Stará synagoga stávala v pův. ž. osadě na JV předměstí. Zděná budova neznámého stáří, zbořena v prvních letech 18. stol.

Nová synagoga v ghettu postavena r. 1717 nebo 1767 podle vzoru jedné z amsterdamských synagog. R. 1941 čes. fašisty vypálena a později zbořena.

Ortodoxní modlitebna zřízena asi r. 1872, po rozkolu mezi reformní a ortodoxní částí ŽNO. Uzavřena r. 1894, po 2. svět. válce dům zbořen.

Zbytek starého hřbitova na valu před J městskou hradbou, V od železničního nádraží. Hřb. neznámého stáří s náhrobky od počátku 17. stol. asi do r. 1870 byl za nacist. okupace devastován. Po osvobození zbylé náhrobky přemístěny na nový hřb. Na pův. místě viditelná jen torza zlomených a zapadlých náhrobků.

Nový hřbitov na V okraji města, v ulici vedoucí do Těšova, 700 m SV od starého hřb. Založen r. 1870, dodnes se zde pohřbívá. Asi 80 barokních a klasicistních náhrobků ze starého hřb. V obřadní síni pamětní desky se jmény asi 600 obětí nacismu z města a okolí.

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Luhačovice

V Luhačovicích (město 10 km SV) bývala asi od konce 19. stol. do 2. svět. války modlitebna, činná jen v letní lázeňské sezóně.

Napajedly

Město 18 km SZ, malá synagoga z 2. pol. 19. stol. přestavěná na obytný dům.

Uherské Hradiště

též: Ungarisch-Hradisch

Město 14 km SZZ, středověký hřbitov a synagoga beze stopy zanikly po r. 1514, pomník na místě hřbitova z r. 1879, zničeného nacisty, synagoga z r. 1875, secesně upravená r. 1904, využitá jako městská knihovna.

Další významná místa:

Drslavice

Ve vsi Drslavice (4 km SZ) se narodili rabín a autor teologických spisůAdolph Jellinek (1820-1893 Vídeň) a jeho bratr Hermann Jellinek (1822-popraven 1848 Vídeň), protihabsburský publicista, účastník revoluce r. 1848.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.