Loštice

V něm. pramenech Loschitz.

Město na Moravě, 185 km JJV od Prahy, 25 km JJZ od okr. města Šumperka. Už v polovině 14. byly L. městečkem, městem jsou nazývány od 2. poloviny 17. stol.

První zmínka o ž. osídlení pochází z r. 1544. R. 1583 tu žilo 6 ž. rodin, v polovině století zde žilo 7 ž. rodin, r. 1581 je doložena ŽO s představenstvem. Po polovině 17. stol. se ŽNO rozrostla o uprchlíky z Ukrajiny a rodiny vypovězené z Dolních Rakous. R. 1677 žilo v L. 16 ž. rodin, r. 1727 už 80 rodin (328 osob), od konce 18. stol. do poloviny 19. stol. zde smělo bydlet 71 povolených rodin. R. 1848 to bylo 483 osob ž. vyznání (asi 17 % obyvatel), později jejich počet klesal. R. 1880 tu žilo už jen 280 osob (10 %), r. 1900 ještě 115 osob (4 %), r. 1930 pouze 55 osob (2 %). ŽO s představenstvem a rituální lázní je doložena od r. 1581. Po 2. svět. válce nebyla obnovena.

První ž. čtvrť existovala od 16. stol. SV od náměstí, v sousedství farního kostela. Kolem r. 1630 tu bylo 21 ž. domů, po třicetileté válce r. 1677 už 26 domů (z toho 10 pustých) a roubená synagoga. V r. 1727, při nucené výměně domů, byli ž. obyvatelé ze všech 17 osídlených domů vystěhováni do nově zřizovaného ghetta.

Ghetto bývalo Z od náměstí, ve Ztracené ul. a v části dvou sousedních ulic. Zřízeno r. 1727 nucenou výměnou ž. a křesť. domů a přestěhováním synagogy. Skládalo se zpočátku ze 17, později až z 22 domů. Obecní dům (radnice) z r. 1766 na nároží Ztracené a Žádlovické ul. Po požáru z r. 1928 byly mnohé domy býv. ghetta zmodernizovány.

První synagoga, roubená budova snad z 16. stol., stávala údajně na místě domu čp. 42, vedle katol. kostela, SV od náměstí. Zničena byla (pravděpodobně spálena) za švédského vpádu během třicetileté války.

Druhá synagoga, roubená budova na podezdívce, postavena na témže místě r. 1651. V r. 1727 rozebrána a znovu postavena vnově zřízeném ghettu ve Ztracené ul. Příčina a rok zániku synagogy (pravděpodobně na konci 18. stol.) nejsou známy.

Třetí synagoga na J konci Ztracené ul. Postavena na místě druhé dřevěné syn. na přelomu 18. a 19. stol., do r. 1805 doplněna o patrovou obytnou přístavbu. Prostá zděná budova s klasicistními prvky. Bohoslužby do 2. svět. války, v letech 1966-80 využita jako městské muzeum (s expozicí o dějinách ŽNO), od r. 1968 dodnes současně i jako základní umělecká škola. Vnitřní zařízení se nedochovalo.

Hřbitov 1 100 m JV od synagogy, 200 m J od silnice vedoucí do Palonína. Doložen r. 1554, dochovány náhrobky od 1. čtvrtiny 18. stol., pohřby i po 2. svět. válce. Cenné náhrobky barokního a klasicistního typu, tumba z 1. poloviny 19. stol. - (R.1743 měl být na příkaz vrchnosti založen nový hřbitov S od synagogy (za Z stranou Žádlovické ul.), ale není známo, že by se na něm někdy pohřbívalo: dnes je využitý jako zahrada.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.