Praha

V něm. pramenech Prag.

Hlavní město Československa a České republiky. - Pražský hrad byl založen ve 2. pol. 9. stol., pod ním na obou březích řeky Vltavy vznikaly osady. Nejstarší tržní osada byla zřejmě v podhradí na Z břehu (dnešní čtvrť Malá Strana). Ve 13. stol. postavením hradeb kolem osad na V břehu vytvořen nejstarší městský útvar - dnešní čtvrť Staré Město.

Nepřímý doklad o přítomnosti ž. obchodníků v P. pochází z počátku 10. stol. V 11. stol. zde existovaly nejméně dvě oddělené ž. osady: na Z břehu Vltavy, snad v okolí Maltézského nám. (tato osada se synagogou vypálena r. 1142), a na V břehu, snad v místech Charvátovy ul. (osada zanikla snad ve 14. stol.). Třetí ž. osada v místech pozdějšího Žid. Města vznikla nejpozději ve 12. stol. Čtvrtá osada zřízena snad r. 1348 při založení Nového Města (nejméně 12 domů v místech Školské ul.), zanikla koncem 15. stol. Páté ghetto bývalo od 16. nebo 17. stol. ve vsi Libeň (4 km SVV), připojené k Praze r. 1901.

Od středověku bylo pražské ž. obyvatelstvo povinně soustředěno v Židovském Městě, největším středoevropském ghettu. Od počátku 19. stol. směli mimo ghetto bydlet ž. podnikatelé (továrníci a finančníci), po zrušení ghett r. 1848 se ž. obyvatelstvo smělo volně usazovat i jinde. Počet ž. rodin v P. pak stále stoupal: r. 1848 tu žilo asi 10 000 osob ž. vyznání (přibližně 15 % obyvatel), r. 1890 už 23 400 osob (asi 6 %), r. 1930 dokonce 35 463 osob (4 %). R. 1940 podléhalo nacistickým rasovým zákonům asi 54 500 osob (za okupace z nich zahynulo 36 500, tj. 67 %). - Po transportech do ghett a konc. táborů, před osvobozením r. 1945, žilo v P. asi 4 300 osob ze smíšených manželství a tzv. míšenců, r. 1947 už zde bydlelo 7 614 osob ž. vyznání.

P. byla od středověku významným střediskem ž. vzdělanosti: teologického a filozofického myšlení, historické vědy, školství a umění. Pověstné byly zdejší hebrejské tiskárny (nejstarší dochovaný tisk z r. 1514). Od 18. stol. byla P. centrem ž. osvícenství a emancipace. Od 2. pol. 19. stol. zde - v místě styku české, německé a ž. kultury - vznikalo mnoho významných uměleckých děl, především literárních. R. 1906 tu bylo založeno spolkové ž. muzeum. Za 1. svět. války žilo v P. přes 30 000 ž. uprchlíků z Haliče a Bukoviny, po r. 1932 přijala P. mnoho ž. emigrantů z Německa a r. 1938 i z Rakouska. R. 1933 se zde konal 18. světový sionistický kongres, jednající o pomoci ž. obyvatelstvu Německa, ohroženému nacismem. R. 1941 se v okupované Praze konala nacist. konference o konečném řešení ž. otázky (R. Heydrich, A. Eichmann, K. H. Frank aj.), po níž následovaly transporty ž. obyvatel z nacisty okupované části Evropy do ghett a vyhlazovacích táborů.

Po osvobození r. 1945 byla činnost ŽNO obnovena. Dnes v P. sídlí ŽNO s působností pro město P. i pro býv. Středočeský, Jihočeský a Východočeský kraj, sídlí zde také Federace ž. obcí v České republice (FŽO). Pravidelné bohoslužby se konají ve Staronové synagoze a v Jubilejní syn.

Adresa ŽNO a FŽO: Maislova ul. 18, 110 01 Praha . www.kehilaprag.cz. - V téže budově sídlí rabinát (s působností pro celou Českou republiku), rituální (košer) restaurace.

