Golčův Jeníkov

Město v Čechách, 80 km JV od Prahy, 25 km SSZ od okr. města Havlíčkova Brodu. Už r. 1417 byl G. J. městečkem, na město byl povýšen r. 1913.

Ž. rodiny žily v G. J. údajně už ve středověku, listinně je však osídlení doloženo teprve od poloviny 17. stol. (starší doklady shořely při požáru r. 1784). R. 1724 zde žilo 27 rodin (124 osob), r. 1793 už 49 rodin, r. 1842 celkem 613 osob ž. vyznání (27 % obyvatel), r. 1880 už jen 443 osob (17 %), r. 1930 pouze 79 osob ž. vyznání (necelá 4 %). Náb. obec se synagogou je doložena od r. 1659 (jistě byla starší), po 2. svět. válce nebyla obnovena. Rabín zde působil do r. 1930.

V 18.-19. stol. byl G.J. významným ž. střediskem s tradicí talmudského bádání a školství. Ve zdejší slavné ješivě rabína Arona Kornfelda studoval od r. 1835 Isaac Mayer Weis-Wise (1819 Lomnička-1900 Cincinnati, USA), zakladatel amerického reformního judaismu. R. 1842 tuto ješivu navštívil anglický ž. politik a filantrop Moses Montefiore (1784-1885).

V G.J. se narodili např. něm. píšící básník Oskar Kosta, pseud. Peter Pont (1888-1973 Praha), významný historik-judaista Friedrich Thieberger (1888-1958 Jeruzalém) a jeho sestra, něm. píšící básnířka Gertrude Thiebergerová-Urzidilová (1898-1977 New York).

Ž. čtvrť zaujímala J. stranu náměstí a velký prostor Z odtud. Její jádro pochází nejpozději ze 17. stol., několikrát vyhořela (např. r. 1784 a 1808). Nešlo o uzavřené ghetto: mezi ž. domky byly i domky křesťanské. V 19. stol. zde patřilo ž. majitelům 35-50 domů. Čtvrť je z velké části dochována. - V podzemí býv. školy čp. 189 byly donedávna dochovány zbytky rituální lázně (zničeny po r. 1995), čp. 159 býval rabínský dům.

Synagoga ve středu ž. čtvrtě. Postavena r. 1870-71 v novorománském slohu s orientálními prvky (stav. Skřivánek) na základech starších synagog (první známá synagoga z r. 1659 vyhořela r. 1808, druhá synagoga na jejím místě vyhořela r. 1870). Bohoslužby do r. 1941, později modlitebna Církve čs. husitské a Českobratrské církve evangelické. Od r. 1977 budova využita jako depozitář pražského Židovského. muzea.

Ortodoxní modlitebna haličských uprchlíků v letech 1. svět. války bývala v čp. 15 na J straně náměstí.

Hřbitov 750 m SZ od synagogy. Údajně existoval už v 1. pol. 14. stol., nejstarší čitelné náhrobky z počátku 18. stol. Naposledy rozšířen ve 2. pol. 19. stol., pohřby i po 2. svět. válce. Tři tumby nad hroby rabínů. Velmi cenný hřb. s náhrobky barokního a klasicistního typu. Obřadní síň z r. 1871-72.

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Dobrovítov

11 km JZ, modlitebna z 19. stol. přestavěná na obytný dům.

Habry

též: Habern

Městečko 7 km J, poslední synagoga z r. 1825 adaptovaná na kino, hřbitov údajně ze 14. stol., doložený od 1. pol. 17. stol., s čitelnými náhrobky od 1. pol. 18. stol., rodiště zakladatele deníku Lidové noviny a čs. ministra Adolfa Stránského (1855-1931 Brno).

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.