Mikulov

V něm. pramenech Nikolsburg.

Město na Moravě, 210 km JV od Prahy, 18 km SZZ od okr. města Břeclavi. Od 13. stol. byl M. městečkem, snad od počátku 15. stol. je městem. Městská památková rezervace.

Ž. osídlení je doloženo od 2. poloviny 14. stol., ŽO se ustavila snad v 15. stol. R. 1657 žilo v M. 146 ž. rodin, r. 1670 bylo do města přijato dalších 80 rodin vypovězených z Vídně. Od konce 18. do poloviny 19. stol. smělo v M. bydlet 620 povolených ž. rodin (r. 1793 to bylo 3 238 osob, r. 1848 už 3 670 osob, tj. 39 % obyvatel). Později se ž. rodiny stěhovaly hlavně do Vídně: r. 1869 žilo v M. asi 1 500 osob ž. vyznání (21 %), r. 1900 už jen 900 osob (11 %), r. 1930 pouze 437 osob (5 %). Po 2. svět. válce byla ŽNO na krátký čas obnovena. - R. 1948 byli v M. soustředěni příslušníci čs. dobrovolnické brigády, kteří odtud byli přepraveni do Izraele (1 280 vojáků a asi 700 rodinných příslušníků).

Do poloviny 19. stol. žila v M. druhá nejpočetnější ŽO v čes. zemích (po obci pražské). Od 16. stol. do r. 1851 byl M. sídlem moravských zemských rabínů: např. v letech 1553-73 tuto funkci zastával Jehuda ben Becalel Liva-Löw (snad kolem 1511-1609 Praha), v letech 1847-51 Samson Raphael Hirsch (1808 Hamburk-1888 Frankfurt n.M.), pozdější vůdce tzv. nové ortodoxie v Německu. Působilo tu mnoho známých rabínů a talmudských učenců. M. byl střediskem ž. školství, zdejší ješiva získala evropský věhlas. Koncem 17. stol. zde působil David Abraham Oppenheim (1664 Worms-1736 Praha), pozdější zemský rabín v Čechách. V polovině 19. stol. v M. fungovaly 3 synagogy a asi 10 modliteben. Za 1. svět. války žilo několik tisíc ž. uprchlíků z Haliče v osadě Na Mušlově / Muschelberg (4 km JVV), kde měli modlitebnu a školu. V letech 1935-38 sídlilo v M. moravské ž. muzeum.

Z mikulovské ŽO pocházeli např.: významný rakouský právník a spisovatel Joseph von Sonnenfels (1733-1817 Vídeň), něm. píšící hluchoněmý a nevidomý básník a prozaik, autor dotykové abecedy Hieronymus Lorm (1821-1902 Brno), něm. píšící prozaik a dramatik Eduard Kulke (1831-1897 Vídeň), berlínský činoherní herec Max Pohl (1855-1935 Berlín).

Podle ž. zkratky jména města (N-š) jsou utvořena ž. příjmení Nasch, Nascher, Nash.

Rozsáhlá ž. čtvrť v Z části města, vně hradeb, na Z svahu zámeckého vrchu (ulice Husova, Zámecká, Alfonse Muchy, U Staré brány aj.). Ghetto vzniklo snad v 1. pol. 15. stol. (podle jiných údajů až v 17. stol.), vyhořelo (i s archivem ŽO) r. 1719, rozrůstalo se až do 19. stol. R. 1657 zde bylo 98 domů, později až 168 domů s renesančními, barokními a klasicistními architekt. prvky. Poškozeno válečnými událostmi r. 1945, později velká část budov zbořena.

Stará (též Staronová, Horní) synagoga v S části Husovy ul. Postavena pravděpodobně r. 1550, r. 1689 rozšířena o J přízemní část (pův. ženské oddělení), r. 1719 zničena požárem, r. 1723 znovu otevřena v dnešní podobě, v letech 1977-88 restaurována. Poslední dochovaná synagoga tzv. polského (lvovského) architektonického typu v čes. zemích: klenba je nesena čtyřmi sloupy stojícími uprostřed sálu. (V ostatních synagogách lvovského typu však tyto sloupy obklopovaly bimu, zatímco v M. je prostor mezi čtyřsloupovím příliš těsný a měl zřejmě jen dekorativní účel.) Po r. 1990 je synagoga využita jako koncertní síň s expozicí věnovanou dějinám místní ŽNO.

Michlštetrovská (Michelstädterova) synagoga na J konci Husovy ul., ve dvoře domu čp. 304. Postavena r. 1697, modlitební sálek v patře. Od 18. stol. sloužila jako synagoga sousedního špitálu, dnes nevyužitá.

Aškenázská synagoga v ul. A. Muchy, ve dvoře domů čp. 42 a 43. Postavena v 2. polovině 17. stol., dnes zřícenina (zbyla část obvodových zdí).

Tzv. Nová čili Dolní synagoga,Zimní synagoga čili syn. Bet ha-midraš, několik malých synagog, rabínský dům a další budovy zbořeny většinou v letech 1950-75.

Rozsáhlý hřbitov 250 m SSV od synagogy, vstup ze Hřbitovního nám. Neznámého stáří, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1605, pohřby i po 2. svět. válce. Několikrát rozšiřován, ve staré (J) části pohřby v několika vrstvách (terén zvýšen nasypáváním). V J části dětské oddělení a rabínský okrsek: pohřbeni jsou zde mj. věhlasní rabíni Petahja ben Josef (zemř. 1637), Menachem Mendel ben Abraham Krochmal (asi 1600 Krakov-1661), Samuel (Šmelke) ben Hirš ha-Levi Horovic (1726 Czortków-1778), Mordechaj ben Abraham Benet, zvaný Markus Benedikt (1753 Csurgó-1829 Karlovy Vary, r. 1830 znovu pohřben v M.). - Hrob 21 vězňů zdejšího prac. tábora, zavražděných nacisty v dubnu 1945. - Celkem asi 2 500 náhrobků: jejich ornamentika a výtvarné zpracování byly vzorem pro ostatní jihomoravské hřbitovy. - Obřadní síň z r. 1895, opravená r. 1984.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.