Významnou institucí je Státní židovské muzeum (zřízené r. 1950), které uchovává, restauruje a zpřístupňuje veřejnosti nejbohatší judaistické sbírky na světě (shromážděné r. 1942 nacisty z celého území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava): synagogální i domácí kultové předměty, obrazy a grafiky se ž. náměty apod. Muzeum má také cennou sbírku rukopisů a hebrejských starých tisků. Adresa ředitelství muzea: U Staré školy 1, 110 00 Praha 1, www.jewishmuseum.cz.

Z P. pocházely nebo zde působily stovky významných osobností náboženského, vědeckého, hospodářského a uměleckého života, takže se zde (na rozdíl od menších měst) můžeme zmínit jen o některých z nich.

Narodili se tu např. slavní rabíni Mordechaj Jaffe (kolem 1530-1612 Poznaň), Jesaja ben Abraham Horovic (1565-1630 Jeruzalém), Aron Simeon Spira-Wedeles (1640-1679 Praha), Zacharias Frankel (1801-1875 Vratislav); filozof Hugo Bergmann (1883-1975 Jeruzalém) a nábož. myslitel Alfred Fuchs (1892-1942 Dachau); z jiných vědců např. právník a historik Guido Kisch (1889-1985 Basilej), historici Otto Muneles (1894-1967 Praha) a Saul Friedländer (1932, žije v Izraeli), patolog Samuel von Basch (1837-1908 Vídeň), psycholog Max Wertheimer (1880-1943 New York), laureátka Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství z r. 1947 Gerta Theresa Coriová (1896-1957 St. Louis, USA); rakouský politik Victor Adler (1852-1918 Vídeň), zakladatel prvního ž. časopisu v Americe Isidor Busch (1822-1898 St. Louis, USA), komunističtí novináři a členové ilegálního vedení KSČ bratři Synkové (Otto 1900-popraven 1941 Praha, Viktor 1903-1942 Mauthausen);malíři a grafici Emil Orlik (1870-1932 Berlín), Hugo Steiner-Prag (1880-1945 New York), Fred Feigl (1884-1965 Londýn), Walter Trier (1890-1951 Craigleith, Kanada); hudební skladatelé Ignaz Moscheles (1794-1870 Lipsko), Julius Schulhof (1825-1898 Berlín), Erwin Schulhoff (1894-1942 Wülzburg, Německo), Jaromír Weinberger (1896-1967 St. Petersburg, USA), Viktor Ullmann (1898-1944 Osvětim), Hans Krása (1899-1944 asi Osvětim), Frank Pelleg (1910-1968 Haifa), Petr Skoumal (1938); dirigenti Vilém Zemánek (1875-1922 Praha), Egon Pollak (1879-1933 Praha), Rudolf Pekárek (19001974 Brisbane, Austrálie),Adolf Heller (1901-1954 Santa Barbara, USA), Georg Singer (1909-1980 Jeruzalém), Hans Walter Süsskind (1913-1980 Berkeley, USA); režisér Josef Millo (1916, žije v Izraeli); kameraman Otto Heller (1895-1970 Londýn); herci Herbert Lom (1917, žije v Anglii), Miloš Kopecký (1922-1996) aj.

