Teplice

Dříve dvojměstí Teplice-Šanov, v něm. pramenech Teplitz-Schönau.

Okresní město v Čechách, 75 km SZ od Prahy. R. 1383 byly T. povýšeny na městečko a v 15. stol. na město.

Nejstarší zmínka o ž. osídlení pochází z r. 1414, ŽO existovala pravděpodobně už kolem r. 1480. R. 1600 žilo v T. 29 ž. rodin, r. 1652 to bylo 231 osob (asi třetina obyvatel města), do r. 1702 bylo ž. obyvatelstvo perzekucí redukováno na 187 osob, r. 1724 tu znovu žilo už 60 rodin (320 osob). V polovině 19. stol. bydlelo v T. asi 550 osob ž. vyznání (12 % obyvatel), r. 1890 to bylo 1 865 osob (9 %, druhá nejpočetnější ž. obec v Čechách), r. 1930 dokonce 3 213 osob (11 %). Od 1. pol. 19. stol. byla v T. jen synagoga reformovaného ritu, od počátku 20. stol. však přibývalo věřících ortodoxního směru. R. 1907 byla zřízena první ortod. modlitebna, r. 1923 obnovena už neužívaná rituální lázeň, r. 1925 zasvěcena ortod. synagoga, r. 1934 otevřena soukromá talmudská studovna bet ha-midraš.

Po 2. svět. válce byla ŽNO obnovena (více než 200 věřících v T., asi 1 200 v obvodu ŽNO) a později změněna na synagogální sbor (dosud činný).

Adresa synag. sboru: Lípová ul. 25, 415 01 Teplice, www.kehila-teplice.cz.

Z T. pocházeli vídeňský malíř Otto Herschel (1871-po r. 1950 USA), hud. skladatel Arthur Willner (1881-1959 Londýn) a básník Hanuš Bonn (1913-1941 Mauthausen). V předměstí Dubí / Eichwald se narodil dirigent a hud. skladatel Gustav Brecher (1879-1940 Belgie). - V letech 1905-10 žil v T. dramatik a prozaik Arthur Breisky (1885 Roudnice nad Labem-1910 New York).

Ž. čtvrť - ghetto - bývala JV od hlavního náměstí, S od zámku. Vyvíjela se nejméně od 16. stol.: r. 1620 zde bylo 11 ž. domů, v polovině 19. stol. více než 50 domů ve třech ulicích. Po 2. svět. válce celé býv. ghetto zbořeno. - Mimo ghetto existovaly už v 18. stol. ž. vanové léčebné lázně a r. 1831 byl mimo ž. čtvrť zřízen ž. léčebný ústav - hospitál.

Starásynagoga na J okraji ghetta doložena v 16. stol., přestavována po požárech. Ve 30. letech 19. stol. zaveden reformovaný ritus, bohoslužby skončily r. 1882. R. 1925 znovu zasvěcena pro ortodoxní ritus. Bohoslužby do r. 1938, po 2. svět. válce zbořena. - Nová synagoga stávala mimo ghetto, V od hlav. náměstí, mezi ul. Chelčického a Hálkovou. Postavena v letech 1880-82 v kombinaci novorenesančního a tzv. maurského slohu (arch. W. Stiassny). Bohoslužby do r. 1938, tehdy nacisty zbořena.

Dnešní modlitebna 800 m V od hlav. náměstí, v Lípové ul. č. 25. Zřízena v obecním domě ŽNO r. 1945. V budově je dále menší zimní modlitebna, kancelář, zasedací síň a společenská místnost synag. sboru, byt duchovního.

První hřbitov býval v místech městského divadla. Existoval už kolem r. 1480, pohřby do r. 1669, později zanikl. Tři náhrobky ze 16. a 17. stol. přeneseny na druhý hřb. - Druhý hřbitov býval V od hist. městského jádra, mezi ul. Jungmannovou a Chelčického, J od českobratrského kostela. Založen r. 1669, pohřby do r. 1862. Velmi cenný hřb. s renesančními a barokními náhrobky byl zcela likvidován nacisty.

Třetí hřbitov 700 m SZ od hlav. náměstí, ve Hřbitovní ul., vstup z Křižíkovy ul. Tvoří J část komplexu městských hřbitovů. Založen r. 1862, pohřbívá se dodnes. U SV zdi dětské hroby, u JZ zdi r. 1945 pohřbeni padlí sovětští vojáci.

V lapidáriu Krajského muzea je od r. 1982 uloženo asi 50 historicky cenných náhrobků pocházejících ze hřbitova v Mašťově.

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Bílina

Město 10 km JJZ, synagoga z konce 19. stol. využitá snad jako obytný dům, zbytek hřbitova z r. 1891, zdevastovaného nacisty.

Duchcov

též: Dux

Město 7 km JZ, modlitebna doložena od počátku 20. stol. do r. 1938, zemřel zde malíř Rudolf Popper (1873 - Vídeň1967).

Hořany

též: Hareth

Zaniklá ves 22 km JZ, synagoga snad z r. 1817, přestavěná na obytný dům, zbořena s celou vsí po r. 1972.

Křemýž

též: Kremusch

4 km J, modlitebna z počátku 19. stol. využitá jako byt.

Líšnice

24 km JZ, malá synagoga z 19. stol. přestavěná na obytný dům.

Most

též: Brüx

Město 18 km JZ, středověký hřbitov zanikl po r. 1456, synagoga z r. 1872-73 zbořena nacisty, hřbitov z r. 1878, rodiště něm. píšícího básníka Oskara Neumanna (1894-1981 Ber Tuvija, Izrael).

Sezemice

též: Sensomitz

6 km JV, modlitebna údajně existovala v polovině 19. stol.

Sobědruhy

též: Soborten

Předměstí 3 km SV, kdysi ves se ž. většinou, synagoga snad z počátku 18. stol. zbořena před r. 1958, hřbitov z r. 1669 s velmi cennými náhrobky od doby založení.

Další významná místa:

Hora svaté Kateřiny

Ve městečku Hora svaté Kateřiny (26 km JZZ) se narodil spisovatel a kritik Bernard Kosiner (1903-1939 Praha).

Krupky

U města Krupky (4 km SV) hromadný hrob 313 vězňů - obětí pochodu smrti z neidentifikovaného konc. tábora v dubnu 1945.

Třebušice

V Třebušicích (zaniklá ves 20 km SZ) bylo v dubnu 1945 pohřbeno 206 vězňů - obětí železničního transportu z konc. tábora.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.