Holešov

Město na Moravě, 240 km JV od Prahy, 15 km SV od okr. města Kroměříže. Už v 1. polovině 14. stol. byl H. městečkem, od konce 15. stol. je nazýván městem.

První ž. rodiny se v H. usadily nejpozději v polovině 15. stol., náb. obec je doložena od 1. poloviny 16. stol. (Přesnější údaje se nedochovaly, protože r. 1560 shořel archiv ŽO.) R. 1585 tu žilo nejméně 11 rodin, r. 1613 už 40 rodin. Po r. 1787 smělo v H. bydlet 265 povolených rodin (jedna z nejpočetnějších ž. obcí na Moravě): r. 1794 to bylo 1 032 osob ž. vyznání (25 % obyvatel), r. 1848 snad maximum 1 694 osob (32 %), později jejich počet klesal. R. 1900 tu žilo už jen 695 osob ž. vyznání (11 %), r. 1930 pouze 273 osob (4 %). ŽNO byla po 2. svět. válce obnovena a později změněna na synagogální sbor kyjovské (později brněnské) ŽNO, který kolem r. 1980 zanikl.

R. 1653 se v H. konala první moravská rabínská synoda.- Mezi holešovskými rabíny bylo několik autorů teologických spisů. Nejvýznamnější z nich je Šabataj ben Meir ha-Kohen (1621 nebo 1622 Litva či Mohylev-1662 Holešov), zvaný Šach podle hebrejských iniciál svého spisu Sifse kohen.

Z H. pocházeli např. Johanan ben Isaac, rabín londýnské aškenázské obce na počátku 18. stol., a historik Gerson Wolf (1823-1892 Vídeň) V letech 1895-1919 žil v H. český básník Max Winder (1845 Kolín-1920 Kolín) a mládí tu prožil jeho syn, něm. píšící prozaik Ludwig Winder, pseud. G. A. List (1889 Šafov-1946 Baldock, Anglie).

Rozsáhlá ž. čtvrť tvořila SZ předměstí, oddělené od vlastního města Přerovskou bránou. Existovala už v 16. stol. a pravděpodobně se postupně zvětšovala (ul. Příční, Dlažánky, nám. Svobody, sev. část Malé ul.). R. 1651 ji tvořilo nejméně 42 domů, r. 1794-1834 to bylo 49 domů. Čtvrť byla postihována požáry a vojenskými vpády (např. r. 1560, 1643 a 1842). Pogromem bylo ghetto postiženo r. 1774 (obvinění z rituální vraždy), znovu r. 1899 a v prosinci 1918 (poslední pogrom v českých zemích: 2 mrtví). - Stavebně unikátní ghetto bylo po r. 1970 těžce poškozeno demolicemi a nevhodnou novou výstavbou, dochována je jen malá část domů.

Renesanční Šachova synagoga v Příční ul., uprostřed ž. čtvrtě. Postavena po r. 1559 (po požáru dřevěné starší synagogy neznámého stáří), zvětšena r. 1615, interiér r. 1737 vyzdoben pozoruhodnou ornamentální malbou lidového typu. Četné hebr. nástěnné nápisy. Mříž bimy je významné dílo uměleckého kovářství. V předsíni zazděné rituální umývadlo (kijor) snad z r. 1615. Po postavení nové syn. (r. 1893) zde konány bohoslužby tradičního ritu. Synag. užívána asi do 20. let našeho stol., později část budovy upravena na byt. V letech 1960-64 restaurována, od r. 1964 je zde muzejní expozice Židé na Moravě. V nejvyšším patře (býv. školní třídě) dřevěný malovaný strop.

Nová synagoga stávala na nám. Svobody, v JZ části ž. čtvrtě. Postavena v letech 1890-93 v tzv. maursko-orientálním slohu (arch. J. Gartner) pro bohoslužby reformovaného ritu. R.1941 nacisty vypálena a r. 1942 zbořena.

Hřbitov S od ž. čtvrtě, vstup z Hankeho ul. Neznámého stáří, rozšířen r. 1701, 1713 i později. Nejstarší čitelný náhrobek z r. 1647 nebo 1670, poslední pohřeb r. 1975. Mnoho starých náhrobků zničeno povodní r. 1686. V Z části rabínský pahorek s hroby rabínů. Několik tumb. Cílem návštěvníků z celého světa je tumba rabína Šacha (zemř. 1662), postavená r. 1817 a obnovená r. 1897. Pohřbeni jsou tu mj. i členové rodiny Jelinků z Vizovic, výrobci známé slivovice. V obřadní síni z 19. stol. pamětní deska se jmény 250 obětí nacismu z města a okolí. R. 1987 byl hřb. opraven.

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Bystřice pod Hostýnem

10 km SV, modlitebny byly v obytných domech, narodil se tu něm. píšící básník a prozaik Paul Zifferer (1879-1929 Vídeň).

Dřevohostice

V městečku Dřevohosticích (11 km S) údajně byla v 17. stol. ŽO se synagogou.

Další významná místa:

Zlín

Na Lesním hřbitově ve městě Zlíně (12 km JJV) existuje ž. oddělení z 30. let 20. stol. Ve Zlíně se narodil anglický dramatik a prozaik Tom Stoppard (1937).

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.