Z pražských rodáků-spisovatelů jsou nejznámější: Andreas L. J. Jeiteles, pseud. Justus Frey (1799-1878 Štýrský Hradec), Salomon Kohn (1825-1904 Praha), Julius Zeyer (1841-1901 Praha), Auguste Hauschnerová (1851-1928 Berlín), Oskar Wiener (1873-1944 Terezín), Emil Faktor, pseud. Jussuff (1876-1942 Lodž), Paul Adler (1878-1946 Praha), Franz Kafka (1883-1924 Kierling, Rakousko, pamětní deska na místě rodného domu: nároží ul. U radnice a Maislovy), Pavel Amann (1884-1958 Fairfield, USA), Max Brod (1884-1968 Tel Aviv), Egon Erwin Kisch (1885-1948 Praha, pamětní deska na rodném domě: nároží ul. Kožné a Melantrichovy), Leo Perutz (1886-1957 Bad Ischl, Rakousko), Alma Johanna Königová von Ehrenfels (1887-1942 Minsk), Otto Pick (1887-1940 Londýn), František Langer (1888-1965 Praha), Pavel Eisner (1889-1958 Praha), Paul Kornfeld (1889-1942 Lodž), Franz Werfel (1890-1945 Beverly Hills, USA, busta na rodném domě v Havlíčkově ul. č. 11 a pamětní deska v Opletalově ul. č. 41), Franz Janowitz (1890-1954 New York), Willy Haas, pseud. Caliban (1891-1973 Hamburk), T. R. (Theodor Rosenfeld) Field, novým jménem Bohdan Šumavanský (1891-1969 Praha, busta na rodném domě: Ostrovní ul. 16), Hans Natonek (1892-1963 Tuscon, USA), Jiří Langer (1894-1943 Tel Aviv), Johannes Urzidil (1896-1970 Řím), Franz C. Weiskopf (1900-1955 Berlín), František R. Kraus (1903-1967 Praha), Peter Lotar (1910-1986 Ennetbaden, Švýcarsko), Hans G. Adler (1910-1988 Londýn), Jan Martinec (1915), Ewald Osers (1917, žije v Londýně), Ivo Fleischmann (1921, žije v Paříži), Jiří R. Pick (1925-1983 Praha), Franz Wurm (1926, žije v Curychu), Arnošt Lustig (1926, žije ve Washingtonu), Dagmar Hillarová (1928), Ota Pavel (1930-1973 Praha), Ivan Klíma (1931), Karol Sidon (1942).

Z P. pocházel také světový mistr v šachu z let 1864-94 Wilhelm Steinitz (1836-1900 New York), matka rakouského hud. skladatele Arnolda Schönberga (1878-1951) aj.

Dále v P. žili a působili mnozí významní rodáci odjinud: např. slavní rabíni a autoři náboženských spisů Jehuda ben Becalel Liva -Löw (snad kolem 1511 nebo 1525-1609 Praha), David ben Abraham Oppenheim (1664 Worms - 1736 Praha), Ezechiel ben Jehuda Landau (1713 Opatów - 1793 Praha), Salomo Juda Rapoport (1790 Lvov - 1867 Praha), Heinrich Brody (1868 Užhorod - 1942 Jeruzalém). Žili tu a tvořili renesanční historik David Gans (1541 Lippstadt - 1613 Praha), básníci Hugo Salus (1866 Česká Lípa - 1929 Praha) a Friedrich Adler (1857 Kosova Hora - 1938 Praha), malíř Max Horb (1882 Mladá Boleslav - 1907 Praha), dirigent Angelo Neumann (1838 Vídeň - 1910 Praha), muzikolog Paul Nettl (1889 Vrchlabí - 1972 Bloomington, USA), spisovatelé Vojtěch Rakous (1862 Starý Brázdim - 1935 Praha), Ivan Olbracht (1882 Semily - 1952 Praha), Ludvík Aškenazy (1921 Český Těšín - 1986 Bolzano) a stovky dalších osobností.

V letech 1909, 1910 a 1937 v P. přednášel filozof Martin Buber (1878-1965), v r. 1910-11 byl profesorem pražské univerzity fyzik Albert Einstein (1879-1955, busta v Lesnické ul. č.7 a pamětní deska ve Viničné ul. č.7). Po r. 1932 poskytla P. azyl mnoha německým emigrantům: žili tu mj. filozof Ernst Bloch (1885-1977), spisovatel Hermann Adler (1911), malířka Friedl Dickerová-Brandeisová (1898-1944) aj.

