Kolín

Okresní město v Čechách, 55 km V od Prahy. K. byl založen jako město po polovině 13. stol. Městská památková rezervace.

Nejstarší zmínka o ž. osídlení pochází z počátku 14. stol. Údajně od r. 1402 existovala synagoga nebo modlitebna. V letech 1541-64 (v době vypovězení) nesmělo ž. obyvatelstvo ve městě bydlet. R. 1574 žilo v K. 33 ž. rodin, r.1718 už 138 rodin, r. 1793 to bylo 251 rodin (1 169 osob), r. 1854 maximum cca 1 700 osob ž. vyznání (asi 23 % obyvatel města). Později počet ž. rodin klesal: r.1890 tu žilo 1 075 (7%), r. 1930 už jen 430 osob (2 %). Po 2. svět. válce byla ŽNO obnovena, později byla změněna na synag. sbor, který po r. 1970 zanikl. V K. působilo mnoho významných rabínů, autorů teologických spisů: např. v letech 1782-1802 Eleazar Kalir (asi 1739 Eisenstadt-1802 Kolín) nebo vletech 1802-10 Benjamin Volf ha-Levi Boskovic (asi 1740 Boskovice-1818 Bonyhád). V letech 1917-42 a 1945-53 zde působil pozdější vrchní rabín ČR Richard Feder (1875 Václavice-1970 Brno).

Z K. pocházelo mnoho osobností významných v náboženském, kulturním, politickém i hospodářském životě. Byli to např.: hebrejsky píšící básník Isach Bernhard Schlesinger (1773-1836); přední americký ortodoxní rabín Bernard Illovy (1812-1871 Cincinnati); něm. píšící spisovatel, filozof a technik Joseph Popper, pseud. Lynkeus (1838-1921 Vídeň); básník Max Winder (1845-1920 Kolín); členové podnikatelsko-bankéřské rodiny Petschků (Julius 1856-1932 Praha, Ignaz 1857-1934 Ústí nad Labem); něm. píšící básník Camill Hoffmann (1879-1944 Osvětim); spisovatel a známý grafolog Robert Saudek (1880-1935 Londýn); sochař a grafik Rudolf Saudek (1880-1965 Praha); básník a literární vědec Otokar Fischer (1883-1938 Praha); filozof a sociolog Josef Fischer (1891-1945 Brandenburg); novinář a politik Luboš Dobrovský (1932).

Ž. čtvrť - ghetto - bývala v ulicích Na hradbách, Karoliny Světlé a ve Zlaté uličce (mezi náměstím a západní hradbou). Jeho nejstarší částí snad byla ul. Na hradbách. R. 1718 se skládala z 38 domů, r. 1843 z 52 domů: některé z nich jsou dochovány v barokní nebo klasicistní podobě. - Klasicistní škola v ul. Na hradbách č. 157/12 (budovou se prochází k synagoze) s pamětní deskou obětí nacismu z r. 1992. Dům v ul. Na hradbách č. 152/7 má na portálku hebr. letopočet 1731-32.

Synagoga ve dvoře domu č. 157/12 v ul. Na hradbách, u býv. hradební linie. Na místě starší synagogy (která existovala už před r. 1587) postavena v letech 1642 (nápis o založení stavby) až 1696 (dokončení). Na počátku 18. stol. prodloužena k Z, později přistavěna S loď. Raně barokní štít, barokní aron ha-kodeš snad z r. 1696, klenba se štukovou výzdobou. Bohoslužby do 2. svět. války, obnoveny r. 1945 a konány asi do r. 1955. Lustr a část vnitřního zařízení jsou dnes v synagoze Temple Emmanuel v Denveru (USA). Po r. 1990 je budova postupně restaurována.

Starý hřbitov SZZ od náměstí, hlavní brána z Kmochovy ul., dnešní vchod ze Sluneční ul. Založen údajně r. 1418, několikrát rozšiřován (např. v 17., 18. a 19. stol.). Nejstarší čitelné náhrobky z r. 1492, pohřby do r. 1887. Hroby významných rabínů a talmudských učenců, pohřben je tu i Becalel ben Jehuda Liva-Löw (zemř. 1599), syn pražského vrchního rabína Jehudy ben Becalela. Velmi cenný hřb. s více než 2 600 náhrobními kameny, dokumentujícími vývoj náhrobku od 15. do 19. stol.

Nový hřbitov 1 km S od hlav. náměstí, ve čtvrti Zálabí, ve Veltrubské ul. (vedoucí do Veltrub). Založen r. 1887, pohřbívá se tu dodnes. Za 2. svět. války těžce poškozen leteckým náletem. Společný hrob 12 vězňů - obětí transportu z konc. tábora v lednu 1945. Pomník z r. 1950 se jmény 480 obětí nacismu z Kolínska. Obřadní síň sloužila snad též jako modlitebna (zdejší aron ha-kodeš je od r. 1982 v synagoze v Northswoodu u Londýna), zbořena r. 1989.

Židovské obce v okolí:

Bohouňovice II

19 km JZ, modlitebna doložena v 19. stol.

Jestřabí Lhota

8 km SV, modlitebna doložena kolem poloviny 19. stol.

Kouřim

též: Gurim

Město 15 km JZZ, modlitebna doložena v 2. polovině 19. stol. a na počátku 20. stol., na městském hřbitově ž. oddělení z 2. poloviny 19. stol.

Krakovany

12 km SVV, klasicistní synagoga z 2. poloviny 19. stol. využitá jako kůlna.

Libodřice

8 km JZZ, modlitebna existovala v 19. stol.

Plaňany

Městečko 13 km SZZ, synagoga snad z r. 1864 adaptovaná na sbor Církve čs. husitské.

Týnec nad Labem

též: Labská Týnice, Elbeteinitz

Městečko 11 km SVV, modlitebna doložena v 2. polovině 19. stol.

Zásmuky

Městečko 14 km JZ, synagoga postavená po r. 1876 využitá jako kostel Českobratrské církve evangelické, rodiště básníka Rudolfa Illového (1881-1943 Terezín).

Další významná místa:

Velim

Ve vsi (8km SZ) společný hrob 3 vězňů - obětí železničního transportu z konc. tábora v lednu 1945.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.