Bratislava

Dříve Prešporek, maď. Pozsony, něm. Pressburg.

Hlavní město Slovenské republiky, 290 km JV od Prahy. Už ve 2. stol. n.l. byly na místě Bratislavského hradu a hradu Devína římské vojenské stanice. V 9. stol. je doložen Bratislavský hrad, tržní osada v jeho podhradí měla pravděpodobně už v polovině 13. stol. hradby a byla městem. V letech 15361783 byla B. hlavním městem uherského království. Městská památková rezervace.

Nejstarší zmínka o ž. osídlení pochází z 2. pol. 13. stol. (tehdy už existovala ŽO s rabínem). Odhaduje se, že ve 14. stol. žilo v B. asi 800 osob ž. vyznání. Ve 14. a 15. stol. musely ž. rodiny několikrát stěhovat své domy i synagógu podle příkazů vrchnosti. Ž. obyvatelé byli z města také několikrát vypovězeni: v letech 1360-68 a 1526. Od 1. pol. 16. stol. nacházely ž. rodiny azyl v předměstí Podhradie (mezi Hradem a hrazeným městem). R. 1736 žilo v Podhradí více než 120 ž. rodin (772 osob), r. 1830 tu fungovalo 8 synagóg a modliteben. Ve vnitřním městě se smělo ž. obyvatelstvo znovu usazovat až od poloviny 19. stol.

Velká většina věřících v B. se hlásila k ortodoxnímu směru; r. 1872 byla ustavena druhá ŽNO, reformního (neologického) ritu. R. 1900 žilo v B. 6 368 osob ž. vyznání (10 % obyvatel), r. 1927 už 12 852 osob (9 %): ortodoxní ŽNO tehdy udržovala 17 synagóg a modliteben, 11 studoven bet ha-midraš a 6 škol, reformní ŽNO udržovala 2 synagógy a 2 školy. R. 1941 žilo v B. asi 15 000 osob podléhajících rasovým zákonům, r. 1955 asi 3 000 osob ž. vyznání.

Dnes je B. sídlem ŽNO a Ústredného zväzu ŽNO v Slovenskej republike. Adresa: Kozia ulica 21, 810 00 Bratislava. Adresa rituální jídelny: Zámocká ul. 978/49a.

B. byla po několik staletí významným střediskem talmudského bádání a ž. školství. Už kolem r. 1700 tu působila ješiva. Po r. 1806 byla založena nová ješiva, která se stala jedním z nejslavnějších ortodoxních učilišť v Evropě: existovala do 2. svět. války a po osvobození byla načas obnovena. Dnes v její tradici pokračuje tzv. Pressburger ješiva v Jeruzalémě.

Nejvýznamnějším z dlouhé řady rabínů byl Moses ben Samuel Schreiber, zvaný Chatam Sofer (1762 Frankfurt n. M.-1839 Bratislava), působící v B. od r. 1806, zakladatel ješivy a první židovské dívčí školy, autor významných teologických spisů.

Z B. pocházelo mnoho význačných osobností náboženského, vědeckého, uměleckého a hospodářského života. Jsou to např. Samuel Rosenblatt (1902), rabín a orientalista v Baltimore (USA); historik středověké hebrejské literatury Leopold Dukes (1810-1891 Londýn); člen francouzské Akademie, astronom Maurice Loewy (1833-1907 Paříž); maď. prozaik a publicista Tamás Kóbor (1867-1942); něm. píšící spisovatelé Marie Frischhaufová-Pappenheimová (1882-1966 Vídeň) a Bruno Frei (1897); herečka Gisela Werbiseková-Werbezirková (1875-1956 Hollywood); filmový producent Arnold Pressburger (1885-1951 Hamburk) a filmoví režiséři Erich Charell (1894-1974 Zug, Švýcarsko) a Ján Kadár (1918-1979 Los Angeles); sochař a keramik Arthur John Fleischmann (1896-??); malíř osvětimských motivů Adolf Frankl (1903-1983); architekt Ernest Leslie Fuchs-Fooks (1906, žije v Austrálii); průkopník zakládání ž. zemědělských osad a organizátor nábož. života v Palestině, kde žil od r. 1870, Akiva Josef Schlesinger (1837-1922 Palestina); izraelský odborník na mezinárodní právo, univ. prof. Jehuda Cvi Blum (1931); izraelský historik, univ. prof. Josef Dan (1935); pocházel odtud také otec rakouského hud. skladatele Arnolda Schönberga.