Židovské Město, od konce 18. stol. s názvem Josefov / Josefstadt. Rozsáhlé ghetto tvořené dvěma nestejně velkými enklávami v SZ části Starého Města, mezi Staroměstským náměstím a Vltavou. Menší část ghetta obklopovala Španělskou synagogu (ž. osada tu existovala snad od 11., nejpozději od 12. stol.), větší část se rozkládala kolem Staronové syn. a dalších syn. ( zde bylo ž. osídlení snad mladší, z 12.-13. stol.). Ghetto bývalo odděleno od Starého Města zdmi a branami. Až do 17. stol. rozšiřováno přikupováním křesť. domů a pozemků. Stavební rozmach v době renesance, za ž. primase Mordechaje Maisla (1528-1601). R. 1792 se Ž.M. skládalo z 274 obytných domů, 10 synagog a mnoha veřejných budov (lázní, špitálů, škol ap.), byl tu větší počet nadačních i soukromých modliteben.

Ž.M. bylo mnohokrát zničeno požárem (např. r. 1240, 1336, 1389, 1523, 1689, 1754), postiženo krvavými pogromy (nejhorší r. 1389), morovými epidemiemi (r. 1348-49, 1680, 1713-14), několikrát bylo ž. obyvatelstvo z P. dočasně vypovězeno (např. v letech 1543-45, 1557, 1745-48).

R. 1636 žilo v hustě zastavěném a přelidněném Ž.M. 7 815 osob (nejstarší dochovaný přesný počet), r. 1729 už 12 796 osob (druhá nejpočetnější ŽO v Evropě - po Istanbulu). Po r. 1848 se většina ž. rodin ze Ž.M. - Josefova vystěhovala a bývalé ghetto se stalo čtvrtí křesť. a ž. chudiny. V letech 1896-1911 byl starobylý Josefov s mnoha renesančními a barokními domy zbořen a nahrazen novou, většinou secesní zástavbou. Z pův. ghetta zůstala částečně zachována uliční síť, hřbitov (na zmenšené ploše), šest synagog a radnice.

Ž. radnice - Maislova ul. č. 18, nároží Červené ul. Postavena nebo přestavěna pravděpodobně v 60. letech 16. stol. (stavitel P. Roder). Rokokově přestavěna r. 1763 (arch. J. Schlesinger), nad S průčelím tehdy umístěny hodiny s hebrejským ciferníkem. R. 1908 rozšířena k J a zvýšena o patro: tehdy zřízen slavnostní sál (dnes košer restaurace) v přízemí a zasedací síň ve 3. patře. Budova je sídlem ŽNO a Federace ž. obcí v České republice, rabinátu a redakce ž. publikací (vydavatelství Sefer).

Staronová synagoga v Červené ul. Dnes nejstarší dochovaná syn. S od Alp. Postavena pravděpodobně v poslední čtvrtině 13. stol., J předsíň ve 14. stol., Z ženské křídlo asi v 16.-17. stol., S ženské křídlo r. 1723. Poškozena požárem r. 1689 a 1754. Renovována r. 1883 (puristická úprava gotických cihlových štítů), v letech 1921-26 a 1957. Dvoulodní sál s bimou uprostřed, obklopenou pozdně gotickou železnou mříží. Kamenný goticko-renesanční aron ha-kodeš. Lustry ze 16.-19. stol., korouhev ŽO z počátku 18. stol. Gotický portálek sálu. Syn. nemá ženskou galérii, ženy sledují bohoslužby z přilehlých křídel okénky. Pravidelné bohoslužby (tradičního ritu) se konají dodnes. - V parčíku S od syn. socha Mojžíše z r. 1905 od Františka Bílka (jde o kopii z r. 1948: pův. odlitek zničili nacisté).

Pinkasova synagoga v Široké ul. Pův. soukromá modlitebna (doložená v 15. stol.) zvětšena v 1. pol. 16. stol. v synagogu (goticko-renesanční stavba dokončena r. 1535). V 1. čtvrtině 17. stol. pozdně renes. přestavba (zřízena J ženská loď aj.), r. 1861-62 interiér částečně zmodernizován. Renesančně-barokní kamenný aron ha-kodeš, kamenná bima s rokokovou mříží z r. 1798. Ve dvoře dochována rituální lázeň a studna. Bohoslužby do 2. svět. války. V letech 1950-59 budova restaurována a r. 1959 zde otevřen Památník obětí nacistické perzekuce: na stěnách hlav. sálu byla napsána jména 77 297 ž. obětí z českých zemí. Od r. 1968 budova v rekonstrukci, jména na stěnách (poškozená vzlínající vlhkostí) byla zbytečně odstraněna.

