Bzenec

V něm. pramenech Bisenz.

Město na Moravě, 240 km JV od Prahy, 17 km SV od okr. města Hodonína. Už v 1. polovině 14. stol. byl B. městem.

ŽO se synagogou údajně existovala už ve 14. stol., doložena je ve 2. polovině 16. stol. R. 1585 žilo v B. 25 ž. rodin, r. 1604 už 67 rodin (asi 400 osob), od konce 18. stol. tu smělo bydlet 130 povolených rodin. R. 1834 tu žilo 772 osob ž. vyznání (27 % obyvatel), r. 1857 maximum 965 osob, r. 1900 už jen 416 osob (necelých 10 %), r. 1930 pouze 138 osob (3 %). Po 2. svět. válce byl ustaven synagogální sbor (nová modlitebna otevřena r. 1956), pro úbytek věřících později zrušený.

V B. prožil rané dětství rakouský hud. skladatel Karl Goldmark (1830 Keszthely - 1915 Vídeň), jehož otec tu byl kantorem. V dětství tu pobýval také básník a malíř terezínského ghetta Peter Kien (1919 Varnsdorf - 1944 Birkenau).

Ž. čtvrť tvořilo v polovině 17. stol. snad jen 21 domů v SZ části města, směrem k zámku. Později ž. rodiny osídlily i Z stranu Dolního nám. a ulici vedoucí k západu, k Vracovu. Ve 2. pol. 18. stol. tu bylo už 63 domů a počátkem 19. stol. 88 ž. domů. Rozsáhlá ž. čtvrť byla ničena válečnými událostmi a požáry r. 1458, 1605 a 1777. Nejstarší část tohoto areálu (mezi náměstím a zámkem) je zčásti dochována.

Poslední synagoga postavena r. 1863 v novorománském slohu s orientálními prvky. Bohoslužby do 2. svět. války, zbořena r. 1960.

Hřbitov 300 m V od náměstí, sousedí s komunálním hřb. Neznámého stáří, dochované náhrobky od konce 17. stol., pohřby i po 2. svět. válce. Cenné náhrobky barokního a klasicistního typu. Pomník obětí nacismu z r. 1956. Novorománská obřadní síň z 2. pol. 19. stol., opravená r. 1985.

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Koryčany

Město 17 km SZ, ž. ulice se synagogou snad z 18. stol., přestavěnou na prodejnu, hřbitov s cennými náhrobky od 17. stol., rodiště vídeňského revolučního žurnalisty a spisovatele Sigmunda Kollische (1816-1886 Hodonín).

Kostelec

11 km SZ, v 18.-19. stol. existovala ŽO založená rodinami vypovězenými z Hodonína, zbytek hřbitova z 18. stol., už bez náhrobků.

Kyjov

též: Gaya

Město 11 km SZZ, ghetto se synagogou z r. 1852 zničeno válečnými událostmi r. 1945, dva hřbitovy - ze 17. a z 20. stol. - zničeny nacisty, narodili se zde malíř a grafik Emil Singer (1881-1942 konc. tábor Izbica) a něm. píšící básník Hugo Sonnenschein, pseud. Sonka (1890-1953 věznice Mírov).

Uherský Ostroh

dř. též Ostroh, něm. Ungarisch Ostra

Město 9 km SVV, ž. ulice, synagoga snad ze 16. stol. zbořena nacisty, nový hřbitov z r. 1863 s náhrobky od 16. stol., přenesenými ze staršího hřbitova zlikvidovaného po r. 1950, rodiště Joela Müllera (1827-1895 Berlín), rabína a profesora teologie ve Vídni, autora judaistických spisů.

Veselí nad Moravou

Město 8 km JVV, ž. ulička, synagoga z 19. stol., hřbitov s náhrobky od 2. pol. 18. stol.

Ždánice

též: Steinitz

Město 21 km SZ, modlitebna existovala v 19.-20. stol.

Žeravice

Městečko 6 km SZ, spolek doložen koncem 19. stol.

Další významná místa:

Svatobořice

Ve Svatobořicích (13 km SZZ) vystavěn za 1. svět. války barákový tábor pro ž. uprchlíky z Haliče (prošlo jím nejméně 7 000 osob), r. 1915 založen táborový hřbitov. V r. 1938 tu byli ubytováni protinacističtí uprchlíci z Rakouska a z obsazeného pohraničí, v letech 1942-45 tábor sloužil jako shromaždiště rodin určených k deportaci do Terezína (2 800 osob), jako internační tábor pro osoby ze smíšených manželství a pro rodinné příslušníky politických emigrantů (asi 3 500 vězňů).

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.