Většinu života v B. strávil malíř a nábož. publicista Beer (Isachar Dov) Frenk (1770 Turecko-1845), jako kantor zde působil slavný zpěvák Josef Rosenblatt (1880 Bila Cerkev, Ukrajina-1933 Tel Aviv), dětství tu prožil rakouský literární historik a humorista Gottlieb Saphir (1895 Lovas Berényi1958 Baden, Rakousko), několik desetiletí v B. žil něm. píšící básník Oskar Neumann (1894 Most-1981 Ber Tuvija, Izrael). V B. zemřel významný český malíř Alfred Justitz (1879 Nová Cerekev-1934).

Ž. ulice bývala v místech dnešní Staromestské ul., v pův. předměstí mezi městskou hradbou a Hradem. Ž. rodiny sem přesídlily v 16. stol. po vypovězení z vnitřního města. Nešlo však o uzavřené ghetto. Pův. domy ze 17.-18. stol. vyhořely r. 1811 a znovu r. 1913, po 2. svět. válce byla obytná zástavba až na malé zbytky zbořena.

O středověkých synagógách ve vnitřním městě se dochovalo jen málo údajů. Ve 13.-16. stol. stávaly v prostoru dnešní Uršulínské a Nedbalovy ul. Nejstarší známá syn. byla po r. 1334 na papežův příkaz zbořena, další syn. byla postavena r. 1368 nebo 1399. Poslední syn. ve vnitřním městě musela být opuštěna po vypovězení r. 1526. Všechny tyto budovy beze stopy zanikly.

Barokní synagóga na svahu nad ž. ulicí postavena r. 1716, ve 2. pol. 18. stol. zvětšena, po požáru z r. 1796 zbořena. - Další synagóga neznámého stáří, při Z straně ž. ulice, shořela r. 1913 spolu s rabinátem, studovnou bet ha-midraš a budovou ješivy.

Velká ortodoxní synagóga v Zámocké ul. postavena r. 1862-63 v orientálním slohu (arch. I. Feigler). R. 1945 těžce poškozena válečnými událostmi, poslední zbytky budovy zbořeny po r. 1980. Zdejší aron ha-kodeš převezen do ješivy v Jeruzalémě.

Neologická synagóga na býv. Rybném nám., v místech dnešního parkoviště mezi mostem Slovenského nár. povstania a ul. Paulínyho. Postavena r. 1893-94 v tzv. orientálním slohu (arch. D. Milch). Bohoslužby do 50. let, potom zbytečně zbořena v souvislosti se stavbou sousedního mostu.

Menší poválečná synagóga se zimní modlitebnou bývala po r. 1945 v Klariské ul. č. 7.)

Nová ortodoxní synagóga v Heydukově ul. postavena r. 1923 (arch. A. Szalatnai-Slatinský). Pozoruhodná moderní stavba s orientálními prvky a tradičně řešeným interiérem. Bohoslužby se konají dodnes.

Polohu středověkého hřbitova neznámého stáří se dosud nepodařilo určit.

Rabínské mauzoleum na nábřeží Ludvíka Svobody, JZZ od Hradu, při vyústění tramvajového tunelu. Je zbytkem rozsáhlého tzv. starého hřbitova, pravděpodobně z 2. pol. 17. stol., užívaného do r. 1846. R. 1810 a znovu r. 1825 byl zaplněný hřb. zvýšen nasypáním zeminy (hroby byly ve 3 vrstvách). Celkem asi 6 000 pohřbů. V souvislosti se stavbou sousedního tunelu byl historicky cenný hřb. v letech 1942-45 zlikvidován: většina hrobů exhumována, pozůstatky zemřelých a náhrobky přemístěny na nový ortodoxní hřb. Malá část hřb. s hroby rabínů ponechána a překryta betonovým stropem: tak bylo vytvořeno podzemní mauzoleum (okolní terén je zvýšen asi o 4 m). V mauzoleu zachováno 23 hrobů se 64 náhrobky. Hrob rabína Chatama Sofera (s kopií pův. náhrobku) je cílem poutníků z celého světa.