Vysoká synagoga v Červené ul. Renesanční stavba dokončena r. 1568 (stavitel P. Roder). Původně existoval vchod pouze ze sousední radnice: syn. sloužila ke shromážděním představenstva Ž. Města. R. 1689 poškozena požárem. Opravena koncem 17. stol. (zřízena ženská loď), r. 1883, 1961, 1977-79 a 1982. Raně barokní kamenný aron ha-kodeš z r. 1691. Bohoslužby do 2. svět. války a znovu v letech 1946-50. Od r. 1950 součást Stát. ž. muzea (od r. 1982 expozice synagogálních textilií).

Maislova synagoga v Maislově ul. Postavena r. 1591-92 jako soukromá syn. primase Ž. Města Mordechaje Maisla (stavitelé J. Wahl a J. Goldschmied de Herz). R. 1689 zničena požárem (při obnově budova zkrácena), znovu poškozena požárem r. 1754. Přestavěna v letech 1862-1864 a znovu novogoticky v letech 1893-1905 (arch. A. Grotte). Bohoslužby do 2. svět. války. R. 1963-64 opravena, od r. 1965 expozice Stát. ž. muzea (stříbrné synagogální předměty).

Klausová synagoga v ul. U starého hřbitova. Raně barokní stavba dokončena r. 1694: stojí na místě menší synagogy a dalších budov, zvaných klausy. R. 1883-84 prodloužena k Z a zřízena ženská galérie. Restaurována r. 1910, 1960 a 1979-84. Kamenný aron ha-kodeš z r. 1696. Bohoslužby do 2. svět. války, r. 1942 zde zřízena neveřejná muzejní expozice pro nacisty (ž. zvyky a ž. rok), od r. 1946 byla tato expozice veřejně přístupná. Od r. 1984 je tu expozice Stát. ž. muzea (staré hebrejské rukopisy a tisky). Při Z stěně dřevěný aron ha-kodeš ze syn. v Podbořanském Rohozci.

Španělská synagoga v Dušní ul. Postavena r. 1867-68 na místě nejstarší pražské syn. zvané Stará škola (neznámého stáří, doložená v 1. pol. 13. stol., zbořena r. 1867, před r. 1845 zde byl varhaníkem hud. skladatel František Škroup). Budova v tzv. maurském slohu (arch. V. I. Ullmann, interiér arch. J. Niklas), bohatá vnitřní arabesková výzdoba z let 1882-93 (arch. A. Baum a B. Münzberger): podle maurskošpanělských prvků byla syn. pojmenována. Bohoslužby do 2. svět. války. V r. 1958-59 budova restaurována. V letech 1960-82 zde byla expozice Stát. ž. muzea (synagogální textilie). Moderní jižní přístavba z r. 1935 (arch. K. Pecánek) sloužila do 2. svět. války jako zimní synagoga. Od r. 1982 jsou obě spojené budovy v rekonstrukci.

Nová synagoga postavena koncem 16. stol., po požárech obnovena r. 1703 a 1755, zbořena r. 1898. Stála v místech nároží Pařížské tř. a Široké ul. - Cikánova, téžZigeinerova synagoga snad z počátku 17. stol., po požáru nově postavena r. 1701, zbořena r. 1906. Zde měl r. 1896 bar micva třináctiletý Franz Kafka. Budova stála v Z části Bílkovy ul. - Velkodvorská, též Řeznická synagoga zbudována po r. 1626 finančníkem Jakubem Baševim z Treuenbergu, po požáru nově postavena r. 1708, přestavěna ve 2. pol. 19. stol., zbořena r. 1906. Stála v Z části Bílkovy ul.

