Rousínov

Dříve Nový Rousínov, v něm. pramenech Neu-Raussnitz.

Město na Moravě, 200 km JV od Prahy, 11 km JZ od okr. města Vyškova. Už na počátku 15. stol. byl R. městečkem, na město byl povýšen r. 1967.

Ž. rodiny se zde usadily snad ve 2. pol. 15. stol., po vypovězení z moravských královských měst. Nejstarší dochovaná zmínka o ž. osídlení pochází z r. 1554, ŽO je doložena r. 1593. R. 1673 žilo v R. nejméně 29 ž. rodin, později jejich počet rychle vzrůstal. Od konce 18. do poloviny 19. stol. smělo v R. bydlet 195 povolených rodin (např. r. 1804 to bylo 1 063 osob). R. 1857 tu žilo 1 148 osob ž. vyznání (asi polovina obyvatel), r.1900 už jen 199 osob (13 %), r. 1930 pouze 31 osob (1 %). Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.

Jménem je známo 20 rousínovských rabínů od 17. stol. (někteří z nich pocházeli z Frankfurtu n. M., ze Lvova apod.). Zdejší rodák Mordechaj ben Jesaja podnikl r. 1614 cestu do Svaté země a popsal ji ve spise Tocaot erec Jisrael. Z R. pocházela rakouská básnířka a prozaička Rosa Barachová (18411913 Vídeň), dále frankfurtský rabín pověstný svou cennou knihovnou o 10 000 svazcích Nehemias (Nahum) Brüll (1843-1891 Frankfurt n.M.), historik antiky a děkan pražské filoz. fakulty Siegfried Reiter (1863-snad 1942 konc. tábor) a vídeňská malířka a ilustrátorka Lisa (Elise) Franklová (1895-po r. 1940 neznámo kde).

Rozsáhlá ž. čtvrť J od hlav. náměstí. Rostla pravděpodobně od 16. stol. až do 19. stol.; kolem r. 1600 zde bylo 7 ž. domů, kolem r. 1650 už 35 domů, r. 1826 celkem 146 domů. Od pův. jádra (kolem synagogy) přibývaly ž. domy k S, Z a J. Osou ghetta bývala široká ul. V uličkách (Trávníky), která měla charakter náměstí. Čtvrť byla pustošena požáry (např. r. 1726 a 1825) i drancujícími vojsky. Většina domů je v přestavbách dochována.

V 1. čtvrtině 18. stol. patřily ž. majitelům i všechny domy v Z polovině hlav. náměstí, takže katol. kostel byl jimi obklopen ze tří stran. Tato skutečnost údajně vedla císaře Karla VI. k tomu, že r. 1727 nařídil zřízení ghett ve městech a obcích, která dosud ghetta neměla, a povinné vzdálení ž. domů od katol. kostelů. (V R. však uzavřené ghetto přesto zřízeno nebylo a ž. rodiny směly bydlet i na hlavním náměstí dál.)

Synagoga v ul. V uličkách, 100 m JZ od středu hlav. náměstí. Neznámého stáří (údajně z konce 16. stol.), víckrát stavebně upravována. Naposledy přestavěna (nebo nově vystavěna) r. 1842: převažují klasicistní slohové prvky. Bohoslužby do 2. svět. války, vnitřní zařízení za nacist. okupace zničeno. Od r. 1949 budova využita jako sbor církve čs. husitské, modlitebnu v patře užívá českobratrská církev evangelická.

Ž. obecní dům s výpomocnou modlitebnou a školními třídami zbořen po r. 1970.

Hřbitov 250 m JV od synagogy, vstup ze Skálovy ul. Neznámého stáří, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1695, pohřby do 2. svět. války. Velmi cenný hřb. s náhrobky barokního a klasicistního typu.

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Bučovice

Město 10 km JV, poslední synagoga z r. 1853 zbořena r. 1966, malý zbytek ž. čtvrtě, hřbitov neznámého stáří s náhrobky od 18. stol., v městském muzeu malá expozice věnovaná dějinám ŽO, v 18. stol. se zde konaly zemské rabínské synody, rodiště klavíristy a hud. skladatele Josepha Fischhofa (1804-1857 Vídeň).

Slavkov u Brna

též: Austerlitz

Město 5 km J, zbytek rozsáhlé ž. čtvrtě, synagoga z r. 1858 využitá jako skladiště, hřbitov z r. 1872 s náhrobky od 18. stol., přenesenými ze staršího zaniklého hřb.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.