Ortodoxní hřbitov v Žižkově ul., 200 metrů SZ od mauzolea. Založen r. 1846, zvětšen r. 1869 a 1926, dosud se zde pohřbívá. Celkem asi 7 000 hrobů. Dva hromadné hroby s ostatky přenesenými ze zrušeného staršího hřb. Několik set náhrobků ze 17.-19. stol. přenesených ze staršího hřb. Funkcionalistická obřadní síň s pamětní deskou 15 000 obětí nacismu.

Neologický hřbitov v Žižkově ul., 350 m Z od vchodu do ortodox. hřbitova, 500 m SZZ od mauzolea. Založen ve 2. pol. 19. stol., dodnes se zde pohřbívá.

Obřadní síň z konce 19. stol.

Ve sbírkách Slovenského národného múzea je kromě jiných ž. památek také hliněná osmiramenná menora z 2. stol. n. l. - nejstarší dochovaná hliněná menora na světě. (Nalezena byla ve zbytcích římských staveb u jihoslovenské obce Iža.)

Samostatné židovské náboženské obce v některých předměstích a připojených obcích:

Devín

též: maď. Dévény, něm. Theben

Městečko 9 km SZZ, ŽO pravděpodobně existovala po r. 1525.

Devínská Nová Ves

též: maď. Dévényújfalu, něm. Theben-Neudorf

12 km SZ, modlitebna a hřbitov snad z 19. stol. údajně beze stopy zanikly.

Rača

též: maď. Račištorf, Récse, něm. Ratzersdorf

Městečko 8 km SV, ŽO existovala snad od 16. do 20. stol., malý zbytek hřbitova neznámého stáří v areálu komunálního hřb.

Rusovce

též: maď. Oroszvár, něm. Karlburg

Městečko 11 km JJV, synagóga snad z 18. stol. zbořena pravděpodobně v 1. pol. 20. stol., hřbitov neznámého stáří s náhrobky od 1. pol. 18. stol. zlikvidován po r. 1960.

Další významná místa:

Devínská Nová Ves

V Devínské Nové Vsi (12 km SZ) byl za 2. svět. války malý pracovní tábor asi pro 70 ž. vězňů.

Petržalka

též: maď. Ligetfalu, něm. Engerau

V předměstí Petržalka (2 km J) byl od r. 1944 pracovní tábor asi pro 1 600 ž. mužů z Maďarska (zemřelí pohřbíváni na neznámém místě). V březnu 1945 nacisté 496 vězňů postříleli: oběti pohřbeny na místním hřbitově v Nábrežné ul. - 50 identifikovaných mužů v jednotlivých hrobech, ostatní ve dvou hromadných hrobech. Pomník obětí z r. 1958.

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Stupava

též: maď. Stomfa, něm. Stampfenměstečko 15 km SSZ, stará synagóga neznámého stáří zbořena v 19. stol., architektonicky cenná nová synagóga z r. 1803 využitá jako skladiště, hřbitov neznámého stáří s náhrobky od 1. pol. 17. stol.

Svätý Jur

též: Jur pri Bratislave, maď. Szentgyörgy, něm. Sankt-Georgen

město 14 km SV, první hřbitov snad z 1. pol. 18. stol. zlikvidován v 1. pol. 19. stol., druhý hřbitov z 1. pol. 19. stol. zlikvidován po r. 1960, synagóga snad z konce 18. stol. využitá jako součást obytného domu. V letech 1941-44 byl v Juru ž. internační tábor: prošly jím asi 3 000 osob odesílaných do koncentračních táborů.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.