Jubilejní synagoga v Jeruzalémské ul. (mimo Ž. Město, ve čtvrti Nové Město). Postavena v kombinaci tzv. maurského a secesního slohu r. 1905-06 (arch. W. Stiassny) jako náhrada za tři synagogy (Novou, Cikánovu a Velkodvorskou) zbořené při přestavbě Josefova. Pravidelné bohoslužby (tradičního ritu) se konají dodnes. K sobotním bohoslužbám se užívá zimní modlitebna v patře.

Hřbitov mezi ul. U starého hřbitova, 17. listopadu a Širokou ul., vstup z ul. U starého hřbitova. Založen v 1. pol. 15. stol. (nejstarší čitelný náhrobek z r. 1439), pohřby do r. 1787. V 16. a 17. stol. několikrát rozšířen, r. 1903 při přestavbě Josefova zmenšen. Pro nedostatek místa zvyšován navážením zeminy (někde je až 12 vrstev pohřbů nad sebou). Celkem asi 12 000 náhrobků: velmi cenné náhr. kameny od pozdní gotiky po rokoko, několik tumb ze 17. a 18. stol. - Pohřbeno je zde mnoho významných osobností: např. učenec a básník Avigdor Karo (zemř. 1439), slavný rabín, myslitel a pedagog Jehuda ben Becalel Liva-Löw(snad kolem 1511 nebo 1525-1609), astronom a matematik David Gans (1541-1613), astronom a lékař Josef Delmedigo (1591-1655), zemský rabín a bibliofil David Oppenheim, jehož cenná knihovna je dnes v anglickém Oxfordu (1664-1736) aj. - V průčelí Klausové syn. pahorek zvaný Nefele: zde byly pohřbívány děti do stáří 1 měsíce, r. 1903 zde pohřbeny kosti z likvidovaných částí hřb. a zřízena tumba na paměť této události. U pahorku Nefele zazděny zlomky náhrobků ze staršího hřb. ve Vladislavově ul. (nejstarší z poloviny 14. stol.). - Od r. 1946 je hřb. postupně renovován.

Obřadní síň v ul. U starého hřbitova. Novorománská budova asi z r. 1906-08 (arch. J. Gerstel), od r. 1926 využitá pro muzejní expozice. Dnes výstavní síň Stát. ž. muzea: od r. 1978 je zde expozice dětských kreseb z terezínského ghetta.

Nejstarší známý hřbitov na Malé Straně, existující pravděpodobně už v 11. stol., zanikl beze stopy. - Druhý hřbitov na Novém Městě, v místech Vladislavovy a Purkyňovy ul., existoval ve 13.-15. stol., zlikvidován po r. 1477. Nalezené zlomky náhrobků přeneseny v 19. stol. na hřb. v Josefově.

Starý hřbitov ve Fibichově ul. Založen r. 1680 jako morové pohřebiště, od r. 1787 byl hlavním pražským hřbitovem, pohřby do r. 1890. R. 1960 většina hřb. změněna v park (Mahlerovy sady), v letech 1985-90 zde postavena věž televizního vysílače. Zachována nejstarší (S) část hřb., opravena r. 1986. Množství cenných barokních a klasicistních náhrobků, několik tumb. Pohřbeno je zde mnoho významných osobností: např. vrchní rabín Ezechiel ben Jehuda Landau (1713-1793), předseda rabínského kolegia Eleazar ben David Fleckeles (1754-1826), moravský zemský rabín Nehemias ben Selig Trebitsch (1779-1842), vrchní rabín Salomon Jehuda Löb Rapoport (1790-1867), dále vědci, lékaři, zakladatelé pražských průmyslových závodů aj. R. 1948 zde pohřbeno 180 poškozených Tór, odvezených nacisty z Nizozemska. - Přízemní budova býv. ž. lazaretu čp. 13.

