N. Trollera synové - Brno, Praha, Vídeň

faTroller.jpg


Život mnoha členů z rozsáhlé rodiny Trollerů se soustředil okolo rodinného podniku, firmy N. Troller’s Söhne, kterou zřejmě v druhé polovině 19. století založil Nathan Troller. Sídlem kožešnické firmy se stalo Brno, kam se Nathan přestěhoval z Heřmanova Městce. Ještě během jeho života se firma rozrostla o pobočku v Praze, v blíže nezjištěném období pak přibyla pobočka ve Vídni. Stejně jako brněnská centrála, byla pobočka v Praze vedena členy rodiny Trollerů, konkrétně jedním z Nathanových synů, Davidem, a později jeho potomkem – je tedy pravděpodobné, že se rodina rozdělila v závislosti na rozšíření podniku. Další Nathanův syn Ludwig po otcově smrti vedl podnik v Brně, pracovní vztah posledního syna Samuela Heinricha k rodinnému podniku se nepodařilo potvrdit. V době před druhou světovou válkou vedla firmu třetí generace Trollerů – Ludwigův syn Arnošt v Brně a Davidův syn Pavel v Praze.

DOCUMENT_ITI_49922_representation_125642_original(1).jpgDOCUMENT_ITI_49923_representation_125645_original.jpgDOCUMENT_ITI_48379_representation_121806_original.jpg

Pražská větev rodiny Trollerů

Pavel Troller se narodil 23. února 1896 v Praze. Bojoval v první světové válce, během níž se ocitl v Anglii. Zde si dokončil ekonomické vzdělání na národně hospodářské fakultě v Londýně. Po návratu do Československa byl zaměstnán v rodinné firmě u svého otce. Pavel byl dvakrát ženatý. S první ženou Terezií, která předčasně zemřela, měl dvě děti – syna Ondřeje Petra a dceru Jessie. V roce 1939 se Pavel oženil podruhé - s Editou, rozenou Esskreisovou. I pro ni to bylo již druhé manželství. Celá rodina byla v říjnu 1941 deportována z Prahy do ghetta Łódź, kde všichni zahynuli.
Nejbližší pražská příbuzná, Pavlova sestra Irma Münzerová, v té době již vdova, byla do Lodže deportována o pět dní dříve. Ani ona se osvobození nedočkala.
Pavlova sestřenice Ida Bunzlová-Federnová, která se před válkou přestěhovala z Brna do Prahy, byla spolu s manželem deportována do Terezína. Manžel Julius v Terezíně zahynul, Ida na podzim 1944 v Osvětimi.

Brněnská větev rodiny Trollerů

Brněnští Trollerové, čtyři z pěti potomků Ludwiga, byli až na jednu výjimku deportováni do Terezína. Arnošt, někdejší vedoucí rodinné firmy, zde zemřel, stejně jako jeho sestra Alice Perlhefterová. Norbert, který byl významným architektem, byl deportován do Osvětimi, kde se dočkal osvobození. Po svém návratu se dále věnoval architektuře a umění, na nějakou dobu dokonce obnovil rodinný podnik. Po roce 1948 emigroval do Ameriky kde pokračoval v práci architekta. Je rovněž autorem knihy Theresienstadt: Hitler's Gift to the Jews1. Poslední Ludwigův syn, Karl, který žil před válkou ve Vídni, se vyhnul deportaci včasnou emigrací do Ameriky. Jeho syn Georg Stefan, narozený v roce 1921, se do válečné Evropy vrátil jako příslušník americké armády. Po válce se stal uznávaným a oceňovaným spisovatelem, režisérem a scénáristou.

Poznámky

1:

K zapůjčení v Knihovně Institutu Terezínské inciativy, signatura 419.

Odkazy

Archiv Norberta Trollera, The Leo Baeck Institute New York.
Georg Stephan Troller, článek ve Wikipedii, německy.
Rozhovor s Gerogem Stephanem Trollerem, německy.
Georg Stephan Troller, videomedailonek ze série "Můj konec války", německy.

LITERATURA

Troller, Norbert. Theresienstadt: Hitler's gift to the Jews. Chapel Hill: University of North Carolina Press, 1991, s. 182.
Encyklopedie dějin města Brna. Online.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.