Nový hřbitov v ul. Nad vodovodem. Založen r. 1890, dodnes se zde pohřbívá. Novorenesanční obřadní síň z doby založení. Urnové oddělení z r. 1933 s funkcionalistickou obřadní síní (arch. L. Ehrmann). Pomník z r. 1949 nad místem uložení popela osob zemřelých v terezínském ghettu, pomník katastrofy lodi Patria, pomník obětí nacismu z roku 1985, pomník zaniklé ŽNO v Dolních Kralovicích, skupina starých náhrobků přenesených ze hřb. v Uhříněvsi. Pohřbeno je zde mnoho významných osobností: například vrchní rabíni Nathan Ehrenfeld (1843-1912) a Gustav Sicher (1880-1960), mecenáš čes. výtvarníků Alexander Brandeis (18481901), mecenáš českožid. hnutí Bohumil Bondy (1832-1907), malíř Max Horb (1882-1907), spisovatelé Franz Kafka (1883-1924) a jeho rodiče, Jiří Orten (1919-1941), Ota Pavel (1930-1973), František Gottlieb (1903-1974), Josef Bor (1906-1979) aj. Pamětní deska spisovatele a kulturního činitele Maxe Broda (1884-1968). - Na hřb. je mnoho cenných náhrobků od předních sochařů a architektů.

Na Národním hřbitově na Vyšehradě jsou pohřbeni básník Julius Zeyer (1841-1901) a dramatik František Langer (1888-1965).

Samostatné ŽO nebo náb. spolky bývaly i v dalších městských čtvrtích či předměstích:

Braník

(6 km J): ŽO s modlitebnou doložena v 18. stol.

Bubny

(2 km SV): Malá synagoga z 2. pol. 19. stol. ve dvoře domu č. 25 v Heřmanově ul., využitá jako skladiště.

Dolní Počernice

(11 km V): Modlitebna údajně existovala v 19. stol.

Horní Počernice

(15 km SVV, do r. 1974 samostatné město): Modlitebna doložena ve 2. pol. 19. stol.

Karlín

též: Karolinenthal

(2 km V, do r. 1920 samostatné město): Novorománská synagoga ve Vítkově ul., postavená po r. 1860, využitá jako sbor církve čs. husitské (interiér přestavěn). Pomocná modlitebna snad z počátku 20. stol. ve dvoře synagogy, využitá jako zasedací síň Ekumenické rady církví.

Košíře

(4 km JZ, do r. 1920 samostatné město): Synagoga snad z r. 1849, po r. 1930 využitá jako ž. sirotčinec, později adaptovaná na byt.

Kunratice

(10 km JV): Modlitebna adaptovaná na obytnou místnost.

Libeň

Lieben

4 km SVV, do r. 1901 samostatné město): Zbytek ghetta v Koželužské ul. - Stará synagoga snad z konce 16. stol. zbořena před r. 1900. - Novorománská synagoga z let 1846-58 v Ludmilině ul. využitá jako skladiště. - Starý hřbitov snad ze 16. stol., s náhrobky od 17. stol., zlikvidován kolem r. 1964. - Nový hřbitov z r. 1892 v Davídkově ul., pohřby do r. 1975, hrob spisovatele Vojtěcha Rakouse (1862-1935).

Lochkov

(11 km JJZ): Modlitebna využitá jako obytná místnost.

Michle

(5 km JJV): Synagoga v ul. U michelského mlýna, snad z 1. pol. 18. stol., přestavěná ve 2. pol. 19. stol. a znovu v letech 1975-90 na sbor církve čs. husitské. Před budovou několik ž. náhrobků neznámého původu (hřbitov zde nebyl).

Smíchov

(3 km JJZ, do r. 1920 samostatné město): Synagoga z r. 1863 na nároží Plzeňské tř. a ul. Stroupežnického, funkcionalisticky přestavěná r. 1930-31 (arch. L. Ehrmann), využitá jako skladiště. - Starý hřbitov v ul. U starého židovského hřbitova, založený ve 2. pol. 18. stol., pohřby do r. 1921. - Nový hřbitov z r. 1903 v Liebknechtově ul., dosud se zde pohřbívá, urna něm. píšícího básníka a překladatele čes. poezie Rudolfa Fuchse (1890-1942).

Strašnice

(5 km JVV): V budově ž. starobince (Vinohradská tř. čp. 1 201) existovala modlitebna od konce 19. do poloviny 20. stol.

Uhříněves

též: Aurinowes

(14 km JV, do r. 1974 samostatné město): Pozdně klasicistní synagoga z r. 1848 na tř. Přátelství, využitá jako prádelna. - Hřbitov neznámého stáří s náhrobky od počátku 18. stol.

Vinohrady

též: Královské Vinohrady, Königliche Weinberge

(3 km JV, do r. 1920 samostatné město): Synagoga z let 1896-98 (největší v Praze) zničena bombardováním r. 1945, zdi zbořeny po r. 1949. - Na komunálním hřbitově ve Vinohradské tř. je pohřben sochař Otto Gutfreund (1889-1927), v sousedním urnovém háji žurnalista a spisovatel Egon Erwin Kisch (1885-1948).

Zbraslav

též: Königsaal

(13 km JJZ, do r. 1974 samostatné město): Modlitebna z konce 19. stol. adaptovaná na byt.

Žižkov

(3 km JVV, do r. 1920 samostatné město): Velká modlitebna z konce 19. stol. v Seifertově tř. č. 48, využitá jako modlitebna křesťanských sborů.

Klíčová slova

Max Brod, František Langer, Franz Kafka, Ota Pavel, Max Horb, Oskar Wiener, Julius Zeyer, Egon Erwin Kisch, Jiří R. Pick, Ezechiel ben Jehuda Landau, David Gans, Josef Bor, Ivan Klíma, Hans Krása, Jiří Orten, Karol Sidon, Arnošt Lustig, Pavel Eisner, Franz Werfel, Ernst Bloch, Friedrich Adler, František R. Kraus, Saul Friedländer, Hugo Steiner-Prag, Martin Buber, Viktor Ullmann, Otto Muneles, Albert Einstein, Arnold Schőnberg, Hans Natonek, Hugo Bergmann, Ivan Olbracht, Jiří Langer, František Gottlieb, Alfred Fuchs, Vojtěch Rakous, David Oppenheim, Jaromír Weinberger, Otto Heller, Gustav Sicher, Rudolf Pekárek, Hermann Adler, Mordechaj Jaffe, Jesaja ben Abraham Horovic, Aron Simeon Spira-Wedeles, Zacharias Frankel, Guido Kisch, Samuel von Basch, Max Wertheimer, Gerta Theresa Coriová, Victor Adler, Isidor Busch, Emil Orlik, Fred Feigl, Walter Trier, Ignaz Moscheles, Julius Schulhof, Erwin Schulhoff, Frank Pelleg, Petr Skoumal, Vilém Zemánek, Egon Pollak, Adolf Heller, Georg Singer, Hans Walter Süsskind, Josef Millo, Herbert Lom, Miloš Kopecký, Andreas L. J. Jeiteles, Justus Frey, Salomon Kohn, Auguste Hauschnerová, Emil Faktor, Jussuff, Paul Adler, Pavel Amann, Leo Perutz, Alma Johanna Königová von Ehrenfels, Otto Pick, Paul Kornfeld, Franz Janowitz, Willy Haas, Caliban, Bohdan Šumavanský, Johannes Urzidil, Franz C. Weiskopf, Peter Lotar, Hans G. Adler, Jan Martinec, Ewald Osers, Ivo Fleischmann, Franz Wurm, Dagmar Hillarová, Wilhelm Steinitz, Jehuda ben Becalel Liva -Löw, David ben Abraham Oppenheim, Salomo Juda Rapoport, Heinrich Brody, Hugo Salus, Angelo Neumann, Paul Nettl, Ludvík Aškenazy, Friedl Dickerová-Brandeisová, Avigdor Karo, Jehuda ben Becalel Liva-Löw, Josef Delmedigo, Nehemias ben Selig Trebitsch, Salomon Jehuda Löb Rapoport, Nový hřbitov, Nathan Ehrenfeld, Alexander Brandeis, Bohumil Bondy, Otto Gutfreund, Josefstadt, Eleazar ben David Fleckeles, Karolinenthal, Lieben, Aurinowes, Královské Vinohrady, Königliche Weinberge, Königsaal

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.